ve středu začne Poslanecká sněmovna projednávat návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2024, který obsahuje škrt 51,5 miliardy korun v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu. Konkrétně se jedná o záměr státu přestat financovat podporu přenosové soustavy a distribuční sítě elektrické energie v rozsahu 38 miliard korun a dále záměr státu přestat financovat obnovitelné zdroje energie, a to v rozsahu 13,5 miliardy korun. Částku, kterou státní rozpočet ušetří, hodlá v plném rozsahu přesunout na konečné spotřebitele elektřiny, tedy domácnosti, ale zejména firmy, neboť ty na rozdíl od domácností před dramatickým zdražením neochrání systém cenových stropů.
Podle výpočtu Svazu průmyslu a dopravy České republiky povede tento krok ke zdražení elektřiny tuzemským firmám na trojnásobek. Podle vyjádření prezidenta Ocelářské unie v konkrétních případech ocelářských firem o stovky milionů korun dodatečných nákladů za rok.
Podle Asociace sklářského a keramického průmyslu České republiky tvořily v loňském roce náklady na energie 70 % veškerých nákladů tohoto průmyslu, zatímco ještě v roce 2020 to bylo jen 30 %. V důsledku této situace a plánovaných změn dojde podle zástupců byznysu k nárůstu nákladů až o 250 %.
A k takto radikálním krokům dochází v situaci, kdy v okolních zemích jednotlivé vlády dělají konkrétní kroky, jak svému průmyslu s náklady na energie pomoci.
Státní rozpočet, navržený vládou Petra Fialy, ohrožuje konkurenceschopnost českého průmyslu a znemožňuje energeticky náročnějším odvětvím dlouhodobě soutěžit s firmami ze třetích zemí stejně jako s firmami z jiných členských států, kde je podpora průmyslu konzistentní. Vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury, že toto téma je předčasné, neboť Energetický regulační úřad ještě nevydal závazné předpisy, podle kterých se bude elektřina zdražovat, považuji víceméně za naprosto skandální.
Poslanecká sněmovna by proto měla podle mého názoru iniciovat okamžitě odbornou debatu všech kompetentních ministrů, zejména ministra průmyslu a obchodu, ministra financí, ale také zástupců ERÚ, aby se ještě před projednáváním zákona o státním rozpočtu vědělo, jaké konkrétní dopady bude škrt 51,5 miliardy korun mít na český průmysl. Bez znalosti těchto dopadů, respektive bez příslušných kvantifikací a čísel, zejména ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu a ERÚ, je informační deficit v souvislosti s návrhem rozpočtu příliš vysoký.
Zdůrazňuji, že jako průmyslová země jsme životně závislí na konkurenceschopnosti našeho průmyslu a jeho ohrožení v důsledku unáhlených a nedostatečně podložených kroků si prostě nemůžeme dovolit.
Připomínám, že zásah ve výši 51,5 miliardy korun je zhruba jedenapůlnásobně vyšší než plánovaný dopad daňového balíčku v příštím roce.
Žádám proto, dámy a pánové, o zařazení mimořádného bodu s názvem Dopady návrhu zákona o státním rozpočtu na ceny elektrické energie.
Děkuji vám.