V posledních letech došlo k výraznému navýšení cen nemovitých věcí. Strmý růst cen je jedním z důvodů, který vedl ke ztížení dostupnosti bydlení. Za současného stavu, kdy se společnost potýká s pandemií, způsobenou šířením koronaviru, a musí se vypořádat s dopady tohoto viru, na společnost je nutné na tuto situaci zareagovat. Návrh tedy spočívá ve zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a zároveň v navazujících úpravách zákona o dani z příjmů, v důsledku čehož dojde ke zjednodušení a zpřehlednění daňového systému a ke zrušení další z daňových výjimek.
Zrušením daně z nabytí nemovitých věcí dojde ke snížení nákladů na pořízení vlastního bydlení, které se pro nabyvatele nemovitých věcí rapidně zvyšují růstem cen nemovitých věcí, a tím se také komplikují možnosti získání vlastního bydlení, zejména pro mladé rodiny. Zaplacení daně z nabytí nemovitých věcí představuje další vynaložení značné (nesroz.) finanční částky, řádově jde o desítky až stovky tisíc korun navíc, které by jinak mohly být investovány do oprav a rekonstrukcí nemovitých věcí, zařízení domácností a dalších záležitostí, spojených s pořízením nemovitých věcí.
Jako přínos zrušení daně z nabytí nemovitých věcí se tedy předpokládá růst investic do nemovitých věcí z důvodu snížení pořizovacích nákladů, což povede k oživení trhu s nemovitými věcmi a navýšení příjmů států, obcí i krajů z ostatních daní, zejména z daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Dalším přínosem zrušení daně z nabytí nemovitých věcí je snížení administrativních nákladů spojených se správou této daně, a to zejména pro daňové poplatníky. K úspoře však dojde i na straně státu, když nebude nutné tisknout formuláře daňového přiznání a investovat do technické podpory správy daně z nabytí nemovitých věcí. To je také určitě důležité.
V souvislosti se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí se rovněž navrhuje několik úprav v zákoně o dani z příjmů. Primárním důvodem pro navržené změny v zákoně o dani z příjmů ve spojení se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí je odstranit z daňového systému několik nesourodých prvků, které jsou vzájemně protichůdné. Jelikož poplatníkům nyní zůstanou k dispozici volné finanční prostředky původně určené k uhrazení daně z nabytí nemovitých věcí, nebude tak již potřeba tuto částku kompenzovat prostřednictvím odpočtu úroků z úvěrů na zajištění bytové potřeby od základu daně z příjmů. Tento odpočet navíc dlouhodobě podporoval pouze poplatníky, kteří pro pořízení vlastního bydlení využili dluhového financování. Představoval tedy nesystémovou výjimku. Navržená změna se však bude týkat až poplatníků, kteří si bytovou potřebu obstarají od 1. ledna 2022 na staré úvěrové vztahy včetně jejich refinancování se tedy použije dosavadní úprava. To jsou časté dotazy.
Další změnou související se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí je prodloužení tzv. časového testu pro osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí, nepořizovaných pro účely vlastního bydlení, a to z dosavadních pěti na deset let. V zásadě se tak odnímá větší část daňové výhody, kterou mají v tuto chvíli investoři, kteří investují do nemovitých věcí, čímž se na trhu s nemovitými věcmi vytvoří větší prostor pro pořizování vlastního bydlení a přispěje se k omezení spekulativního pořizování nemovitých věcí. Tato změna se však nedotkne osvobození z prodeje nemovitých věcí, ve kterých má prodávající trvalé bydliště, nebo když poplatník takovou nemovitou věc nepořízenou pro účely vlastního bydlení prodá a koupí jinou nemovitou věc, ve které bude bydlet. Prodloužení časový test se uplatní až na nemovité věci, nabyté od 1. ledna 2021. Staré nemovité věci tak budou nadále osvobozeny podle stávajících podmínek.
Celkový dopad návrhu do veřejných rozpočtů je fiskálně negativní, a to ve výši -10,6 miliardy korun v roce 2020, -3,8 miliardy v dalších letech. Je to vlastně daň, která je výlučně výnosem státního rozpočtu. Daň z nabytí nemovitých věcí je výlučná daň státní, a tedy její zrušení se dotkne pouze státního rozpočtu, to jsem teď řekla. Naopak v důsledku již zmíněného nárůstu výběru daně z příjmů a daně z přidané hodnoty lze právě v důsledku těch multiplikačních dopadů očekávat nárůst příjmů krajů až ve výši 0,2 miliardy korun ročně a nárůst příjmů obcí až ve výši 0,5 miliardy korun ročně.
Děkuji za pozornost a děkuji za podporu tohoto návrhu.
