Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil předloží vládě balíček opatření, která si kladou za cíl přispět k efektivnějšímu postihu korupce a závažné kriminality. Návrh nového zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, novelu trestního zákona a novelu trestního řádu by měla vláda projednat na počátku příštího roku.
1) Návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob
Právní předpis reflektuje mezinárodní trendy v oblasti boje proti závažné kriminální činnosti. Umožní postihovat i taková jednání, u nichž se fyzické osoby v současnosti vyhýbají trestní odpovědnosti s odvoláním na to, že rozhodoval kolektivní orgán právnické osoby.
„Česká republika je jedním z posledních států Evropské unie, který dosud nepřijal žádná konkrétní opatření v oblasti trestní odpovědnosti právnických osob, ačkoliv nás k tomu zavazuje řada unijních předpisů a vyzývají některé mezinárodní smlouvy. Právní úpravu trestní odpovědnosti právnických osob považuji nicméně za důležitou především pro samotnou Českou republiku. Právnické osoby dnes totiž nelze efektivně postihnout, přestože bývají často využívány k zakrývání nelegální činnosti,“ uvedl Jiří Pospíšil.
Návrh zákona umožňuje trestně postihovat právnické osoby, jejichž jménem, v jejichž zájmu nebo při jejichž činnosti se jejich statutární orgán nebo jiná osoba v řídícím nebo kontrolním postavení dopustila trestného činu.
Zavedení trestní odpovědnosti právnických osob zejména umožní uložit citelné sankce v případech, kdy porušování zákonů je při činnosti dané právnické osoby běžným standardem (např. v oblasti ekologie, nakládání s odpady apod.), přičemž buď vůbec nelze zjistit konkrétní fyzickou osobu nesoucí trestní odpovědnost, nebo je sice možné trestně postihnout určitou fyzickou osobu, nicméně právnická osoba pokračuje ve svých nezákonných aktivitách.
Z trestní odpovědnosti jsou v souladu s mezinárodními úpravami vyloučeny státy, jednotky územní samosprávy při výkonu veřejné moci, státní organizace, právnické osoby zřízené zákonem a právnické osoby při výkonu veřejné moci (například profesní komory u výkonu pravomoci nad jejich členy).
2) Novela trestního zákoníku
Ministerstvo spravedlnosti připravilo rovněž novelu trestního zákoníku, která za účelem tvrdšího boje proti korupci zpřísňuje trestní postih korupčního jednání, zejména pokud jde o úřední osoby. Za přijetí úplatku tak budou namísto dosavadních 3 let hrozit 4 roky odnětí svobody. Přijme-li úplatek úřední osoba, bude jí namísto současných 2 – 8 let hrozit trest odnětí svobody v rozmezí 3 – 10 let. Znamená to, že takový trestný čin bude zvlášť závažným zločinem. Novela trestního zákoníku byla taktéž rozeslána do připomínkového řízení.
3) Novela trestního řádu
Ministerstvo zároveň přichystalo novelu trestního řádu, která mj. rozšiřuje využitelnost odposlechů v trestním řízení. Podle stávající úpravy lze odposlechy využít v řízení o trestném činu s horní hranicí sazby 10 let a výše. Novela navrhuje snížit tuto horní hranici na 8 let, což odpovídá právní úpravě platné před přijetím nového trestního zákoníku. Novela trestního řádu je aktuálně v připomínkovém řízení.
Novela také rozšíří využití institutu spolupracujícího obviněného – soud bude mít nově možnost upustit od potrestání obviněného, který přispěl k odhalení závažné organizované trestné činnosti. Předpis rovněž umožní více využívat zkrácené řízení, upravuje také využití videokonference při výslechu.
Tereza Palečková, tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti
