Dostal jsem e-mail od jedné paní učitelky ze střední školy v Dobrušce. Sděluje mi v něm, jak je nešťastná z toho, že české děti, které se ucházejí o studium, musí pro přijetí úspěšně složit poměrně těžké testy z českého jazyka a matematiky, zatímco ukrajinské děti absolvují z češtiny pouze jednoduchý pohovor (test vůbec nepíšou) a test z matematiky mohou, v případě svého přání, obdržet v ukrajinštině.

Jinými slovy ukrajinské děti mají podmínky pro přijetí výrazně jednodušší a budou ke studiu přijaty všechny, zatímco na řadu českých dětí se z kapacitních důvodů nedostane. Pokud tohle chce někdo nazývat solidaritou nebo pomocí, pak to prostě nemá v hlavě v pořádku.

Upřednostňování cizinců před našimi občany je amorální a podle mě zcela nepřípustné. U dětí to platí dvojnásob. A jak je vidět, už se to nelíbí ani našim učitelům. Pojďme to v září všichni společně změnit. Česká republika musí být pro své občany matkou, nikoli macechou!"

Co si o tom myslíte vy? Má být Česká republika matkou, nebo macechou svým vlastním občanům? Chceme školství, které staví na rovnosti, nebo na výjimkách? Změníme to společně už v září?