Analyticky je potřeba rozlišovat příčiny relativního volebního neúspěchu PirStan ve srovnání s ostatními stranami ve světle předvolebních průzkumů (15,6% v tomto kontextu opravdu úspěchem není) a absolutního neúspěchu Pirátů v rámci koalice PirStan.
Příčiny relativního neúspěchu Pirátů v celkových výsledcích do značné míry vycházejí z toho, co jsem předpokládal již níže v tomto článku:
https://www.parlamentnilisty.cz/profily/JUDr-Bc-Richard-Pokorny-Ph-D-123343/clanek/Proc-Pirati-nemohou-vyhrat-letosni-volby-115849
Specificky lze ke kampani ještě zdůraznit, že Petr Fiala po všech stránkách nesrovnatelně lépe zvládl roli seriózního kandidáta na premiéra než Ivan Bartoš, a koalice SPOLU pak obdobně lépe roli hlavního "antibabiš" bloku ve srovnání s koalicí Pirstan. Naivita, nezkušenost, názorová heterogenita i neukotvenost a nevyzrálost Pirátů se projevila v ještě větším rozsahu, než jsem očekával. Bartošovo výkony byly velmi vzdáleny úrovni kandidáta na premiéra, jednotliví kandidáti Pirátů prezentovali mnohdy vzájemně protikladné výroky a strana jako celek si nebyla schopna stát za programem progresivní levice, který do té doby zastávala. Větší část kampaně Piráti věnovali tomu, že se snažili na všechny strany vysvětlovat, že své dosavadní politické názory vlastně mysleli jinak či dementováním svých výroků, což jen zvyšovalo jejich nedůvěryhodnost. Připomínali zmateného člověka který neví, zda chce jít vlevo či vpravo, bydlet na vsi či ve městě, cestovat traktorem či limuzínou, působit konformně či alternativně a navštívit operu či technoparty. Svoji roli mohla sehrát i probíhající dezinformační kampaň či Babišovo předvolební antikampaň zaměřená primárně vůči Pirátům. Dle mého přesvědčení se však Piráti porazili především sami, ovšem nikoliv programem progresivní levice, ale jeho opuštěním, kterým část levicových voličů ztratili a pravicové nezískali.
Zcela jinou otázkou jsou pak příčiny absolutního neúspěchu Pirátů v rámci koalice PirStan. Na rozdíl od mnoha komentátorů si nemyslím, že jeho příčiny jsou stejné jako u relativního volebního neúspěchu celé koalice PirStan. Kdo totiž nechtěl Piráty nechtěl (přestal chtít) volit, vůbec nevolil koalici PirStan, a to přinejmenším proto, že vůbec nemohl tušit, jak pirátské kandidáty vyblokují voliči starostů.
Počet získaných poslaneckých mandátů Piráty ve srovnání se Starosty nepochybně neodráží rozsah jejich podpory u voličů. Jak je tedy možné, že STAN má několikanásobně více poslanců? Všichni voliči za celou zemi rozhodli o tom, kolik hlasů bude mít koalice PirStan. Kolik z celkového počtu hlasů pro PirStan obdrží kandidáti Pirátů a kolik kandidáti Starostů však rozhodovali kroužkováním už výhradně voliči této koalice, a voliči STANu prostě mnohem víc kroužkovali než voliči Pirátů. Došlo tím k velmi paradoxní situaci, že Piráti neuspěli jen díky tomu, že coby v průzkumech i dosavadní PS dlouhodobě silnější strana vytvořili koalici se slabšími Starosty, a v rámci hlasování se pirátští voliči drželi podmínek koaliční smlouvy, zatímco voliči STANu nikoliv. Starostové vylezli do Sněmovny doslova po zádech Pirátů, aby je následně hlasy svých voličů zadupali do země.
Pirátští voliči byli v této koalici ti mnohem férovější, bezelstnější a tolerantnější, a na to jejich kandidáti bohužel doplatili. Kandidáti Starostů jim nevadili, tj. nezahájili proti nim kroužkovací boj a brali své i starostovské kandidáty jako součást jednoho bloku kandidující za společný program. Voliči Starostů se zachovali přesně naopak, a kandidáty obou stran striktně oddělovali. Rozdíl byl i v přístupu politiků. Koaliční smlouva zapovídala politikům obou stran vyzývat ke kroužkování svých kandidátů. Nezaznamenal jsem, že by došlo k jejímu porušení ze strany Pirátů, ale od některých politiků STANu takové výzvy přicházely, byť na veřejnosti samozřejmě jen v podtextu.
Pro Piráty je to nepochybně výsledek krutý a nespravedlivý. V politice se zjevně boj s otevřeným hledím a očekávání vzájemné férovosti moc nevyplácí ani v rámci spolupracujících subjektů. Přesto je to však výsledek pořád demokratický, neboť i přes všechna specifika byli jeho strůjci voliči, kteří přepsali noty stranických sekretariátů. Pro míru demokratičnosti sytému je dobré již to, že takovýto efekt díky volbám vůbec může nastat.
Voliči STANu uvažovali jednoduše tak, že hlavním úkolem je ve spolupráci se SPOLU porazit Babiše, a v rámci toho pak pokud možno prosadit vládu pravice. V obojím byli úspěšní, v tom druhém úkolu dokonce mistrovsky. Přestože Piráti nejsou typickou levicí, výrazný propad jejich zastoupení bude v PS bohužel znát.
Demokratické to tedy bylo. Odrazem podpory voličů obou stran ve společnosti však nikoliv, a férovým jednáním voličů v rámci koalice a společného volebního programu už vůbec ne. Už příští týdny ukážou, nakolik vedení STANu zohlední tato specifika výsledku voleb a jak budou respektovat Piráty coby rovnocenného partnera, který prohrál skutečně jen díky většímu rovnostářství a bezelstnosti svých voličů. Uvidíme již kupř. podle postoje STANu k požadavku Pirátů na stejný počet ministerstev pro oba koaliční partnery. A bude to právě především interpretace výsledků voleb Starosty, které rozhodne o pirátské ochotě dále pokračovat v této politicky poměrně nesourodé koalici.
