Děkuji mockrát, pane místopředsedo. Omlouvám se, že jsem nereagovala v rozpravě, ale jsem trochu pod tlakem. Už musím být v Poslanecké sněmovně, ale to zvládneme.
Já nebudu zdržovat a nebudu opakovat všechny ty argumenty, které jsem ve legislativním procesu, když jsme řádně projednávali novelu, uplatňovala. Celá řada z vás, nebo celá řada ne, ale někteří z vás, jako pan senátor Dienstbier nebo pan místopředseda Štěch, řekli v podstatě celou řadu argumentů za mě, které bych tu řekla.
Já si jen dovolím ukázat pár tabulek, když se nebudete zlobit. Tohle jsou přínosy elektronické evidence tržeb. Já vím, že to zpochybňujete, že říkáte, že to nebylo s čím srovnávat, nebylo nic předtím. Ale my jsme zvolili určitou metodu. Já jsem svolala, když to Piráti v Poslanecké sněmovně neustále zpochybňovali, tak jsem svolala pracovní skupinu technickou a tam jsme tu metodu vysvětlovali. Mohla být zvolena jiná metoda, my jsme zvolili tuto. Na té jsme to stavěli a skutečně ten nárůst tam byl.
Ono je těžké očistit, kolik dělá nárůst v důsledku kontrolního hlášení, a kolik dělá... Prvně musíte očistit, kolik dělá ekonomický růst, pak kolik dělá kontrolní hlášení, tzn. to, co je nad to, a kolik dělá EET. To samozřejmě bylo komplikované. Zvolili jsme nějakou metodu, díky tomu jsme snížili daňovou zátěž. To jsou prokazatelné věci. Já vím, že jsme tady o tom také vedli debatu, ale těch 130 miliard je neoddiskutovatelných.
Velice často padalo – a bavíme se o situaci před pandemií, bylo to 3 roky poté – velice často se diskutovalo, že zanikly živnosti. Hostinské činnosti. Tak já tady mám nárůst mezi lety 2016-19, kdy se EET zavedlo pro tuto oblast. Takže ten nárůst tam jednoznačně je asi o 9000. A tady jsou ty mzdy. Podívejte se na to, to je zajímavé. Já to nemám ve větším.
Ta tmavší trajektorie je růst mezd po zavedení EET v oblasti restauračních služeb. A ta světlejší je ve zbývající ekonomii, prostě nebudu to dál komentovat, to je jasné, že prostě ty mzdy tam rostly raketově. A raketověji rychleji než ve zbývající části ekonomiky. A teď se podívejte, přiznané tržby jak nám rostly po zavedení EET. V ubytování vzrostly o 13 % a po tom zavedení EET je tam ta raketa. Je tam ten raketový nárůst tržeb hned po zavedení. A pak se to samozřejmě stabilizovalo, protože to už navazovalo na období, kde bylo zavedené EET. Pohostinství 20 % okamžitě po zavedení EET. Maloobchod 8 %, no prostě to jsou tvrdá data. A to jsou data ČSÚ, to se prostě nedá nijak zpochybnit. Prostě je to jasné. A teď ty počty kontrol mezi námi. A pak vám řeknu, kolik z těch procent se řeší domluvou a jaké jsou průměrné částky těch kontrol. Já mám statistická data z finanční správy. Počet kontrol finanční správy a celní správy. A teď se podívejte po zavedení EET jak klesají ty počty, no logicky, protože finanční i celní správa, omlouvám se, v podstatě vychází z analytiky a vybírá si. Vybírá si prostě tam, kde narazí na problém. Nechodí prostě už na pas blind, jak se říká lidově u nás na Moravě, to znamená, že klesá počet kontrol, ale stoupla efektivita. Bavím se o době tedy před pandemií, prosím v tom reálném ekonomickém světě, takže to všechno je díky EET. A teď nálezovost. Ten počet klesl, ale nálezovost stoupla, logicky. Takže oni jdou k menšímu počtu subjektů, ale jdou takzvaně najisto, takže ta nálezovost je, v roce 2019 byla dokonce už 44 % a stoupala postupně každý rok. A teď toto je zajímavé. Průměrná výše pokuty byla 10 627 Kč, mediánová výše pokuty, to znamená očištěné, nejmenší, největší, 8000 korun, nejvyšší udělená pokuta byla 400 tisíc korun a nejnižší 100 korun, přičemž 53,5 % bylo uloženo příkazem na místě, 37,8 % příkazem a 8,7 ve správním řízení. A nejčastější zjištění nezaslání údajů, to bylo 63 %, nevystavení účtenky 38 %, nenahlášení provozovny 22 % a tak dále a tak dále. A teď ještě jedna možná statistika zajímavá. 25 % všech pokut je do 3 tisíc korun. Do 5 tisíc korun je 40 % pokut. A do 13 tisíc korun je 75 % pokut, čili ten průměr je tam 11 700. Čili ono to tak úplně není. A teď ještě jedno zajímavé, podívejte se, udělení pokuty je ten světlý sloupec a ten tmavý je domluva na místě. Tak se podívejte. V roce 2017 bylo 58 % domluv. V roce 2018 72 % domluv. A 2019 70 % domluv, to znamená, vyřešilo se to tím, prosím vás, už to nedělejte nikdy. Tak jenom prostě ať máme, a to jsou čísla statistiky finanční a celní správy. Takže to jenom tak v rychlosti, ať už s tím nezdržuji. A tím pádem už vynechám všechny ty připomínky na toto téma.
