Dovolte mi, abych stručně shrnula vývoj novely zákona o evidenci tržeb a souvisejícího zákona o DPH, pak vám stručně shrnula novelu, kterou jsem dnes předložila na vládu. A pak mi dovolte takové malé shrnutí a názor k tomuto pozměňovacímu návrhu, který je dnes projednáván. Už na podzim roku 2017 - a vím, o čem mluvím, protože jsem byla náměstkyně ministra financí pro daně a cla - začala příprava podnětů ke změnám v návaznosti na dosavadní fungování EET. Začali jsme diskutovat problémy, které přinesla aplikační praxe. To znamená, především jsme se zabývali různými podněty o povinnosti evidovat jen na území České republiky. Pak jsme debatovali o vynětí plateb přes internet, protože se začaly - mám za sebou celou řadu jednání s těmito asociacemi - protože se objevovaly technické problémy, které jsme nakonec promítli i do novely.
Začali jsme debatovat možnost nějakého vynětí pro poplatníky s paušální daní, ale s jinou paušální daní, než o které tady mluvil pan předseda Okamura, protože ten pohled na paušální daň je samozřejmě dvojím. Jeden už v zákonu o daních z příjmu roky máme. A ten druhý, o kterém hovořil on, je německý model, který by samozřejmě znamenal velice složitou práci na několik, troufnu si říct, let. Určitě by to nezvládlo jedno volební období.
A nevím, jestli by tady vůbec měl politickou podporu, protože by znamenal, že v podstatě každý zaplatí nějakou daň. Tak to v tom Německu je. Že prostě každý zaplatí nějakou daň. To znamená podle regionu, podle místa, a tak dále. To znamená, že by to bylo úplně jiné pojetí, protože my máme dneska celou řadu podnikatelů, kteří zcela legálně daně neplatí, protože uplatní slevy a odpočty a na daň nedosáhnou.
Pak jsme debatovali o vynětí předplacených telekomunikačních služeb, obchodní letecké dopravě, hazardních her, kde by skutečně zavedení EET bylo spojeno s obrovskými technickými problémy. A nakonec praxe ukázala, že to nutné není, protože tento režim je dostatečně regulován a je dostatečně dostupný.
A to všechno jsme zohledňovali a vnímali už od podzimu roku 2017. Zcela zásadní pohled na věc přineslo rozhodnutí Ústavního soudu, které bylo vydáno v prosinci roku 2017. To bylo klíčové v tom směru, že Ústavní soud potvrdil legitimitu elektronické evidence tržeb jakožto legitimního nástroje k prověřování daňových povinností, ale současně měl k tomuto zákonu výhrady a ty jsme samozřejmě museli velmi aktivně do novely zapracovat. A zapracovali jsme je bezvýhradně, samozřejmě s plným respektem Ústavního soudu.To znamená, že už v lednu 2018 jsme okamžitě do těch našich rozpracovaných úvah začali zapracovávat rozhodnutí Ústavního soudu.
Jenom pro shrnutí. Nález Ústavního soudu - bylo to číslo 26/16 - byl vyhlášen 15. prosince 2017 a zrušil § 5 písm. b), část ustanovení § 18 odst. 2, platba kartou, § 10 odst. 2, § 12 odst. 4 a § 37 odst. 3, zmocnění vlády k vydání nařízení, kterým se stanoví tržby, které mohou být evidovány ve zjednodušeném režimu, které nejsou evidovanou tržbou a které ode dne nabytí účinnosti zákona dočasně nejsou evidovanou tržbou.
Čili zrušil zmocnění pro vládu nějakým způsobem stanovovat výjimky formou nařízení vlády. Což jsme de facto využili pouze jednou, nebo dvakrát. Jednou v případě nevidomých spoluobčanů, nevidomých živnostníků a podruhé v období Vánoc pro prodejce sladkovodních ryb.
Pak zrušil § 21 (?) odst. 1 písm. b) odst. 2 uvádět DIČ na účtence zejména ve spojení s rodným číslem a část ustanovení § 37 odst. 1 třetí a čtvrtá fáze. Což ve svém konečném důsledku znamenalo, že došlo k odložení třetí a čtvrté fáze do doby, než tato novela vstoupí v účinnost.
