Zástupci ODS plamenně hovoří o úsporách v národním dotačním byznysu, aby nakonec v předloženém rozpočtu za národní byznys označili výdaje státu na vedení vysokého napětí, výstavbu silnic a železnic.

O dobrovolných hasičích, válečných veteránech, bezbariérových úpravách pro tělesně postižené, o jídle pro zvířata v zoologických zahradách, hospicích a mateřských školách raději už ani mluvit nebudu, protože bych se musela za to stydět.

Vláda si asi myslí, že když udělá hezkou tiskovou konferenci, na kterou si pozve velký počet kývajících ekonomek a ekonomů, z nichž některé následně odmění lukrativní nominací na europoslance a jiné miliardovými úlitbami jejich mateřským bankám, například díky záměrně zpackané dani z neočekávaných zisků nebo díky pokutám pro držitele hypoték, už má splněno. Že když se imaginární úspory napíšou do tiskové zprávy a prezentace a stokrát je pak zopakují novináři, kteří jsou asi ještě ze setrvačnosti zvyklí přistupovat k vládním údajům s jistou dávkou respektu, tak že už se pak vlastně nemusí napsat do státního rozpočtu a nikdo si toho ani nevšimne. A vlastně klobouk dolů! Je to vážně pořádně odvážný kousek. Kousek, který dokonale zapadá do stylu účetních triků Harryho Jelínka českých veřejných financí, pana ministra Zbyňka Stanjury.

Tvrzení, že vláda šetří na provozu, platech nebo národních dotacích, totiž zaznívá v médiích s železnou pravidelností. Ne ale proto, že by k něčemu takovému snad reálně docházelo. To nikoliv. Provozní náklady narostly za Fialovy vlády o 25 %. Zaznívá to v médiích jen proto, že to vláda slíbila a že se tváří, že to plní, byť s drzým čelem dělá ve skutečnosti pravý opak. A předložený rozpočet je toho jasným důkazem. Máte radost z vydařeného triku? Radujete se předčasně! Já vás totiž, dámy a pánové, mohu ujistit, že se pravdu dozví každý občan v této zemi. Kdybych měla osobně objet všechna náměstí, kulturní domy, kdybych to měla stokrát zopakovat na všech sítích a ve všech svých mediálních výstupech, kdybych měla kvůli tomu nacvičit charlestone, tak já vám slibuji, že lidé v České republice se tu surovou pravdu o tomhle nepodařeném rozpočtu prostě dozvědí.

Dozvědí se, že rozpočet Fialovy vlády na rok 2024 je rozpočet, který zvedá provozní výdaje na chod vlády o 3,5 miliardy korun a oproti roku 2021 o celou čtvrtinu. Snižuje prorůstové investice do budoucnosti naší země o 18 miliard korun a nejvíc je snižuje tam, kde jsou nejpotřebnější - v dopravní infrastruktuře o 35 miliard korun, v místním rozvoji o osm. Že je to rozpočet, který přináší tupé škrty v energetické politice, protože zvýší náklady energeticky náročných firem o 200 až 300 procent a ohrozí konkurenceschopnost našeho průmyslu i růst mezd v příštím roce. Že je to rozpočet, který o třetinu snižuje prostředky pro Ministerstvo zdravotnictví. Že místo slíbeného zatočení s národním dotačním byznysem přináší bizarní škrty ve výstavbě obecního bydlení, opravách silnic, zadržování vody v krajině nebo na výstavbu škol a školek v okolí velkých měst. Že na výdajové straně nezahrnuje mimorozpočtovou půjčku od EIB ve výši 18 miliard korun, bez které by byl deficit nikoliv 252, ale 270 miliard. Že jeho příjmy jsou nadhodnoceny, protože je založen na makroekonomické predikci, která na rozdíl od České národní banky nebo České bankovní asociace bagatelizuje negativní dopady daňového balíčku zhruba o 70 miliard korun. Že je to rozpočet, jehož skutečnými prioritami jsou zbrojení a byrokracie. Že je to rozpočet, který díky nezřízené inflaci disponuje oproti roku 2021 o 453 miliard korun vyššími příjmy, a přesto podlamuje hospodářský růst, narušuje sociální smír a velikostí svého schodku bude bezkonkurenčně nejhorším nekrizovým rozpočtem v novodobých dějinách naší země.

