2) Četnost zdravotních komplikací či dokonce úmrtí po očkování je naprosto zanedbatelná v srovnání s četností zdravotních komplikací a úmrtí po prodělaném onemocnění covid 19. Pokud u konkrétního jednotlivce neexistují specifické kontraindikace k očkování, je pro ochranu jeho zdraví v každém případě lepší se očkovat než onemocnět. Význam pro společnost (předcházení zahlcení nemocnic, úspora výdajů na intenzivní péči, snížení rizika přenášení nákazy apod.) snad ani není nutné zdůrazňovat.
3) Nikdo nikdy netvrdil, že účinnost vakcíny je 100%. Nynější vakcíny "1. generace" byly vyvinuta ještě vůči původní variantě viru, která vyvolala první vlnu pandemie na konci r. 2019 a počátku roku 2020. Poté přišly různé mutace viru, vůči nimž je vakcína účinná méně, přičemž spíš lze považovat za úspěch, o jak vysokou účinnost se nadále jedná. Cílovým působením vakcíny pak není zabránit nákaze či jejímu přenosu, ale vážnému průběhu u nakaženého. Možná jsme taky už zapomněli, že třeba proti chřipce je nutné očkování každý rok znovu, ptž vakcína z předchozího roku by proti chřipkovým kmenům v následujícím roce již účinná nebyla. I pokud by ale vakcína byla účinná třeba jen ze 40%, pořád by ochránila 4 očkované z 10. A snížit riziko vážného průběhu o 40% rozhodně není málo, a i tehdy by mělo očkování smysl. Reálná ochrana je však i proti mutaci delta mnohem vyšší, po 3. posilující dávce dle současných studií dokonce 95%. Pořád očkování nedává smysl?
4) Nikdo nikdy netvrdil ani to, že imunita po očkování vydrží několik let či dokonce doživotně. Ani toto totiž nikdo nemohl předem vědět. V současnosti je zřejmé, že vyprchání imunity po 6 měsících je výraznější, než se předpokládalo. Než bude vyvinuta polyvalentní vakcína zacílená na mutace, možná bude nutno přeočkovávat především ohrožené skupiny 1-2x/ročně. Postupně bude možná postačující roční interval jako u chřipky. Pokud však očkovaný nemá po vakcinaci významnější zdravotní obtíže, pořád je lepší opakované očkování než riziko onemocnění s těžkým či dokonce fatálním průběhem. A když je očkování hrazeno státem, na finanční zátěž si také nikdo stěžovat nemůže.
5) Počet hospitalizovaných je v poměru k počtu nakažených mnohem nižší než v loňském roce. Cíl očkování v podobě ochrany před těžkým průběhem nemoci či úmrtím je tak nadále plněn, a až bude empiricky ověřena časová perioda nutná pro pravidelná přeočkování či budou vyvinuty nové polyvalentní vakcíny účinné proti mutacím původního viru, bude ochrana ještě mnohem účinnější. K tomu nutno připočíst, že loni šíření nemoci výrazně brzdily mnohaměsíční celoplošné lockdowny, kdežto letos na podzim panuje v podstatě úplně běžný režim. Nebýt nezanedbatelné imunity populace (v níž oněch cca 53% lidí s imunitou navozenou očkováním tvoří rozhodující podíl), byli bychom v tomto ročním období, nynější virové náloži v populaci a současné míře rozvolnění již nyní opět na hraně kapacit nemocnic.
6) Vakcíny obecně slouží k tomu, abychom neonemocněli. Léky pak k tomu, abychom se vyléčili, pokud onemocníme. Pomineme-li, že léčba covidu je obdobně jako u řady jiných virových onemocnění velmi svízelná, můžeme uvažovat co je lepší - zůstat celou dobu zdraví, anebo si protrpět dny či týdny v horečkách či dokonce v nemocnici, aby se nám ztracené zdraví vrátilo?
7) Očkování proti covidu ve stávající podobě určitě dokonalé není. Je to však spolu s protiepidemickými opatřeními (ochrana dýchacích cest v uzavřených prostorách, karantény, testování apod.) prozatím nejúčinnější zbraň, kterou máme. A spíš lze považovat za obrovský úspěch vědy, že v takto krátkém čase byla schopna očkovací látky s takovýmto profilem účinnosti a bezpečnosti vyvinout.
8) Onemocnění covid 19 jako lidstvo překonáme, pokud vůči němu získáme imunitu vylučující vážné průběhy a zahlcení nemocnic. Imunitu lze získat relativně bezpečnou cestou v podobě očkování a přeočkování, anebo velmi rizikovou a potenciálně život ohrožující cestou prodělání onemocnění. Jaký způsob je tedy asi lepší?
9) Jaké máme alternativy k očkování? První jsou opakované plošné lockdowny, které byly dočasným řešením loni před vývojem očkovacích látek. Druhým pak snaha o kolektivní promoření, která by byla lemována desítkami tisíc mrtvých nejen na covid, ale i na jiné vážné choroby v důsledku přehlcení a postupného kolapsu zdravotní péče. Opravdu si tedy někdo myslí, že máme vůči očkování reálné alternativy?
