Dovolte, abych vás seznámila s návrhem víceletého finančního rámce EU na období let 2021 až 2027.
Evropská komise představila na začátku května letošního roku návrh víceletého finančního rámce. Navrhovaný rozpočet má dle komise umožnit kompenzovat dopady brexitu, zajistit adekvátní zdroje pro kohezní politiku a společnou zemědělskou politiku a zvýšit výdaje na nové priority EU. Na základě návrhu Evropské komise se zahájila diskuse členských států o budoucí podobu rozpočtu EU, debaty měly pokračovat v průběhu roku 2019.
Klíčovou prioritou vlády ČR bude vyjednat dostatečné prostředky pro ČR na kohezní politiku a na společnou zemědělskou politiku EU. U těchto dvou politik nesouhlasíme s navrhovanými úsporami. V případě financování nových priorit je ČR připravena podpořit posílení prostředků na programy orientované na ochranu hranic či opatření na řešení migrace a na podporu zdrojových zemí migrace, i pro tyto výdaje však musí být zajištěna efektivní absorpční kapacita. ČR podpoří v rámci vyjednávání víceletého finančního rámce EU snížení celkového objemu prostředků. Toto krácení však nesmí jít na úkor kohezní politiky a společné zemědělské politiky EU.
Úspory by se měly najít v oblastech, ve kterých je navrhován nejvyšší nárůst zdrojů, a v prostředcích na administrativu EU. Vláda ČR je dále přesvědčena, že efektivnější využívání prostředků určených na kohezní politiku zajistí zejména to, když členské státy získají větší pravomoci rozhodovat o zaměření prostředků na národní priority. A pokud budou národní podíly fondů odrážet domácí podmínky a potřeby. ČR bude proto prosazovat vyšší flexibilitu pro využívání evropských zdrojů.
Pro českou vládu je rovněž velmi zásadní vyjednat výhodné budoucí finanční podmínky pro implementaci fondu kohezní politiky. V této souvislosti vláda nesouhlasí s návrhem Evropské komise na tak dramatické navýšení míry národního spolufinancování, snížení evropského přefinancování a zpřísnění pravidla zrušení závazku, takzvané pravidlo N+3, nově se navrhuje N+2.
Návrh Evropské komise by přinesl nadměrný dopad na konečné příjemce a na národní rozpočty. V rámci vyjednávání budeme proto prosazovat zmírnění těchto pravidel. V případě společné zemědělské politiky považujeme za problematické jak navrhované úspory, tak i povinné zastropování přímých plateb. ČR bude usilovat o zmírnění dopadu zastropování a chceme, aby zastropování zůstalo pouze dobrovolnou možností pro členské státy. Zdůrazňuji, že v letech 2011 až 2013, když se vyjednávaly podmínky stávajícího víceletého finančního rámce na období let 2014 až 2020, tehdejší vláda rovněž striktně odmítala povinné zastropování, to znamená, jedná se o dlouhodobou priority vlád ČR. Navrhované zastropování by se dotklo zemědělských podniků, které obdělávají více než 50 % zemědělské půdy v ČR.
Pro ČR bude rovněž jednou z hlavních priorit zajištění dostatečných prostředků pro rozvoj venkova, kde Evropská komise navrhuje proporčně nejvyšší úspory.
Děkuji vám za pozornost.