Bylo tedy nutné reagovat na tento nález v novele. Platby kartou, nutno nadále evidovat platbu poukázkou. My jsme už nevrátili platby kartou do novely. O tom budu hovořit za chvíli, až budu v kostce shrnovat dnešní předloženou novelu na vládu. DIČ jsme vrátili pouze tam, kde jeho součástí není rodné číslo a samozřejmě pracujeme komplexně na změně tohoto systému, ale on se týká celé veřejné správy.
Ústavní soud poprvé na tento problém upozornil v souvislosti s EET, ale vnímejme, že rodné číslo máme jako identifikátor napříč celou veřejnou správou a to po řadu dlouhých let. Ale nicméně v oblasti finanční správy na tom pracujeme tak, aby byl vytvořen nový identifikátor. Není to příliš složité. Je to složité technicky a navíc to bude velmi drahé, ale děláme na tom.
Museli jsme si vzít k srdci zejména vyjádření Ústavního soudu v tom směru, aby vláda při přípravě té novely nastavila režim vynětí, výjimek, nebo nějaký režim takovým způsobem, aby ulevil těm nejmenším, kteří nejvíce volali po této úlevě a přitom, aby to bylo nastavené jednou pro vždy. Protože jakákoliv změna - a já toto považuji za správné - bude moci být do budoucna prováděna pouze na základě zákona.
Už 12. až 19. ledna 2018 jsme poslali návrh novely - Ministerstvo financí myslím - do vnitřního připomínkového řízení. V té době jsme tam ještě jako koncept měli takzvanou paušální daň. To znamená, to není paušální daň, jak o ní hovořil pan předseda Okamura, ale je to paušální daň, která je dnes zakotvena v §, tuším, 7a, zákona o dani z příjmu, a o kterou musí ten podnikatel požádat, musí splňovat určité podmínky.
My jsme loni v rámci balíčku na rok 2018 ty podmínky ještě více rozvolnili, protože o tu paušální daň žádá velice málo lidí, v republice asi kolem 100 podnikatelů, fyzických osob. Tak jsme se nad tím zamýšleli. A tam to chce jakousi dohodu mezi správcem daně a mezi tím podnikatelem.
A pokud ta dohoda je uzavřena, tak potom ten podnikatel vlastně nepodává daňová přiznání a platí tu dohodnutou daň. Ale jsou tam určitá kritéria, podmínky. Samozřejmě musí být schopen podložit v rámci toho protokolárního jednání se správcem daně, takže to není režim úplně jednoduchý a nemusí na něj každý dosáhnout a je spojen s určitou náročnější administrativou. Nicméně byla to původně jedna z variant, kterou jsme chtěli jít a ve vnitřním připomínkovém řízení jsme tuto variantu ještě měli.
V období od 20. března až 19. dubna probíhalo vnější připomínkové řízení a v rámci tohoto vnějšího připomínkového řízení a ještě před tím, než bylo těsně spuštěno, tak já jsem vyvolala na Ministerstvu financí podrobné jednání, kam jsem pozvala všechny asociace a všechny komory, které zastřešují podnikatele v České republice, všechny významné, které znám, nebudu je tady vyjmenovávat, ale všichni byli přítomni. A představili jsme jako Ministerstvo financí tři varianty řešení. Jedna z nich byla i tato zmíněná paušální daň, ke které jsme se v té době velmi klonili. Nicméně jedna z variant byla varianta, která nakonec, v uvozovkách řečeno, převládla, zaujala podnikatelské svazy a komory nejvíce, a ta byla promítnuta do novely zákona o evidenci tržeb, kterou jsem dnes předložila vládě.
Zásadní věc v této novele, která samozřejmě reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu, je to, že pro velkou většinu těch menších podnikatelů - a já hned řeknu podmínky, které vláda schválila - se zavádí nový off-line režim, to znamená režim, kdy oni nemusí mít elektronickou evidenci tržeb, nemusí evidovat elektronicky za předpokladu, že splňují podmínky stanovené touto novelou a požádají o to správce daně, který - pokud ty podmínky splňují - tak rozhodne o tom, že jim tento off-line režim udělí. Chtěla bych zdůraznit - ještě než řeknu ty podmínky, tak bych chtěla zdůraznit, že to bude na svobodném rozhodnutí těch živnostníků, těch podnikatelů. To znamená jestliže budou chtít evidovat, dají přednost elektronické evidenci tržeb, tak samozřejmě mohou, ale pokud splní podmínky, mohou si požádat o tento off-line režim.
