Skotský tým se od po celý zápas choval naprosto šokujícím způsobem, který s férovou sportovní hrou neměl nic společného. Brutální hra a nesportovní zákroky eskalovala s rostoucí frustrací z blížící se zasloužené porážky. Skutečnost, že hráči Rangers dostali "jen" dvě červené karty, bylo způsobeno pouze velmi benevolentním výkonem rozhodčího. Neskutečně surový a likvidační zákrok s kopačkou v obličeji brankáře Koláře byl pak předobrazem dalšího vývoje. Skotové v závěru snahu ublížit hráčům soupeře už ani neskrývali. Kupř. obránce Rangers Connor Goldson pro BT Sport přiznal, že v závěru utkání chtěl soupeře zranit. To vše je přístup, který nemá v civilizovaném sportu místo a je naprosto neakceptovatelný.
Toto vše předcházelo slovní konfrontaci Ondřeje Kúdely s Glenem Kamarou, k níž došlo v 87. minutě. Ať již bylo obsahem Kúdelovo výroku cokoliv, šlo pouze o slova na rozdíl od brutálních fyzických útoků, které od hráčů Rangers přicházely celý zápas. Fotografie zkrvaveného a sešitého obličeje brankáře Koláře mluví za vše. Kúdelovo slova navíc přišla v 87. minutě, tj. jako důsledek po celý zápas trvajícího neandrtálského chování hráčů Rangers. Této slovní konfrontaci navíc bezprostředně předcházelo bezdůvodné nakopnutí míče do ležícího slávisty Jana Kuchty po odpískání, které zůstalo jako mnoho jiných projevů primitivní brutality skotského týmu nepotrestáno. Dovršením skotského primitivismu pak bylo okázalé bránění Slávistům v odchodu do šaten po zápase (Skotové touto směšnou epizodou jen potvrzovali, kam až zašla jejich frustrace z vlastní fotbalové neschopnosti) a především pak napadení Ondřeje Kúdely hráčem Rangers Glenem Kamarou po zápase, a to před delegáty UEFA a trenérem Gerrardem, na které Slavia zcela po zásluze reagovala trestním oznámením.
Každý ví, že pro žádnou formu rasismu nemám pochopení, a lidi rozlišuji podle osobnostní kvality, nikoliv barvy pleti, resp. barvu pleti považuji asi za tak „důležitou“, jako je barva vlasů, výška nebo váha. Navíc možná Ondřej Kúdela vůbec nic rasistického neřekl. V každém případě však důraz na jakékoliv slovní přestřelky mezi hráči na úkor přehlížení naprosto jednoznačného, účelového, nesportovního a místy až kriminálního fyzického násilí skotského týmu mně připadá jako u pacienta upřednostnit léčbu zánětu spojivek před resuscitací. Pokud má být Kúdela jakkoliv potrestán, jediným proporcionálním trestem vůči Glasgow je vyloučení z příštího ročníku evropských pohárových soutěží, velmi vysoká pokuta a odškodné brankáři Kolářovi i po zápase fyzicky napadenému Ondřeji Kúdelovi.
Za spravedlivé zhodnocení nesportovního chování jednotlivých aktérů bych očekával, že po takto nepřijatelném vystoupení budou fotbalisté Rangers ze všech stran odsouzeni. Především svým trenérem, vyšším managementem týmu, skotským tiskem i svými fanoušky, kteří by se za takovéto psychopaty, kteří když prohrávají, aspoň mlátí vše okolo sebe, měli stydět.
Rozum, morálku a objektivitu bychom však od skotského utilitarismu čekali marně. Hráči Rangers žádnou vinu necítí, jejich fanoušci je za ohavné představení ještě chválí a trenér Gerrard je na ně pyšný. Klubový twitterový kanál o likvidačním Roofově zákroku na Koláře skandálně napsal, že šlo o „srážku s brankářem“. Převážně na straně Rangers je i skotský tisk, který napadení Kúdely před zraky delegátů UEFA označuje za smyšlené a zatímco brutální hru domácích s kriminálním zákrokem na brankáře Koláře blahosklonně přehlíží, za hlavní událost celého večera považuje údajně rasistický Kúdelův výrok z 87. minuty. Jinými slovy, ze strany Rangers bylo dle skotského tisku v podstatě vše v pořádku, snad až na to, že nepostoupili. Tato neuvěřitelná neobjektivita a jednostrannost skotských médií je ještě mnohem větší ostudou, než brutalita hráčů Rangers.
Naprosto nejhorší je však postoj trenéra Rangers Stevena Gerrarda. Za fotbalový projev mužstva je totiž zodpovědný trenér. Těžko by se bez jeho souhlasu hráči chovali jako nějaký pouliční gang. Naprosto nehorázný Gerrardův postoj byl patrný i na tiskové konferenci prohlášením, že je na všechny svoje hráče hrdý. Za co? Za jejich fotbalovou neschopnost, kterou doháněli brutalitou, která by neprošla ani v rugby? Za nesportovní zbabělé chování, kterým reagovali za vývoj zápasu? Na Kemara Roofa, za jeho kopačku v obličeji s krvavým zraněním a zlomeninou čelní kosti brankáře Koláře? Či snad na Glena Kamaru za to, že po zápase rozbil pěstí obličej Ondřeji Kúdelovi, čemuž byl trenér Gerrard údajně přítomen, a nijak na to nereagoval? Člověk jako je Gerrard vůbec nepatří do sportu, ptž zjevně neuznává fair play jako jeho základní zásadu.
