Já jsem si nikdy nemyslel, že budu s panem místopředsedou Okamurou hrát na stejnou bránu, ale čas oponou trhnul a skutečně se tady potkáváme a kritizujeme tento návrh. Já si myslím, že je špatný, ale z úplně jiných důvodů, než pan místopředseda Okamura.
Podle mě je špatný, protože vychází pomýleným směrem a stojí na velmi nepřesvědčivých argumentech. A ten nejklíčovější, který tu zazněl opakovaně od paní předsedkyně Valachové, paní navrhovatelky, tak je to, co už tu bylo vytčeno, a sice, jakýsi domnělý legislativní dluh. Pakliže by Ústava v článku 2 v odstavci 2 říkala, že ústavní zákon stanoví, kdy lid vykonává státní moc přímo, tak by to byl skutečně legislativní dluh. Ale v té současné podobě, kdy může, kdy je to toliko fakultativní, tak to žádný legislativní dluh není. A s tímto do toho přistupovat a toto používat jako nosný argument a hlavní vodicí linku, je podle mě neodpovídající vůli tehdejšího ústavodárce.
Abych ale ten návrh jen nekritizoval, protože těch četných jednání, ať už v ústavněprávním výboru nebo ve stálé komisi pro ústavu, jsem se účastnil, tak musím poděkovat všem těm zúčastněným, že na tom návrhu odvedli mnoho práce. Když jsem si pročítal stenoprotokoly z prvního čtení, protože to dělám u většiny návrhů, tak ty nejkritizovanější věci byly opraveny, a sice, vůbec předmět referenda, o čem ho lze konat. V prvém čtení jsem tu kritizoval například to, že tím referendem v podobě tak, jak to bylo diskutováno v návrhu SPD, že by se dal schvalovat třeba státní rozpočet nebo daně a poplatky, což je upravené i v bulharské ústavní úpravě, to znamená, v Bulharsku by to měli a u nás by to prostě takhle šlo, což mi přijde naprosto absurdní.
Ta stejná otázka, to, jestli jdou schvalovat právní předpisy, zákony, ústavní zákony, jsem rád, že to z toho vypadlo. Stejně, jakožto rozhodování o individuálních právech a povinnostech. To tam také nemá co dělat. Mrzí mě trošku, že sociální demokracie couvla z těch 850 tisíc. Nám, kteří referendum odmítáme paušálně jako celek, se nám těch 850 líbilo víc než 450, ale lepší než nic.
Rovněž je dobré, že se nebude dát referendem zrušit Senát. Pan místopředseda Okamura tu sugestivně kladl otázku, k čemu je ten Senát vlastně. K čemu je? Přesně k tomu, aby se zabránilo přijímání takovýchto návrhů, referenda jako takového. A to, že referendum v žádné podobě Senátem neprojde, tak je zkrátka fakt. To se nedá nic dělat a pochybuji, že by situace po volbách v roce 2020 byla dramaticky odlišná. A najednou by se tam referendu otevřely dveře a mohlo být schváleno.
Po celou dobu projednávání všech těch tří tisků tak slýcháváme, nebo aspoň já tam cítím takový podtext toho, jako kdyby se říkalo, že jediná správná, kvalitní, dobrá a nejryzejší forma demokracie je ta demokracie přímá, že ta demokracie reprezentativní, ta demokracie zastupitelská, jako kdyby jí zkrátka ještě něco chybělo. A v tomto navážu na místopředsedu Okamuru, který tu vzpomínal prezidenta Masaryka. Abych ho parafrázoval. Demokracii dělají demokraté, lepší demokracii dělají lepší demokraté, nikoliv přímí demokraté. A to je důvod, proč si myslím, že bychom tento návrh měli zamítnout. Tento návrh na zamítnutí vznáším a ještě ho zopakuji v podrobné rozpravě.
Děkuji.