A teď k těm podmínkám. Za prvé, musí se jednat o fyzickou osobu, neplátce DPH, nejvýše dva zaměstnance a co je nejdůležitější, majících maximálně hotovostní platby do 200 000 korun. Zdůrazňuji, hotovostní platby, nikoli příjem. My jsme samozřejmě vycházeli z určité úvahy, když jsme stanovovali tuto částku hotovostních plateb. Já jsem se rozhodla pro ten parametr hotovostních plateb právě po tom velkém jednání s asociacemi, s podnikatelskými svazy a s komorami a z toho prostého důvodu, že v podstatě mě přesvědčili v tom - my jsme původně zvažovali parametr příjmů, chtěli jsme jít i na vyšší částku, ale nakonec převládl ten parametr hotovostních plateb, protože mě v podstatě přesvědčili o tom, že může být podnikatel, který splní podmínky, bude mít třeba 900 000 příjem a bude mít hotovostních plateb jenom 20 000 a musel by evidovat. Takže proto jsme šli na parametr 200 000. Ta částka nebyla skutečně vymyšlena tak, že bych se podívala z okna nebo moji kolegové, ale vycházeli jsme z nějaké logiky, že to je nejmenší částka příjmů, 199 000 je nejmenší částka příjmů, kdy ještě dosáhne poplatník, živnostník, který má odpočet, slevu pouze na poplatníka, dosáhne ještě na slevu 5000 korun, kterou jsme zavedli současně se zákonem o evidenci tržeb, kdy si může odečítat vlastně tuto slevu od základu daně. Takže jsme vyšli z této logiky a vycházeli jsme samozřejmě i z určitých počtů, které máme v RIA a v důvodové zprávě, ale je potřeba podtrhnout, že finanční správa nedisponuje údaji o hotovostních platbách komplexně, logicky, protože nemá přehled ze všech čtyřech vln, takže proto tyto údaje vycházejí z příjmů. Chtěla bych zdůraznit - je to řešení, které jsme prodiskutovali, probrali, prošlo vnějším připomínkovým řízením, většina rozporů byla vypořádána, zůstaly asi tři rozpory, o nichž jsem dnes informovala na vládě, a byla schválena vlastně ve znění, tak jak jsem to předložila, s malou úpravou, která se ale týká doprovodného zákona o DPH. Zavádíme tam ještě do této novely čtyři výjimky. Hovořila jsem o off-line režimu, teď hovořím o výjimkách. Jednak to jsou telekomunikační služby, to znamená tržby z telekomunikačních služeb a služeb s nimi souvisejících, to je čerpání kreditu, aby prostě s každou SMS nemusela následovat účtenka, což je technicky nemožné a což se v připomínkovém řízení původního zákona v roce 2015, který se schvaloval, neobjevilo a přinesla to aplikační praxe. Zavádíme trvalou výjimku pro všechny typy hazardních her, protože hazard máme dneska tak regulovaný a ono by to vlastně - já jsem jednala s celou řadou subjektů - prostě nebylo technicky vůbec možné. Obchodní letecká doprava, např. ČSA, prodává letenku v Singapuru tak těžko může tu evidenci nahlásit. A přebíráme z nařízení vlády, které schválila předcházející vláda, trvale výjimku pro nevidomé občany. Jedná se asi o tisíc až dva tisíce živnostníků, různých ladičů pian, masérů, kteří momentálně nemají dostupné pokladní zařízení, nicméně jsme se rozhodli tuto výjimku nechat v trvalých výjimkách. Samozřejmě, že reagujeme i v dalších detailech na rozhodnutí Ústavního soudu, ať už to je daňové identifikační číslo, kde definitivně na účtence nemusí být uvedeno, pokud jeho součástí je rodné číslo. Řešíme nepřímé zastoupení, kde byly určité problémy.
