Horší však je, že tento sporný Václavův odkaz se promítá do naší novodobé historie. Již za druhé předmnichovské republiky došlo ke glorifikaci sv. Václava konzervativními katolickými kruhy za jeho „realistický a předvídavý vztah k německé říši“, který za protektorátu vyvrcholil zřízením Svatováclavské orlice jako protektorátního vyznamenání pro kolaboranty (viz wikipedie). Ještě horší však je, že se druhá republika stále více zpřítomňuje právě dnes. Stejně jako tehdy se i dnes množí otevřené útoky na prezidenta E. Beneše, dochází k přepisování novodobých českých a československých dějin a stupňuje se „vstřícnost“ vůči sudetským Němcům. Politici TOP 09 a KDU-ČSL se v tom začali předhánět. Zatímco všemi mastmi mazaný M. Kalousek na sjezdy landsmanšaftu za sebe posílal svého 1. místopředsedu M. Ženíška, lidovci se odhodlali k přímé účasti jak svého předsedy P. Bělobrádka, tak i D. Hermana, který se sjezdu landsmanšaftu dokonce zúčastnil jako první ministr vlády ČR v historii. Byl to právě Daniel Herman, který se také vyjádřil, že si umí představit ČR jako součást Spolkové republiky Německo. Po negativních ohlasech se své prohlášení snažil zmírnit, že „to myslel pouze v ekonomickém smyslu“. Pokud by byla Svatováclavská orlice, čistě hypoteticky vzato, obnovena jako státní vyznamenání, prohlašuji, že navrhnu Daniela Hermana na jejího prvního novodobého nositele.     

                                                                         Jaroslav Král