Myslíte, že si vládní poslanci alespoň jedinkrát představili sebe nebo svoje rodiče, jak ještě po pětašedesátce stojí za pultem s bolavými zády, s bolavýma očima od umělého osvětlení a bolavým nosem od klimatizace? Tohle jsou totiž věci, na které si běžně stěžují už třicátníci. Podle mě je to vládním poslancům prostě jedno. Dokonce si myslím, že jsou naprosto smíření s tím, co jsme jim oznámili. Tedy že až se dostaneme do vlády, nesmyslně vysoký důchodový věk opět snížíme.

Proč tedy vůbec zvedali ruku, ptáte se? Prostě si chtěli pojistit místa na kandidátkách pro příští rok. Poslanec koalice, který nezvedne ruku na rozkaz vedení, totiž nemůže počítat s tím, že by se i příště ocitl na volitelném místě. My starší už jsme zvyklí na leccos. Umíme sklonit hlavu a táhnout. Ale co ti mladší z nás? Fialova vláda jako kdyby nechápala, že důchodový věk je budoucností nás všech. I podle něj plánujeme své životy, rozvrhujeme své síly.

Zkusme teď něco, co Fiala, Stanjura, Jurečka a jim podobní nedokážou. Představit si skutečného, živého člověka. Ne toho před důchodem, ale úplně mladého. Dvacet něco. Právě skončil školu, možná ještě studuje výšku, ale už se rozhlíží, co mu život nabízí. Co vidí? Že bydlení je u nás nejhůř dostupné z celé Evropy. Že kvůli inflaci mu v kapse z výplaty skoro nic nezůstane. Že pokud bude mít děti, ani to školkovné od státu zpátky nedostane, protože ho Stanjura zrušil v „daňovém balíčku“.

A teď ještě k tomu postřehne, že bude muset pracovat do 67 let. Rozhodne se takový člověk mít vůbec děti? Bude ochotný ještě ke vší té dřině obětovat svůj čas, energii a spánek pro dva, tři potomky? Nebo se uchýlí do malého pronajatého bytu a bude šetřit energii? Stále víc mladých Čechů volí variantu číslo dvě. Podle posledního průzkumu máme za Fialy nejhorší porodnost za posledních sto let.

Důchod je budoucnost nás všech, i když na něj spousta lidí raději nemyslí. To ale neznamená, že myšlenku na něj někde vzadu v hlavě nemáme. A někde tam zezadu našeho vědomí nám může přinášet naději, nebo nás naopak deptat. Může to být hřejivé světýlko naděje na příjemně strávený podzim života, nebo naopak děs z bolavého těla, které ještě na stará kolena mačká budík a vydává se do tmy a zimy za oknem.

Vážení vládní poslanci, řekla jsem vám to jasně už ve sněmovně. Nutit lidi do práce po 65. roku života je nemorální, a navíc to je i ekonomická chyba. Peníze, které si myslíte, že ušetříte na důchodech, budete vydávat na důchody invalidní a na podporu v nezaměstnanosti. Protože jaká je podle vás konkurenceschopnost pětašedesátníka na trhu práce? Co s ním bude, když mu práci nikdo nedá a právo na důchod jste mu vzali?

Není to žádná reforma, jen nutíte lidi pracovat o dva roky déle. Jedinou korunu jste do důchodového systému nepřinesli. Nic jste nevymysleli. A my už se postaráme, aby to každý jeden člověk v této zemi pochopil, než nastanou další volby.

Mějte se fajn a pořádně se zachumlejte. Hezký víkend.