Tak jenom k té technické připomínce pana senátora Vilímce, tam skutečně ten náběh vlny, tak jak je to technicky a legislativně napsáno, nastal. 3., 4. a odkládají se povinnosti. Takže to je legislativně-technické řešení, ale například snížení DPH se neodložilo, to nám od 1. 5. prostě v celé řadě těch služeb s vysokým podílem lidské práce naběhlo.
Tak potom jste se ptali na ten první leden, tady zaznívalo. V podstatě my už asi 3 měsíce před tím 1. lednem pojedeme kampaň. Doufám, že nám to dovolí podmínky zdravotní, to znamená, pojedeme semináře, pojedeme veletrhy, pojedeme všechny ty kongresové, v kongresových sálech ta setkání na téma EET, spojená zejména s veletrhy. Takže my počítáme, že vlastně už 3 měsíce před tou lhůtou mohou si žádat poplatníci o autentizační údaje, mohou si žádat prostě o ten režim offline a o další věci. Pak tady ještě možná zaznělo daňové prázdniny, já už jsem to říkala, pane senátore Valento, posledně. Nemůžou mít daňové prázdniny, protože ten stát taky musí z něčeho existovat. A hlavně komu pomůžeme? Pomůžeme zase jenom těm, co ty zisky budou mít. Ti, co nebudou mít žádné, nebudou platit žádné daně. Takže to jenom opakuji, co jsem tady říkala posledně. No a já vám teď povím poslední věc, říkala jsem to včera na hospodářském výboru, takže kdo tam byl, tak už se budu opakovat pro něho a navážu vlastně na to i, co tady říkal pan místopředseda Štěch, pan senátor Dienstbier. No kéž, škoda, že jste ty registrační pokladny neprosadili tehdy, to je velká škoda, dnes už by to, když jsme my zaváděli EET, už by to byl krok špatným směrem, protože jsou drahé, jsou zranitelné, ale tehdy Slovensko to prosadilo před těmi 30 lety. Takže škoda, že se to neprosadilo, no, to byla velká škoda. Já si to pamatuji jako finančák, už ten zákon byl platný, ale pak se odložila účinnost, až se odložila navždycky. Takže škoda, mohli jsme patřit mezi ty kulturní země, jako třeba Slovensko, kde mají registrační pokladnu. A když přešli na EET, tak to pro ně nebyla žádná bolest, protože v podstatě změnili jenom jakousi formu a nemuseli zase vést takovýto politický boj. Já netvrdím, pane předsedo Vilímče, že je to nejgeniálnější metoda. Já jenom říkám, že je to jedna z možných metod vedle registrační pokladny, vedle kombinací všech různých zemí, my jsme zkoumali všechny systémy z různých zemí, zdálo se nám toto nejlevnější a nejjednodušší. Ale už jsem se vás ptala mockrát jak na půdě Poslanecké sněmovny, tak na půdě Senátu, ptala jsem se, dobře, když toto není pro vás nejgeniálnější a já to uznávám, nemám patent na rozum, tak mi řekněte co? A odpovídala jsem si sama. Jenom mi neříkejte, že nic, to tedy neberu, to neberu. Jestliže tady bylo 130 miliard zatajených tržeb podle čísel ČSÚ v roce 2013, tak mi neříkejte, že jsme to nepotřebovali. A ty čísla v podstatě hovoří jednoznačně. Takže já za sebe říkám, pokud budu stát na místě a zastávat funkci, kterou zastávám, budu usilovat o to, aby EET pokračovalo, dává mi to smysl. Přesně tak, jak tady bylo řečeno, chrání to většinu, která je poctivá. A já jsem včera, jenom pro zajímavost, teď se budu opakovat, říkala jsem to na hospodářském výboru, my jsme měli takový rychlý video call, no rychlý, asi dvouhodinový. Organizovala to Asociace hotelů a restaurací, taková ta nejpostiženější oblast, jejich problémy, vyslechli jsme, co by potřebovali, jak jim pomoci. Byla tam celá řada od menších, středních, větších, mluvili o těch svých problémech. A zaznělo tam několikrát, a to je ta první vlna, která je dneska nejpostiženější, a oni se mě ptali, proč to pro tu první vlnu posouváte? Proč? Proč to umožňujete některým prostě se vrátit k určitým praktikám? Ti, kteří jsou dneska nejpostiženější, ti, kteří patří do první vlny, tak se včera na mě zlobili, proč to posouváme. A ještě jeden příklad a už končím. Bylo tady zmíněno výplaty na ruku, takzvaně černé výplaty bez smlouvy, bez odvodu. Poměrně fenomén rozšířený, ale i ten EET pomohlo vytěsňovat. Díky tomu, že těch peněz takzvaných černých je méně u někoho, tak vlastně se omezuje to, aby nám klesal, aby nám prostě, má to vliv na to, že klesá počet těchto výplat a teď se to projevilo. Teď když máme program Antivirus, který procesují úřady práce, kde vlastně chceme zachránit zaměstnanost, kde podmínkou je to, že zaměstnavatel udrží toho člověka v práci, má pracovní smlouvu, nepropustí ho, nesnižuje mu plat, ale kompenzujeme podle typu překážek formou dotačních titulů, tak prostě toto přesně samozřejmě nedostane ten, kdo je vyplácen takzvaně načerno. Takže to jsou všechny vlivy EET, to není jenom to DPH, jenom ta příjmovka, ale i fenomén, který tady samozřejmě sehrává, a teď se to v těch podmínkách jednoznačně projevilo. Děkuji, všechno.
