dovolte mi, abych na úvod třetího čtení třetí novely zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020 přednesla své krátké úvodní slovo. Nebudu v něm už opakovat všechny argumenty a údaje, které jsem již uvedla během prvního čtení novely, a na co bych se tentokrát soustředila, je samotná velikost schodku a jeho struktura. K tomu se totiž pojí i poslanecké pozměňovací návrhy.
Ohledně velikosti schodku panovala zde na půdě Sněmovny i v médiích diskuze, zda není příliš vysoký, zda by neměl být o 50, 100, mld. nižší, nebo rovnou, zda je tato novela zákona o státním rozpočtu vůbec potřebná. Takže mi dovolte v krátkosti v několika bodech to zdůvodnit.
Za prvé. Ráda bych připomněla, že aktuální schodek nelze posuzovat optikou, na jakou jsme byli zvyklí během minulých let, kdy ekonomika procházela standardními hospodářskými výkyvy. Současná situace je zcela mimořádná a podle mého názoru si proto žádá specifický přístup.
Za druhé. Současně platný schodek státního rozpočtu ve výši 300 mld. korun nelze považovat za již beze zbytku utracený. Prostředky v něm ale byly kompletně alokovány po zbytek roku. Z toho necelá polovina připadá na příjmovou stranu rozpočtu, respektive na propad na příjmové straně rozpočtu.
Vybaveni znalostí za polovinu roku pokladního plnění jsme schopni rozsah poklesu ekonomiky přenést do příjmů státního rozpočtu. Makroekonomický vývoj pravděpodobně přinese propad příjmů ve výši okolo 130 mld. korun. Nejistoty ohledně velikosti oživení ekonomiky ve druhé polovině roku jsou však stále vysoké. I proto jsem ráda, že po načtení pozměňovacích návrhů, se kterými rozpočtový výbor vyslovil souhlas, zůstává ve vládní rozpočtové rezervě stále téměř 34 mld. korun.
Dalších bezmála 90 mld. v příjmech bude v rozpočtu chybět v důsledku přijatých diskrečních opatření, které zmírňují dopady hospodářské recese, ať již se jedná o kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné a pro společníky v malých společnostech s ručením omezeným, o prominutí minimálních záloh na sociální pojištění pro živnostníky, prominutí pojistného na sociální zabezpečení placeného zaměstnavatelem, zpětné uplatnění daňové ztráty vůči minulým ziskům, zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, nebo o přesun služeb cestovního ruchu a kulturních akcí do 10% sazby daně z přidané hodnoty. Ostatně o většině těchto návrhů rozhodovala tato Poslanecká sněmovna. Kromě toho již v příjmech státního rozpočtu není počítáno s 16 mld. z titulu posunu konkludentního vyměření, či s výnosem z aukce kmitočtových pásem.
Za třetí. Řada opatření na příjmové a výdajové straně není doposud ukončena, byla prodloužena, nebo jejich účinnost naplánována na druhou polovinu roku.
Za čtvrté. Schodek státního rozpočtu ve výši 500 mld. korun sanuje ostatní části veřejných financí, stejně jako rozpočty domácností, firem a živnostníků. Například propad příjmů ve zdravotnictví způsobený odpuštěním minimálních záloh osob samostatně výdělečně činných, propadem ekonomiky a zvýšenými výdaji ve zdravotnictví, řeší rekordní navýšení platby za státního pojištěnce v celkové výši okolo 27 mld.
A s tím souvisí i za páté, kdy novela zákona také reaguje na pokles příjmů územních samosprávných celků, alokuje tak prostředky na projednávaný příspěvek obcím. Výdaje pomáhá financovat řadou programů. Jedná se o programy související s rozvojem regionů, cestovního ruchu v regionech, vodohospodářské projekty obcí, transfery na silnice druhé a třetí třídy, investice do rekonstrukcí a modernizací základních a mateřských škol, či nájemních obecních bytů.
S regiony jsou bezesporu úzce spjaty investice do kulturních zařízení či podpora lázeňství. Celkově se tak jedná o programy a akce v objemu přes 35 mld. korun, které vyplývají z rozdělení vládní rozpočtové rezervy ve znění pozměňovacího návrhu pana premiéra Babiše v roli poslance.
U území samosprávných celků také nelze zapomínat, že řada další podpory, která například udržuje zaměstnanost, kupní sílu obyvatelstva a která pomohla překonat těžké chvíle živnostníkům, omezuje propad příjmů obcí a krajů ze sdílených daní. A v neposlední řadě za šesté. Návrh pracuje také s dalšími investicemi ústředních vládních institucí, konkrétně s posílením Státního fondu dopravní infrastruktury o 20 mld. korun na již připravené projekty modernizace a výstavby dálničních a železničních staveb.
Jelikož projednávání třetí novely zákona o státním rozpočtu dospělo do svého závěrečného čtení, dovolte mi, se obecně vyjádřit k pozměňovacím návrhům. Celkem bylo předloženo 25 pozměňovacích návrhů a k tomu 10 doprovodných usnesení. Pozměňovací návrhy zpravidla navrhují posílení výdajů rozpočtových kapitol, jiné snižují schodek vládního rozpočtu. A zde bych ráda zopakovala, že vládní rozpočtová rezerva nyní čítající 33,8 mld. korun, slouží primárně pro neočekávané skutečnosti. Jak jsem uvedla, mým cílem je ponechání rezervy pro nerealizované příjmy rozpočtu nad rámec očekávání.
Jiné pozměňující návrhy cílí na snížení mandatorních výdajů státního rozpočtu, konkrétně na odvody do rozpočtu EU, nebo na dotace na obnovitelné zdroje energie. V tomto případě ovšem beze změny mezinárodních smluv, na řízení a zákonů nelze změny ve výdajích rozpočtu realizovat. Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny projednal 3. července všechny pozměňující návrhy a podpořil tři z nich. Jimi se finanční prostředky z vládní rozpočtové rezervy rozepisují kapitolám na konkrétní účely. Domnívám se, že schválení těchto pozměňovacích návrhů řeší podstatnou část námitek ohledně vládní podoby novely zákona, s plným respektem k právu Poslanecké sněmovny rozhodovat nejen o výši, ale i o struktuře státního rozpočtu ČR.
Stanovisko k ostatním pozměňujícím návrhům sdělím v průběhu hlasování. Děkuji vám za pozornost.