Co je důležité, tak součástí této novely je také změna zákona o dani z přidané hodnoty a zavádíme hlavně, je hlavním cílem této novely, proto tato část není v daňovém balíčku, který jsem dnes současně také předkládala na vládu, ale tato část je součástí novely zákona o EET, protože to s ní spojujeme. Snižujeme tam, kde nám to umožňuje směrnice, do druhé snížené sazby 10 % u DPH vybrané služby, zejména vybrané služby. Tím chceme motivovat třetí a čtvrtou vlnu - já nevím, kadeřnice, kosmetičky, úklid domácnosti, péče o děti, staré, postižené občany, drobné opravy obuvi, kožených výrobků, textilních výrobků, oděvů, jízdních kol, a znova stravovací služby, které jsme už snížili z 21 na 15 % v souvislosti s první vlnou, tak teď je vlastně snižujeme po druhé do 10 %.
Účinnost novely nenastavujeme pevným datem, logicky. Počítáme tam i s určitou legisvakanční lhůtou. Nevíme, jak bude dlouhý legislativní proces, bude to záležet na konstruktivnosti debaty zejména této Poslanecké sněmovny, ale já si myslím, že se to dá, tak jak řekl pan poslanec Onderka, zvládnout v poměrně rychlém čase.
Ještě by asi bylo na místě, abych se vyjádřila k tomuto pozměňovacímu návrhu. Asi ode mě nikdo nečeká nic jiného než to, že s ním nesouhlasím. Celá řada argumentů tady byla řečena, takže já je opakovat nebudu, ale ten zásadní tady také už zazněl. Připravili jsme komplexní novelu, tu jsme prodiskutovali. Já jsem nezkrátila ani o den žádné připomínkové řízení. Prošla vnitřním připomínkovým řízením, vnějším připomínkovým řízením. Kromě toho jsem ještě debatovala se všemi zástupci asociací podnikatelů a komor. Debatovali jsme s nimi o tom, zohlednili jsme maximum připomínek. Nebojme se vládní novely, pusťme ji do legislativního procesu, až sem přijde. Bude tady v červnu. Dejme jí šanci, dejme šanci komplexní novele, dejme šanci debatě na úrovni rozpočtového výboru. Já věřím, že celá řada zástupců podnikatelských svazů a komor přijde podpořit tuto vládní novelu, protože to nejhorší, co od nich zaznívá, že by se mohlo stát, kdyby zůstal zákon o evidenci tržeb na půli cesty. To znamená zůstal by vlastně povinný pouze pro část podnikatelů.
A není to o nedůvěře v ty podnikatele. Naopak. Je to o velké důvěře v podnikatele, důvěře v to, že většina z nich je poctivých a plní si své daňové povinnosti. Proč ale mají doplácet na tu minoritní skupinu, která existuje. A nezastírejme si pravdu, že nikoli.
Takže já samozřejmě logicky nesouhlasím s tímto pozměňovacím návrhem. Nevidím tam kompatibilitu, nevidím tam žádný problém.
A ještě tady zaznívala na závěr taková v rychlosti celá řada názorů na rušení restaurací. V pátek nebo v pondělí, nevím přesně, jsem dostala v rámci monitoringu tisku, věřím, že to máte možná všichni k dispozici, výzkum, který provedla Asociace malých a středních podnikatelů, čili ne Ministerstvo financí, žádný námi prováděný průzkum. A jedna z asociací, která dlouhodobě podporuje aktivity Ministerstva financí a která se také účastnila, víte, já spolupracuji se všemi bez rozdílu, tak ta předložila výzkum o tom, že v České republice je letos historicky největší množství malých hospod a restaurací, absolutně nejvyšší. A dokonce provedla přepočet na počet obyvatel a srovnala to s okolními zeměmi. Takže zatímco u nás vychází jedna hospoda na 265 obyvatel, což je podobné například s Rakouskem, tak v Německu už je to na 501 obyvatel, v Polsku na 575 a ve Velké Británii dokonce na 780. Takže nestrašme prosím naše podnikatele. A věřte, že většinově oni podporují narovnání podnikatelského prostředí. A když je to spojeno s ještě větším výběrem daní, tak je to plus pro nás všechny.
Děkuji vám za pozornost.