Takový rozpočet tady dnes máme! Není to rozpočet sebevědomé a vzkvétající země s jedním z nejnižších veřejných dluhů v Evropské unii, která chce kráčet dopředu a nahoru. Je to děravá účetní bilance ostrova sebevrahů, který řídí od reality odtržení šamani přesvědčení o své vyvolenosti porazit neexistujícího démona státního bankrotu, a to za jakoukoliv cenu. A víte co, dámy a pánové? On je to také rozpočet, který je v přímém rozporu skoro se vším, co koalice SPOLU slibovala ve svém volebním programu. Stačí ho otevřít a vzít si jeden příslib za druhým.

No, schválně. Slib, cituji: Naši politiku budeme vždy stavět na principu nízkého zdanění práce, který urychlí dohánění západních mezd. Skutečnost? V důsledku zavedení nemocenské se čistá mzda průměrně odměňovaného zaměstnance sníží o 3 000 korun ročně. Statisícům státních zaměstnanců, včetně policistů, hasičů, pak klesnou reálné mzdy o více než 10 procent.

Slib: Usnadníme život živnostníkům a malým a středním firmám a vytvoříme atraktivní prostředí pro klíčové partnery. Skutečnost? Zvýšení odvodu živnostníkům z 25 % na 40 % průměrné mzdy způsobí, že si aktivní lidé, kteří požadují od státu nejméně ze všech, připlatí 100 procent současného odvodu, a ročně tak přijdou o 23 000 korun.

Slib: Vytvoříme pravidlo daňové brzdy, které stanoví strop daňového břemene. Jakmile jej složená daňová kvóta dosáhne, zvyšování daní bude automaticky vyloučené. A skutečnost? Daňová kvóta příští rok vzroste z 33,5 % na 34 % HDP, tedy o více než 35 miliard. Daňové zatížení Čechů tak bude o tři desetiny procentního bodu HDP vyšší i než v roce 2021, kdy tento kabinet začal vládnout.

Slib: Exportérům budeme otevírat dveře do třetích zemí, abychom více diverzifikovali vývoz. Skutečnost? Pomohu si citací sklářské unie ze 7. listopadu: Zrušení státního příspěvku na energie a jejich skokové zdražení sníží konkurenceschopnost českých sklářských a keramických podniků na světovém trhu. Tento nárůst nákladů vzdaluje české firmy od evropského trhu a z rozhodnutí vlády je znevýhodňuje jak v domácí tak i v evropské soutěži. Sklářský a keramický průmyslu v Česku je přitom proexportně orientovaný. Do Evropské unie jde 70 % produkce českého skla, keramiky a porcelánu. Některé z firem vyvážejí i 95 % své produkce do celého světa.

A jdeme dál. Je to neuvěřitelné. Co další slib, to další zrada.

Slib: Pomůžeme rodinám, zavedeme daňové prázdniny pro rodiny, které čerpají rodičovský příspěvek nebo mají tři a více dětí. Rozpočtová realita? Rušení školkovného, rušení slevy na druhého z manželů, respektive zastropování, vyšší DPH na dětské pleny, kojeneckou vodu nebo dětskou výživu. Rodiny s dětmi jsou hlavními poraženými daňového balíčku a státního rozpočtu na příští rok.

Slib: Zakročíme proti daňovým únikům. Tento slib je obzvlášť pikantní, uvážíme-li tristní realitu Stanjurova úřadu. Tedy fakta: Nejhorší výběr DPH z hlediska alikvóty od jeho zavedení v roce 1993. Šedá ekonomika v rozsahu jednoho bilionu korun. Rozvoj černého trhu v pohraničí, pokles inkasa spotřebních daní, růst zatajených tržeb a výplat na ruku. Fenomén cash only.

