Spádovost by výrazným způsobem omezila právo pacienta na výběr zdravotnického zařízení a lékaře. Pacient by se nemohl léčit v zařízení které si pacient vybral, ale v zařízení nadekretovaném ministerstvem. Pacienti by si tak nemohli vybírat nejlepší zařízení, ale byli by nuceni akceptovat zařízení horší (vybaveností, zkušeností lékařů či třeba disponibilitou nadstandardních pokojů), ptž to lepší jim prostě nepovolí ministerská vyhláška a pojišťovna tedy neproplatí. Toto má být ministr reprezentující „demokratickou změnu“ a „lidská práva“?
Válek by tímto záměrem navíc výrazně uškodil celému sytému naší zdravotní péče. Kvalitním pracovištím by „spádově“ omezil přísun pacientů (a tím i úhrad od pojišťoven), a naopak méně kvalitním by pacienty „spádově“ dodával. To by nutně vedlo k poklesu kvality péče, neboť by se tím omezila či zcela odstranila soutěž nemocnic o pacienty, z čehož by se nejvíce radovali ti majitelé soukromých nemocnic, kteří z nich chtějí vyvádět zisk. Postačoval by jim totiž pacientsky nevstřícný udržovací režim, ptž pacienty by měly zajištěné. Mnoho horších věcí už Válek vymyslet nemohl. Kam se hrabou Julínkovo poplatky.
Korunu bizarnosti této úvahy Válek nasadil odůvodněním, že „to tak bylo za bolševika“. U pravicového kandidáta velmi svérázná inspirace. Válek si navíc asi neuvědomuje, že to ani není pravda. „Za bolševika“ zde byla nesrovnatelně širší sít zdravotnických zařízení než nyní, obvodní lékař byl i v každé větší vesnici, lékaři neutíkali na západ (ptž nemohli) a celá síť „ústavů národního zdraví“ byla systematizovaná. Z toho všeho dnes zbyly jen trosky. Budování nového systému páteřních nemocnic je po dlouhá léta tématem, který bohužel zůstává jen na papíře. Prozatím poslední návrh slibující vytvoření páteřní sítě nemocnic a obrovské investice představil ještě před volbami dosluhující ministr Vojtěch, avšak vzhledem k výsledkům voleb téměř určitě spadne pod stůl. V každém případě je jisté, že uvažovat o povinné spádovosti bez předchozí systematizace ústavní péče a vytvoření páteřní sítě nemocnic je totéž jako stavět nejdříve střechu a až pak zdi.
Od pravicového kandidáta na ministra zdravotnictví jsem připraven na úvahy o růstu spoluúčasti pacientů, různých koncepcích soukromého připojištění, otázkách příplatků za nadstandardní péči, budování center excelentní „placené“ péče apod.
Od lékaře bych zase očekával ohňostroj námětů k řešení dlouhodobých problémů našeho zdravotnictví. Těm vévodí kritický nedostatek personálu a pokrytí nemocničních služeb jen za cenu přesčasů realizovaných v rozporu se zákoníkem práce. Chronické podfinancování resortu se pak projevuje v nízkých mzdách a nedostatečných investicích do nového vybavení, zavírání a slučování oddělení generující nutné omezování péče, pomalém zavádění nejmodernějších léčebných postupů v ostrém kontrastu s ohromným objemem peněz, o které pacienty i zdravotníky obírají zdravotní pojišťovny. Problematický je též systém odměňování neustále zvýhodňující praktické lékaře před ambulantními specialisty a lékaři v nemocnicích, kdy praktici dostávají úhrady podle počtu pacientů ve své evidenci, kdežto všichni ostatní jsou vypláceni podle provedených výkonů. A tak bychom mohli pokračovat ještě dlouho.
Co slyšíme od Válka? Je potřeba omezit svobodu volby zdravotnického zařízení, mnohahodinové sezení v čekárně lékaře je v pořádku, a problém našeho zdravotnictví je v tom, že k lékaři chodí příliš mnoho lidí a všichni chtějí kvalitní péči. Věru osvícená slova.
Válkovo odůvodnění, že 6h v čekárně není až tak dlouhé, ptž v Británii jsou to 4 dny, je tragikomickou argumentací. Proč ministr nesrovnává ČR třeba se Súdánem či s Čadem, kde zdravotní péče téměř neexistuje? To bychom vycházeli s našimi 6ti hodinami ještě lépe. Opravdu bychom se neměli raději dívat tam, kde to funguje lépe než se chlácholit tím, že někde je to ještě horší? Opravdu Válkovi chybí alespoň ambice, aby svůj budoucí resort táhl nahoru jak jen to půjde? Prostě se předem spokojí se současným stavem a ještě dodá, že za to můžeme být vlastně rádi?
