Děkuji za slovo, pane místopředsedo, já se skutečně budu držet pozměňovacích návrhů, které tady byly na plénu přečteny. Jinak já avizuji, že ke všem pozměňovacím návrhům mám negativní stanovisko. Co se týče vyjmutí o spolků, nebo vedlejší podnikatelskou činnost, já bych si jenom dovolila upozornit malou poznámku, naprosto technickou. Já jsem to tu už vysvětlovala v obecné rozpravě, nebo na závěr myslím v závěrečném slovu. Ale chci upozornit, může to být zrádné, pane senátore Valento, protože ten limit
1 milionu, on se testuje ke všem příjmům. Kdežto těch 300.000, o kterých jsem hovořila, už to nebudu znovu opakovat, se testuje jen k té podnikatelské činnosti. Takže pozor, může to skutečně vést k tomu, že kdyby ten pozměňovací návrh náhodou prošel, tak to může vyvolat větší problém, než oni mají dnes.
Co se týče pozměňovacích návrhů pana senátora Goláně, samozřejmě nesouhlasím. Budu mít nesouhlasné stanovisko. Jenom bych si dovolila trošku, protože byl poměrně dlouhý, také k tomu něco říct. Nebudu opakovat to, co jsem řekla v té obecné části, protože já si myslím, že jsem tady hodně hovořila o agresivním daňovém plánování, o boji resortu Ministerstva financí, zejména finanční správy s velkými korporacemi a o výsledcích. To nejsou vycucaná čísla. Těch 18 miliard, které jsem uváděla, to byly výsledky do měření daně, které najdete případně ve zprávě, v takové té celoroční zprávě finanční správy, kterou projednává vláda a která je zveřejněna jak na stránkách Ministerstva financí, tak na stránkách finanční správy.
Ona ta evidence má cenu pouze tehdy, když se kruh uzavře. To znamená, když máme vedle sebe kontrolní hlášení, máme vedle sebe elektronickou evidenci tržeb. Vy jste daňoví poradci a velice dobře víte, že kontrolní hlášení funguje perfektně. Víte, že je první párování, druhé párování, že neuteče dneska finanční správě ani myš, že se propojí řetězce ve chvilce z těch milionů dat, se kterými finanční správa pracuje. Oni dneska díky tomu, že neexistuje místní obecná příslušnost pro daňovou kontrolu, ale je dána tím, kdo zahájí kontrolu jako první, tak se vyřešila Praha. Že se předávají řetězce do různých finančních úřadů v regionech, kde není takový obrovský nápor, jako je v Praze. Takže Praha přestala být daňovým rájem. Ono všechno souvisí se vším.
A evidence tržeb to vlastně uzavírá. Samozřejmě že kontrolní hlášení bylo tím nejvýznamnějším pilířem. Ale já vám řeknu třeba příklad. Dneska kontrolor finanční správy a celní správy, nebo celní správy půjde s tabletem do restaurace na kontrolní nákup, tam si sedne, otevře si tento tablet, spojí se s analytickým centrem přes počítač a sleduje fiskalizaci v té dané provozovně.
A to si porovnává potom s tím, když se tam případně odtajní a provede kontrolu, kolik bylo – nakonec on vidí, kolik odcházelo hostů a kolik byla fiskalizace. Takže dneska ten systém má jednu výraznou vadu. Že není kompletní. A to máte pravdu, má tam první, druhou vlnu. Není tam třetí, čtvrtá, takže je nutné, aby tam byla. A samozřejmě, že platební karty se vkládaly pod tou legislativní zkratkou hotovostní platby z důvodů komplexnosti. To je také pravda. Nicméně Ústavní soud dospěl k názoru, že ta elektronická stopa je tak velká – a vy víte, jako daňoví poradci, že daňová kontrola, než kontrolor jde na kontrolu, tak si zkontroluje účty, projde si tyto různé analytické věci, než vůbec dojde k tomu, že je ten subjekt vybrán k daňové kontrole.
Takže ono se to všechno dobudovává a směřuje to postupnými kroky. A ty výsledky jsou evidentní. Ať už je to zadržování odpočtů, budete řešit. Na vládu půjde v dohledné době, teď to budu projednávat na poradě vedení meziresortů, moje novela daně, kde bude třeba částečné vracení nesporné části odpočtu. To jsou všechno kroky, které směřují k tomu, aby subjekt byl co nejméně zatěžován. A proto je potřeba taková evidence, právě i pro tu analytiku.
