Je to song, který vznikl pět let po Sametové revoluci. Celý národ tehdy jen bezmocně sledoval, jak mizí banky, rafinérie, hutě a cementárny z českých rukou do zahraničí a jak se lukrativních i strategických podniků zmocňují zájmové skupiny z Rakouska, Německa, Francie, Holandska, dokonce i Polska a Maďarska. Většině z nás došlo, co tehdy ODS s ČSSD způsobily, až po letech. Zmizela ekonomická základna v hodnotě 2000 miliard korun.
„Musím si pohnout, dokavaď tam rozdávaj,“ končí druhá sloka. Po nechtěné pauze osmi let, kdy vládlo ANO, se znovu vrátila k moci ODS a přišla rychlá inventura, co ještě se dá z naší země urvat. Z devadesátých let toho moc nezbylo. Jen jedna věc zůstala. Ta úplně nejcennější.
Je to lidská práce. Kde je poctivá práce, tam jsou i nějaké peníze. Za naší vlády lidem na spořicích účtech a městům a krajům v kasách přibylo rekordní množství peněz. Neříkám, že moc. Za to, jak my Češi makáme, dostáváme ve srovnání s Němci opravdu málo. Ale když se sečtou všechny ty částky na účtech rodin a firem, je to slušná suma. Ovoce naší práce. Poslední zlatá žíla, kterou my Češi máme.
A Fialova vláda? Dokázala napíchnout i tuto poslední zlatou žílu českého národa. Dostat 300 miliard těžce vydělaných a našetřených korun z účtů rodin a firem na účty energetických gigantů za necelé dva roky, to je opravdu něco, pane Stanjuro, Síkelo a Fialo. Dalších 73 miliard vytáhnete z našich kapes příští rok na vyšších daních. A další 51,5 miliardy na energetických poplatcích.
Tím se dostáváme k třetí sloce: „Tam kradou všichni, co blízko vokolo bydlej.“ Obyčejní lidé a podnikatelé pracují každý den, aby mohly vyrůst další vily kolem Curyšského jezera a jachtařské loděnice po Evropě dostaly další zakázky. Všichni okolo vidí, že teď je šance urvat poslední kořist. Moc dobře ví, že toto okno se uzavře na konci roku 2025.
Zámek Štiřín, nejhezčí památka svého druhu a poslední palác blízko Prahy míří do dražby, aby si ho za hubičku koupil zatím neznámý zájemce. Rakušan zbavuje Českou poštu nejlepších a nejlukrativnějších budov. Pekarová by ráda zprivatizovala Budějovický Budvar. „Nevím, proč by stát měl mít pivovar,“ řekla k tomu.
Na to mě napadá jiná písnička od stejné kapely: „Vím, co je dobrý, vím, co je špatný. Vím to, málo platný.“