Válek sršel nemoudrostí i v dalších svých tezích. Pomiňme nyní skutečnost, že se skoro vůbec neumí vyjadřovat a dává irelevantní příklady (algoritmus STK přirovnává k algoritmu diagnostických či léčebných zákroků na pacientech). Mnohem horší je, že prosazuje za partnera pacientovi nikoliv lékaře, ale zdravotní pojišťovnu, na kterou zároveň klade nesmyslné nároky. Jak může pojišťovna řešit nedostatek lékařů v oblastech (kupř. u praktických stomatologů typicky v pohraničí), když tam ti lékaři prostě fyzicky nejsou? Má je tam snad dotáhnout násilím?
Vážný problém chronického a stále rostoucího nedostatku kvalifikované lékařské péče a její nerovnoměrné distribuce u nás přece nevyřeší žádná pojišťovna či nadávající pacienti, ale jedině systémový přístup, který začíná počtem přijímaných studentů na lékařské fakulty, dotováním absolventských míst aby nám mladí lékaři před atestací neutíkali hromadně do Německa, či vytvořením dlouhodobé perspektivy a komplexního zázemí pro lékaře, kteří budou ochotni se do personálně nedostatečně pokrytých regionů přestěhovat či tam dojíždět. Podobný servis mají kupř. soudci, a proto se nestává, že by v některých okresech "prostě nebyli". Lékaře musí stát prostě začít zajištovat s přinejmenším stejnou prioritou jako třeba soudce, neboť jejich role ve společnosti rozhodně není méně významná. To by však chtělo mnohem osvícenějšího ministra, než je Válek.
Pokud chce Válek řešit roli zdravotních pojišťoven, které dle jeho slov "jen převádí peníze", mohl by se třeba zamyslet, zda vlastně nejsou zbytečným, resp. parazitickým článkem systému. Jsou totiž doslova přisáté na nemocnicích i pacientech a čerpají ze systému nehorázné sumy. Cožpak není vrcholem absurdity, že nemám-li dostatek peněz, držím v systému ještě nikým nechtěného prostředníka, kterého budu z onoho systému živit a zajišťovat mu hospodářské zisky? Tyto kruciální problémy nezmizí Válkovo zámyslem, že pacienti "budou na pojišťovny tlačit", ale jedině systémovou reformu. Nejlépe převádějící správu zákonného zdravotního pojištění pod ministerstvo zdravotnictví, které by jeho výběr oproti současnému stavu centralizovalo a zjednodušilo, čímž by došlo k ohromným finančním úsporám. Dosavadní zdravotní pojišťovny by pak mohly nabízet různé varianty dobrovolného připojištění.
Válkovo vize tedy není pravicová ani levicová, odborná, komplexní a už vůbec ne ambiciózní. Je především neskutečně hloupá. A zároveň absurdně hledající způsoby, jak našemu zdravotnictví namísto řešení dosavadních problémů vyrobit uměle další v podobě opatření, které pacienty poškodí, nemocnicím nepomůže, pro všechny bude znamenat novou organizační zátěž a jediný jeho efekt bude, že až Válek jako ministr skončí, bude se zase rušit. Rozum zůstává stát nad tím, jak může hovořit profesor medicíny, a současně že lepšího kandidáta TOP 09 nemá, což je bohužel reflexí neskutečné personální bídy naší politiky.
Nový ministr ještě nebyl ani jmenován, a už je zřejmé, že by vůbec být jmenován neměl. Pokud si ODS neohlídá, jací kandidáti budou do vlády nominováni menšími stranami (a Petr Fiala už deklaroval, že do personálií koaličním stranám zasahovat nebude), voliči začnou velmi brzy nostalgicky vzpomínat i na nynějšího slabého Adama Vojtěcha, který sice také příliš netvořil, ale alespoň nebořil. Voliči v příštích volbách nebudou rozlišovat, který ministr byl za jakou stranu, ale budou hodnotit vládu koalice jako celek. Bude-li v nové vládě víc takových Válků, nejpozději za 4 roky se Andrej Babiš vrátí do Strakovo akademie hlavním vchodem
