Děkuji, pane místopředsedo. Tento návrh novely zákona o zpravodajských službách, o Bezpečnostní informační službě a o Vojenském zpravodajství reaguje na aktuální společenský vývoj v oblasti, která souvisí s činností zpravodajských služeb, včetně vývoje v oblasti veřejné správy a rozvoje elektronizace, eGovernmentu. Jedná se v zásadě o několik dílčích opatření, která tedy mají vytvořit předpoklady pro efektivnější činnost zpravodajských služeb v zájmu ochrany zájmů a bezpečnosti ČR.
Jednou z novinek je, že ke stávajícímu oprávnění, podle kterého zpravodajské služby již dnes mohou získávat informace z evidencí vedených ústředními orgány státní správy, mají přibýt pravidla, podle kterých by v případech, kdy to bude důvodné, získávaly podobné informace i od orgánů územní samosprávy, které souvisejí tedy s činností územní samosprávy. Nově by měla být zavedena pravidla pro získávání informací od Generálního ředitelství cel, a to v zásadě v podobném rozsahu, v jakém dnes je možné takové informace získávat již od finanční správy, od Generálního finančního ředitelství, a rozšíření možnosti, která už dnes existuje, získávat informace od bank o jejich činnosti, zejména tedy o tocích finančních prostředků. Samozřejmě ta souvislost je zřejmá. Jde zejména o boj proti mezinárodnímu terorismu.
V návaznosti na rozvoj elektronizace potom se předpokládá zpřesnění a rozšíření pravidel pro evidenční ochranu činnosti zpravodajských služeb. Jinými slovy, s tím souvisí i problematika krycích dokladů a vůbec tedy vytváření legendy pro to, aby zpravodajské služby mohly efektivně fungovat i na základě krycích dokladů tak, aby celá ta identita byla dostatečně věrohodná a nebylo možné její rozkrytí neoprávněnými osobami.
Další novinkou, která má přispět zejména k boji s mezinárodním terorismem, je potom vytvoření pravidelně aktualizované referenční databáze osob v digitální podobě, která v zásadě by měla být anonymizovanou evidencí fotografií osob, které jsou nebo mohou být spojeny s teroristickou činností, tak aby je bylo možné případně ztotožnit na základě jejich podobizny.
A posledním tematickým okruhem je potom sjednocení právní úpravy v oblasti používání odposlechů zpravodajskými službami, kde v současné době existuje jistá disproporce mezi úpravou podle trestního řádu, podle kterého se používání odposlechů povoluje na čtyři měsíce, a úpravou platnou pro zpravodajské služby, kde toto povolení je platné pouze tři měsíce. V zásadě jde pouze o sjednocení této lhůty na tu lhůtu čtyřměsíční.
Vzhledem k tomu, v jaké době se nacházíme, jsem přesvědčen, že všechny návrhy, které se týkají posílení pravomocí zpravodajských služeb, jsou velmi dobře odůvodněné, jsou důvodné a moc tedy prosím o to, aby ten návrh byl propouštěn do dalšího čtení. Děkuji za pozornost.