Já jsem byla teď týden na dovolené na Mallorce, a i na pláži si koupíte zmrzlinu a dostanete účtenku. A nikdo to tam neřeší. Prostě dostanete účtenku, nikdo se vás neptá, chcete, nechcete, dá mi účtenku za zmrzlinu. Takže je to běžná věc ve většině těchto zemí.
Mluvil jste o sankcích. Víte, ten dojemný příběh pokuty za koláček. Já mám tu nebudu říkat nevýhodu, já to považuji za výhodu, že je mlčenlivost i vůči ministryni financí a vůči resortu Ministerstva financí. To je jedna z věcí, kterou přičítám k dobru opozici, že v roce 2013 striktně oddělila finanční správu od Ministerstva financí a tím ji odpolitizovala. Jednoznačně. Takže já se nemůžu zeptat, a nikdy to neudělám, nikdy neporuším zákon, nemůžu se zeptat, ukažte mi ten spis s tím koláčkem za 10 korun.
Ale viděla jsem jiný příběh, kde to bylo za krabičku zápalek. Tam ten podnikatel zbavil finanční správu mlčenlivosti, takže ten příběh je celý zmedializovaný kompletně, finanční správa ho mohla celý uvést. A přečtěte si ho. Najdete to. Nebylo to tak. Bylo to opakované. Opakovaně tam chodila finanční správa, bylo to správní řízení, které bylo zahájeno. Byla tam domluva. Pak, než bylo ukončeno, tak se znovu opakovalo atd. Takže věřte tomu, že ty příběhy nejsou černobílé. Černé nebo bílé, jsou černobílé.
Sankce. Mám tady statistiku. Počet kontrol – a teď myslím kontrolní nákupy na EET u první a druhé vlny. Za finanční a celní správu k dnešnímu dni, zhruba myslím k prvnímu, 205.379. Z toho se zjištěním 58.524, nálezovost 32 %. Kontroly se zjištěním, kde nebyla uložena sankce, je 30.273. To znamená, bylo to řešeno domluvou. Je to poprvé, nebudeme ukládat sankci. U 50 % kontrol se zjištěními nebylo tedy přistoupeno k udělení sankce. Toto nám třeba kuriózně finanční a celní správě vytýkají podnikatelské svazy některé. Často se tu jedná o případy, kdy kontroloři upozorní poplatníky, že došlo k porušení povinnosti a snaží se být případně nápomocni.
Nejčastější zjištění – nezaslání údajů do evidence, těch bylo 37 720. Nevystavení účtenky – 23 547. Porušení oznamovací povinnosti, tzn. nenahlášení provozovny – 14 356. A chybějící informační oznámení – 2 754.
Čili celkově bylo uloženo pokut 17 699 ve výši 177.789.150 mil. Kč. Nejvyšší pokuta byla 400.000 Kč. Ale pozor, prosím vás, to bylo za vydávání účtenek s falešným FIK, tím fiskalizačním identifikačním kódem, falešný tam byl. A nezaevidováno bylo přes 13 000 tržeb. Takže tam byla tato obrovská pokuta. Nejnižší pokuta 100 Kč. Počet pokut do 5.000 Kč – 7 089, to je 40 % z celkového počtu. Do 10.000 Kč – 11 877, 67 % z celkového počtu. Počet pokut nad 50.000 – 281, nad 100.000 – 36 a nad 200.000 – 5. Také průměrná výše pokuty je tedy 10.045 Kč, příkazem na místě 4.985 Kč, příkazem 16.429 a rozhodnutí o přestupku 14.214.
Finanční správa uzavřela sedmkrát provozovnu, ale všechny již byly otevřeny, tam to bylo dočasné. A byly to případy, jestli si vzpomínáte na takový dojemný příběh před volbami, kde stojí jeden lídr jedné strany před uzavřenou provozovnou někde v centru jednoho moravského městečka, bylo to v médiích, tak pak to komentovala samozřejmě finanční správa s tím, že tam nebyla opakovaně ani zavedena pokladna.
Celní správa, uzavření provozovny – 22 případů. V současné době jsou otevřeny 4. Takže dohromady 29 a uzavřeny doposud jsou 4 provozovny. Takže tolik prosím ještě k sankcím.