Slib: Zlepšíme využívání evropských fondů, které mohou významně přispět k hospodářskému růstu. Fakta: Zpoždění neuvěřitelných 96 miliard korun. Chybí vyčerpat 51,3 miliardy korun z končícího období, 20 miliard korun z nového a 25 miliard korun z Národního plánu obnovy.

Další slib: Budeme motivovat firmy k ekologickému provozu. Snížíme DPH u všech ekologických výrobků, kde je to možné. Skutečnost? Růst DPH na městskou hromadnou dopravu, na ekologické vlaky, zvýšení korporátní daně o dva procentní body a nákladů na energie o 200 až 300 %.

Slib: Kvalitní silnice a vysokorychlostní železnice, které uleví silničním tahům i přírodě. Fakta v rozpočtu: Snížení kapitálových výdajů Ministerstva dopravy o neuvěřitelných 35 miliard korun.

Slib: Ochrana vody, zakotvená v Ústavě. Podpora zadržování vody v krajině. Realita v rozpočtu? Vodní hospodářství minus 2 miliardy. Program obnovy přirozených funkcí krajiny minus 25 milionů korun.

Slib: Lesy jsou naše národní dědictví, nejen továrny na dřevo. Podpora ekologických funkcí lesů, zisk z Lesů České republiky půjde na zadržení vody v krajině. Skutečnost? Příjmy z lesů nafouknuty v poslední fázi příprav rozpočtu na maximum s cílem umělého snížení deficitu státního rozpočtu. A rozloženy kam? Přece na vládní priority v podobě zbrojení a byrokracie. A k tomu lesní hospodářství minus 1 miliarda a 100 milionů korun.

Jedeme dál. Další předvolební slib vetkaný do programu koalice SPOLU. Udržíme tradiční finanční podporu venkovské kultury a spolkové činnosti. Včelaři, rybářské spolky, hasiči, sportovní a myslivecké spolky. Realita v rozpočtu? Podpora spolků dobrovolných hasičů minus 10 milionů korun. Peníze pro národní parky minus 6 milionů. Dotace na sport a kroužky desítky milionů minus.

Slib: Plat učitelů ve výši 130 % průměrné mzdy. Realita? Jedna z prvních věcí, od kterých koalice couvla. O nepedagogických pracovnících nemluvě.

Slib: Zajistíme zvýhodněné hypotéky na první bydlení. Realita? Desetitisícové pokuty pro lidi, kteří se rozhodnou hypotéku předčasně splatit.

Slib: Snížíme sociální pojistné pro zaměstnavatele a zvýšíme limity pro dohody o provedení práce a pracovní činnosti. Realita? Likvidace dohod a zavedení systému, který povede pouze k jejich přesunu do šedé ekonomiky.

Slib: Počet úředníků klesne o 13 %. Realita? Počet úředníků klesl o 3 %, a to ještě díky tomu, že se přesunuli z úřadů práce na státní podnik Česká pošta, jehož zaměstnanci nejsou formálně vedeni jako státní zaměstnanci.

A tak bych, dámy a pánové, mohla pokračovat ještě několik desítek minut. Drtivá většina slibů vládní koalice nejenže nebyla dodržena, ale Stanjurův rozpočet přináší jejich přímé popření. Děláte vlastně čistokrevný opak toho, co jste slíbili v programu. Je to úplně stejné jako když tvrdíte, že investujete, ale investice krátíte o desítky miliard, nebo když tvrdíte, že omezujete výdaje na provoz, ale ve skutečnosti je zvyšujete. Je to trestuhodné, není to fér. Ale hezky to do vašeho stylu zapadá.

A to je přesně ten důvod, proč hnutí ANO nepodpoří rozpočet na rok 2024.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z levé strany sálu.)