Setkání odborníků, legislativců a nezávislých praktiků z neziskového sektoru svolalo Ministerstvo financí jako součást odborně analytických prací vyplývajících ze zadání obsažném v programovém prohlášení vlády, podle kterého je potřeba více reflektovat fenomén lichvy a náklady spotřebitelských úvěrů.
„Jedná se o náročnou legislativní problematiku s nejednoznačnými sociálními konsekvencemi, které nelze brát na lehkou váhu. Proto jsme se nejprve podívali do okolních zemí, kde již tyto zkušenosti existují a nyní chceme znát praktické zkušenosti z terénu. Dnešní jednání se zástupci neziskových organizací zabývajícími se prací s předluženými lidmi ukázalo, že názor odborné veřejnosti na cenovou regulaci spotřebitelských úvěrů coby řešení fenoménu lichvy, je skeptický. Velmi cenné pro nás byly pozitivní zkušenosti těchto organizací s aplikací již účinného zákona o spotřebitelském úvěru, který stanovuje mimo jiné povinnost poskytovatele půjčky posoudit úvěruschopnost spotřebitele“, uvedla po schůzce ministryně financí Alena Schillerová s tím, že jednání bude jedním z podkladů pro kvalifikované vyhodnocení účelnosti, účinnosti a proveditelnosti možných státních zásahů v podobě cenové regulace spotřebitelských úvěrů a následné politické rozhodnutí o dalším postupu.
Zástupci neziskového sektoru vyzdvihli přínosy zákona o spotřebitelském úvěru, který podle jejich názoru představuje významný nástroj proti predátorským praktikám na trhu spotřebitelských úvěrů, a jednoznačně doporučili v současné době zachovat stávající podobu zákona. Ten je účinný od 1. prosince 2016 a přinesl novinky, jako je zastropování nákladů na předčasné splacení úvěru, úroků z prodlení, smluvních pokut či sankčních nákladů. Zároveň je poskytovatel úvěru povinen prověřit úvěruschopnost spotřebitele, tedy jestli je ve vztahu k jeho příjmům a výdajům schopen úvěr splácet. Pokud posouzení úvěruschopnosti řádně neprovede, smlouva je od počátku neplatná.
Náměstkyně ministryně financí pro Mezinárodní vztahy Lenka Dupáková připomněla, že v České republice je cena úvěrů již nyní limitována, a to judikaturou. Podle trestní judikatury je hrubým nepoměrem ve smyslu definice lichvy roční sazba úroku, která několikanásobně (zpravidla alespoň 3-4násobně) převyšuje obvyklou výši úroku požadovanou bankami. Tomu v zásadě odpovídá i judikatura civilních soudů, podle níž je v rozporu s dobrými mravy taková úroková sazba, která téměř 4násobně přesahuje horní hranice sazby obvyklé na trhu.
Zástupci Ministerstva spravedlnosti uvedli, že resort v současné době pracuje s variantou zvýšení měsíční částky nezabavitelné exekucí a modelem chráněného účtu. Tato opatření by zvýšila motivaci k legálním výdělkům u osob postižených exekucí.
Účastníci kolokvia se shodli, že lichva je fenoménem šedé a černé ekonomiky, což limituje její efektivní řešení úpravou pravidel pro podnikatele, kteří zákon dodržují.
Regulace nákladů spotřebitelského úvěru coby legálního podnikání by tudíž neřešila problematiku boje s lichvou coby zakázané praktiky. V současné době v České republice funguje kromě bank také 85 nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, kteří prošli přelicencováním a od června 2018 plně fungují na základě účinného zákona o spotřebitelském úvěru. Tyto společnosti, na které by případná cenová regulace na rozdíl od subjektů působících na černém trhu dolehla, nabízejí produkty v plně konkurenčním prostředí a klientům převážně s dobrou či mírně horší úvěrovou historií.
Za možnost okamžité a efektivní obrany proti lichvářským praktikám považují účastníci schůzky zvýšení podpory poradenských aktivit terénních organizací působících v sociálně vyloučených lokalitách a zabývajících se prací s předluženými. Dlouhodobým nástrojem je potom pokračování ve finančně vzdělávacích aktivitách, přičemž za nejefektivnější je považováno zacílení na školní vzdělávání. Výběr případných dalších cílových skupin z dospělé populace bude jedním z témat probíhající revize Národní strategie finančního vzdělávání. Pozitivní efekty jistě přinesou i úpravy exekucí a insolvenčního práva. Je otázkou, zda není na místě se rovněž zaměřit na efektivnější práci policie v sociálně vyloučených lokalitách. Ministerstvo financí ve spolupráci s dalšími zainteresovanými subjekty budou problematiku dále analyzovat.
