Původně jsem chtěla reagovat až v závěrečném slovu, ale budu reagovat už teď. Jestli mě pan předseda Stanjura bude poslouchat, budu ráda. Děkuju. Děkuju. Také oceňuji to, že tady vedeme po dlouhé době konstruktivní debatu. Chtěla bych vysvětlit jednu věc. Od počátku, co jsem ministryně financí, dokonce si myslím, že jsem byla na nějakém jednání i jako náměstkyně, podporujeme platformu OECD. Od roku 2013 se dojednává. My jsme aktivní. My vystupujeme, podporujeme, zdůrazňujeme a tak dále. Loni, když Bruno Le Maire, ministr financí Francie, přišel s evropským řešením, tak jsem to taky velmi aktivně podpořila. Řekla jsem, ano, dobře, nejlepší bylo OECD, ale když nemáme OECD, pojďme se domluvit. Nedalo se to. Iks států tam musí mít jednomyslnost, to je v pořádku, ale prostě iks států to zablokovalo. No a prostě rok od roku 2013 to máme sedm let. Sedm let jednání. A Spojené státy americké při vší úctě to mají v rukách.
Vy jste jmenoval ty firmy. To jsou firmy americké. Ale ta naše úprava čistě teoreticky nemusí na všechny tyto firmy dopadnout, a naopak může dopadnout na jiné zahraniční firmy z jiných zemí, nejenom amerických. Není to cíleno opravdu, není to šito na míru těmto firmám, i když samozřejmě tam některé z nich spadnou. A USA to mají v rukách. A mají v rukách ovlivnění vyřešení platformy OECD. (Bere si materiál ze svého stolu.)
My jsme právní úpravu na technické úrovni řešili i s ambasádou USA. Byli tam jejich experti. Vysvětlovali jsme jim tuto právní úpravu. Takže my nemáme žádnou oficiální informaci, že by se vůči nám něco chystalo. Technická spolupráce tam byla. Když můj technický tým zpracovával ten návrh, tak jsme se bavili s jejich experty z ambasády a vysvětlovali jsme jim dvě celou tu úpravu a zásadní věci, že tu úpravu bereme jako dočasnou na čtyři roky a že jsme připraveni ji kdykoli zrušit v okamžiku, kdy v podstatě se dohodne a přijme OECD řešení.
To, co jste říkal, pane předsedo, jsem si s Francií včera ověřovala, se stálým zastoupením, jsem byla v Bruselu, tak mi to tam ověřovali, Francie skutečně tu úpravu přijala jako retroaktivní, to my nechceme. A po schůzce čelních představitelů USA a Francie, to, co tedy máme z dostupných zdrojů, se dohodly, že se odloží do konce tohoto roku splatnost, která už jakoby nabíhá pro tuto daň za předpokladu, že se přijme OECD řešení. To znamená, to je turborychlost oproti tomu, co se dělo doposud. Jiné signály my nemáme.
Ještě bych chtěla upozornit na vyjádření komisaře Hogena, který se jasně vyjádřil, že pokud by došlo k nějakému opatření vůči kterékoli zemi Evropské unie ze strany Spojených států, tak to bude řešit, bude na to reagovat Evropská unie jako celek. To znamená, my jsme členy Evropské unie a rozhodně bychom v tom nezůstali sami. To znamená, ten problém by se posunul na platformu Evropské unie. A já jsem přesvědčena o tom, že musíme dát jasně najevo, že to myslíme vážně. A vy jste to správně řekl, že je to nespravedlivé vůči českým firmám. Českým firmám podobného typu nebo menšího typu, které tady platí velké daně a podnikají vedle nich firmy, které tady neplatí nic. A já jsem to už několikrát přirovnávala k tomu, že mezinárodní rychlík neprojede přes Českou republiku, pokud tady nebudou koleje. A ty firmy tady podnikají na nějakých IT strukturách. Čili ať nám tady z toho zaplatí nějaké daně. To je prostě v pořádku a my dáváme najevo, že to myslíme vážně. A současně říkáme: Chceme to jenom čtyři roky a pokud bude, a to jsme ujistili i technické týmy z ambasády, pokud to bude v podstatě zavedeno, to celosvětové řešení, tak my ustoupíme a zrušíme naši úpravu. A dokonce myslím si, že skutečně se začaly ledy hýbat, protože jsem byla na Ecofinu, radě ministrů financí a byl to jeden z bodů. Jeden z bodů, podpora a tlak na vytvoření celorepublikového řešení. A to jednoznačně, otevřeně a vždycky podporujeme a budeme podporovat. To znamená ale, je to naše národní právo, je to spravedlivé vůči českým firmám a my si musíme dát najevo, že to myslíme vážně.
Děkuji.