Kdyby byl Gerrard aspoň trochu slušným člověkem, sypal by si od skončení zápasu nepřetržitě popel na hlavu za násilnické vystupování svých svěřenců, a speciálně pak zranění brankáře Koláře a následný pěstní útok na Kúdelu po zápase. Namísto toho je trenér na svoje hráče pyšný. Tudíž jejich jednání mu nejen nevadí, ale dokonce jej oceňuje a považuje za žádoucí. Gerrard se projevil jako neuvěřitelný ubožák, který chce vyhrávat za jakoukoliv cenu, i pokud přitom zmrzačí třeba polovinu kádru soupeře. Poté, co Roof likvidačním zákrokem vyřadili brankáře Koláře, pak celá lavička pokřikovala, ať se hráči snaží všemožně využít nezkušenosti a nerozehranosti náhradního brankáře Slavie. Každý ví, že brankář je během zápasu nejhůře nahraditelným hráčem. Zvláště za situace, kdy náhradníkem byl brankář juniorky bez odehraných minut za seniorské mužstvo v mistrovském zápase. Ranger Koláře nejprve zcela v rozporu s pravidly vyřadili ze hry, a poté se snažili této situace ještě využít ve svůj prospěch. Ohavnost, pro kterou schází slušná slova.
Je zároveň zjevné, že Gerrard zneužil údajný rasistický výrok Ondřeje Kúdely jako záminku, jejíž pomocí se snaží odvrátit pozornost od nesrovnatelně horších a zároveň kamerou prokázaných prohřešků svého týmu po celý zápas, jakož i od fotbalové neschopnosti svého týmu, který v domácí odvetě nebyl schopen téměř vystřelit na branku. Ubohost Gerrarda se projevuje též v tom, že přehlíží mohutný tok Amazonky, zatímco usilovně hledá, zda kousek vedle neteče sotva viditelný potůček. Asi takové je totiž srovnán hříchů hráčů Rangers s nějakou Kúdelovo poznámkou vyřčenu v afektu jako reakci na bezprecedentní porušován pravidel hráči Rangers, kdy v případě faulu na Koláře scházelo pár centimetrů, aby šlo skutečně o život.
Jiný příklad podivného angloamerického přístupu ke sportu? V NHL je naprosto běžné, že hráči některých klubů se při zápasech snaží fyzicky vyřadit klíčové hráče soupeře. Dokonce jsou za tím účelem do týmů najímáni. Anebo když prohrávají, snaží se vyvolat alespoň hromadnou rvačku, aby aspoň v něčem vynikli. V nižších soutěžích je to pochopitelně ještě horší. Pamatuji řadu scén i v ledním hokeji, kde typicky hráči Kanady nebyli schopni často přijmout porážku od české reprezentace. V závěru jednoho utkání kupř. požadovali přeměření úhlů hokejek našich hráčů, zda odpovídají předpisům. Jindy vyvolali aspoň hromadnou bitku. Prostě jakýmkoliv způsobem dosáhnout vítězství, jakkoliv formálním nebo nesportovním, přes zastrašování či úmyslné zraňován soupeře. Vyhrát za jakoukoliv cenu. To je dominantní uvažování angloamerického světa.
Nejsem odborníkem na fotbal, abych mohl hodnotit časté adorace anglické Premier League, kde chce skoro každý hrát a údajně se jedná o nejkvalitnější fotbalovou ligu na světě. Nevím, jak moc je horší třeba německá, španělská nebo italská nejvyšší soutěž. Možná za preferencemi Premier league stojí velmi vysoké hráčské platy, které jsou dány tím, že za řadou tamních klubů stojí kontroverzní „podnikatelé“ jako Rus Abramovič, či bezedné kapsy nějakého arabského šejka se 40 manželkami, 500 členným služebnictvem a domovem v nějaké asijské islámské autokracii, kteří si takový klub pořídí z rozmařilé kratochvíle. A kupř. 2. liga ve "slavné" Anglii je mnohem víc řežba než fotbal. Své by mohl vyprávět třeba Matěj Vydra. Čím méně umění, tím více snahy soupeře zlikvidovat nefotbalově, tj. nejlépe fyzicky vyřadit ze hry. Toť právě ona angloamerická mentalita, že jediným cílem je vyhrávat, prostředky jsou vedlejší.
Vzpomeňme na Trumpa po prohraných prezidentských volbách. I ten neunesl porážku, a i ten byl na své "mužstvo" hrdý, když páchalo násilnosti v Kapitolu. Gerrard se zařadil na stejnou úroveň, a že v pokřiveném uvažování Alžbětina království není výjimkou potvrzují i zmíněné reakce skotského tisku. Jsem moc rád, že Velká Británie v čele s Borisem Johnsonem opustila EU. Pro takové sociopatologie totiž není, a ani nesmí být v civilizované Evropě místo.
Slavii srdečně blahopřeji ke koncepčnímu bodování silného týmu konkurenceschopného v Evropě, nesmírně cennému postupu, skvělému taktickému výkonu i k tomu, že se skotských hrdlořezů nezalekla a zároveň se nenechala vyprovokovat k oplácení. A všem hráčům, trenérům i dalším členům realizačního týmu děkuji, že nám v této neveselé době Slavia přinesla tolik potřebnou radost. Vždyť jsme se dostali mezi 8 nejlepších týmů letošního ročníku Evropské ligy, a můžeme si tak užívat u nás vzácný pocit hrdosti na český fotbalový klub.