Co se týče výnosů, já mám tady celou docela podrobnou analýzu. Těch 18 miliard, ty částky se potkaly, ale vždycky mluvil pan senátor o něčem jiném, takže já chci být korektní. On mluvil o doměrcích spojených s agresivním plánováním, to potvrzuji, a tady těch druhých 18 miliard je částka, kterou byla odhadnuta v RIA při původním zákonu o evidenci tržeb, když se pojedou všechny tržby.
Já mám jednak inkaso, my odhadujeme inkaso na všech daních včetně sociálního pojistného, k dnešnímu dni přinesla jenom evidence tržeb asi 20 miliard. Samozřejmě mám tady i podrobnou analýzu, jak přistoupila finanční správa k tomu, jak to počítá. Nechci vás tady zahltit něčím, čemu pravděpodobně nebudete bez znalosti kontextu rozumět. Což chápu, je to technické, nemá to smysl. Řeknu vám to takto. Já jsem v průběhu toho ročního projednávání novely zákona o EET svolala jednání, kde jsme nabídli opozičním poslancům a všem zájemcům seminář, kde finanční správa s Ministerstvem financí prezentovaly, jak tuto analýzu provádí. Samozřejmě kdo chce psa bít, vždycky si hůl najde.
To znamená, může být x-různých přístupů. Finanční správa si vybrala tento přístup, na něm staví jednotnou číselnou řadu, a ten si obhajuje. Takže asi k tomu tolik.
Pan senátor Hraba, ten načítal pozměňovací návrh, který se týká vyjmutí festivalů. Pane senátore, jenom taková malá vsuvka, nevidím vás teď, promiňte. Ty kosmické lety. Netrapte se tím, já už jsem to vysvětlovala poslancům za Pirátskou stranu, že kosmické lety jsou osvobozeny, protože je to hromadná přeprava. To se shodneme. A hromadná přeprava je osvobozena v zákoně o elektronické evidenci tržeb. A pokud by někdo chtěl vynést si na oběžnou dráhu družici a platit hotově, tak holt musí mít EET. S tím nic nenaděláme, to tak skutečně jen. Jenom k těm kosmickým letům.
Co se týče festivalů, nevidím důvod. Tam je několik cest. Jestli někdo nemá internetové připojení, což samozřejmě je možné, to je už situace, v dnešním zákoně máme off-line režim. On si o něj požádá, řekne, jsem tam bez spojení vypadává to, finanční správa mu ho povolí, tím pádem on to tam může dát až po pěti dnech. A to už skončí festival, předpokládám. A on nežije předpokládám někde na samotě bez internetu, někde v poustevně, takže určitě se dostane do civilizace a může odeslat tyto platby.
Pak samozřejmě také může využít v novele počítaný off-line režim účtenkový. Už dnes to musí nějakým způsobem evidovat. A to znamená, že já skutečně nevidím důvod, proč bychom měli zrovna na tento typ podnikání, a pokud tam samozřejmě poskytuje nějaké své zboží nebo služby, tak to už je otázka. To už může být maloobchod. Tam už zřejmě služby ne, pokud by tam prodával nějaké zboží, tam už dneska evidenci tržeb musí mít. Pokud by tam byl nějaký třeba prodej triček nebo prodej nějakých CD. Takže já v tuto chvíli nevidím skutečně pro to žádný důvod.
Poslední byl pan senátor Štohl. A ten navrhoval vyjmutí podnikatelů do 500.000. Já už jsem ty argumenty uvedla. Jakákoli takováto výjimka naruší ten základní smysl narovnat podnikatelské prostředí. Proto jsme přišli s režimem možnosti off-line, papírových evidencí. Ale, prosím vás, nezapomínejme na jednu věc. Týká se EET podnikání a týká se pouze plateb v hotovosti. Jestliže tomu podnikateli je placeno kartou, nebo je mu placeno na fakturu, nepodléhá to EET. Máme dneska celou řadu podnikání, kdy oni už jedou tímto internetovým způsobem. Takže skutečně EET se týká těch, kteří berou cash. A v tuto chvíli nevidíme žádný důvod z toho kohokoli vyjímat. A bylo by i proti smyslu a proti názoru podnikatelských svazů a komor, které spolupracovaly na tvorbě této novely. Děkuji vám.
