Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo, dámy a pánové. Podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím jsou povinnými subjekty - cituji: "Státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a také veřejné instituce. A právě poslední ze jmenovaných povinných subjektů vyvolává největší debatu, jelikož pojem veřejná instituce již několik let není konkrétně definován a nepanuje jednoznačná shoda na tom, které právnické osoby mohou být za veřejnou instituci považovány. Názor na to, zda v zákonu 106/1999 Sb., podléhají i státem ze sto procent vlastněné obchodní korporace donedávna prošel i judikaturním vývojem.

Nicméně nadále diskutabilní zůstává rozsah případné povinnosti u dotčeného subjektu. Připomínám dvě věci. Že Ministerstvo financí není gestorem tohoto zákona, čili zákona 106/1999 Sb., je to Ministerstvo vnitra. A není tedy namístě podávat zde jeho výklad. V každém případě ale povinnost dle tohoto, tam, kde se skutečně prosadí, zákona, dopadá na statutární zástupce těchto korporací a nikoliv na akcionáře. Každopádně dle mých informací informace běžného charakteru státem vlastněné akciové společnosti standardně poskytují na základě žádosti nebo zveřejněním, ať již na webu či v rámci výroční zprávy.

Společnosti zastávají směrem k veřejnosti otevřený a transparentní přístup - aspoň takto jsem byla informována. Ale samozřejmostí, a to je zřejmě jablko sváru, zůstává chráněné obchodní tajemství. Akciové společnosti státu totiž neposkytují informace, které by mohly ohrozit jejich relevantní pozice na trhu, a které zasahují do jejich obchodní činnosti. Stejně tak se neposkytují informace o probíhajícím trestním řízení nebo týkající se trestního řízení, pokud by její poskytnutí ohrozilo či zmařilo účel trestního řízení.