No, tak já se pokusím znova. Zásada zákonnosti říká, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Takže Finanční správa samozřejmě v konkrétní věci, a to je obecný právní princip, je vázána rozhodnutím Ústavního soudu a v té konkrétní věci bude konat. Obecně musí ale naplňovat zásadu zákonnosti. A vy jste tady citoval z rozhodnutí Ústavního soudu, které samo o sobě právě ten rozpor konstatovalo. Ono řeklo: neexistuje, ano, daňový řád nezná způsob částečného stanovení daně, to jste řekl. Já jsem se daňovému řádu a správě daní věnovala 25 let, takže já teď se trošku cítím být doma. Říká na jedné straně: nelze vracet částečně, ale na druhé straně říká: nemělo by to být pro vás důvodem.
A já k tomu říkám, ještě je tady zásada zákonnosti, takže ani obutá, ani bosá. Tak to vidím já, chytrá horákyně, to říká ten Ústavní soud. A já říkám, zapojte se do té expertní skupiny, která teď vlastně řeší toto dilema - ani obutá, ani bosá. Legislativa je napsána, je v legislativním procesu. O té se budeme tady bavit. Sám říkáte, teď to není předmětem jednání. Na druhé straně já vám říkám, finanční správa ušla obrovský kus cesty díky i kontrolnímu hlášení a zadržuje dneska - včera to bylo číslo 600 milionů. To je historicky nejnižší číslo. Říkala jsem vám, bylo to v roce 2014 17 miliard, průběžně ročně 5 miliard. Dneska je to 600 milionů. Uvědomme si, že to je samozřejmě vynikající zpráva pro cash flow daňových subjektů. Je to horší zpráva pro cash flow státu, ale o ty subjekty samozřejmě nám jde především. Protože finanční správa samozřejmě tím, že detekuje díky prvnímu párování, druhém párování kontrolních hlášení automaticky - automaticky, tak z prvního párování vypadnou prostě první chyby, ty se vykomunikují neformálně, pak v rámci výzev, a z druhého párování už padají věci zásadnější, které jsou potom do prověřování formou buď vytýkajícího řízení, nebo formou daňové kontroly, nebo prostě vypadnou celé karuselové podvody, tedy karuselové řetězce, pozor, to ještě nevíme, co to bude, a ty se předávají podle toho, že dnes máme stanoveno, že daňovou kontrolu zahájí ten správce daně, který ji zahájil jako první. To znamená, nemáme tady princip obecné místní příslušnosti, takže daňovou kontrolu může provádět kterýkoli správce daně. Tím jsme vyřešili Prahu jako daňový ráj. Tak se to vlastně předává těm jednotlivým správcům daně. Takže to je obrovský kus cesty, který se ušel za pouhých pár let díky kontrolním hlášením, která přijala ta bývalá Poslanecká sněmovna, a pokračuje v tom tím, že věřím, že tato Poslanecká sněmovna schválí vracení nesporné částky.
Ale teď stojí finanční správa před obrovským problémem, jak se popasovat ne v té konkrétní kauze, tam vyhoví, vždycky je vázána, musí vždycky vyhovět samozřejmě soudu v konkrétní kauze. To je obecný princip, který vyplývá z procesních předpisů, které upravují řízení soudní. Ale jak se popasovat plošně s těmito závěry, to je to nejtěžší. Jak dodržet zásadu zákonnosti a respektovat daňový řád, a na druhé straně vyhovět tomuto Ústavnímu soudu. A to je skutečně pro chytrou horákyni.
Takže jestliže se zapojíte a přinesete svoji trošku do mlýna, a myslím to opravdu vážně, není v tom ani kousek ironie, já vám budu vděčná.
