"Jsem ostrým kritikem německého zákona o minimální mzdě, protože je podle mého názoru v rozporu s principem volného pohybu služeb v EU. Požadavek vyplácení minimální mzdy, která je v Německu 4 krát vyšší než v Česku, spolu s požadavky ohlašování a registrace na úřadu v Německu představují nepřiměřené omezení a zátěž pro zahraniční autodopravce včetně těch z České republiky. Německá strana navíc o účincích zákona o minimální mzdě neinformovala ostatní členské státy a jejich dotčené subjekty, a vytvořila tak atmosféru právní nejistoty. Rizika v případě nesplnění povinností vyplývajících ze zákona o minimální mzdě přitom nejsou malá - pokuta se může vyšplhat až do výše 500 000 eur.", uvádí k tomu europoslanec Jiří Pospíšil, člen výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele.

Německou vládou vyhlášené moratorium na uplatňování zákona o minimální mzdě na tranzit přes německé území podle Pospíšila nic neřeší, protože moratorium se nevztahuje na klasickou mezinárodní přepravu mezi ČR a Německem a na kabotáž, tedy vytěžení kamionu při přejezdu přes německé území, který by jel jinak prázdný.

"Míč je nyní na straně Komise, která má jako strážce evropského práva pravomoc autoritativně posoudit soulad německého zákona o minimální mzdě s principem volného pohybu služeb v EU a v případě zjištěného nesouladu požadovat po Německu úpravu zákona. Je třeba, aby Komise jednala rychle a důrazně a nepodléhala politickým tlakům, které ji mohou od rozhodného zásahu odrazovat. V sázce je zachování principu volného pohybu služeb jako jedné z výhod členství v EU i ekonomické přežití českých firem podnikajících v oblasti mezinárodní přepravy, pro které mohou být požadavky německého zákona o minimální mzdě likvidační", uzavírá europoslanec Pospíšil.