Všichni jsme svědky mediální kampaň proti novému vedení Národního parku. Otevřené dopisy vědců, protestní shromáždění proti kácení na Šumavě, rozhořčení vědců z použití insekticidů pro zastavení kůrovcové kalamity či hlídky Hnutí Duha, které chrání tetřeví populaci. Některá média, která podporují tyto aktivity, neváhají široce informovat o petici občanů Prášil pro divočinu na Šumavě, kterou podepsalo 12 (slovy dvanáct) lidí. Je však veřejně známé, že Stráský pro zastavení kůrovcové kalamity nedělá nic jiného, než před ním dělal „ekologický“ ředitel František Krejčí. Pravděpodobně však zásahy proti kůrovci dělá důsledněji. Již za Krejčího se totiž těžilo v bezzásahových zónách, již za Krejčího byl zřízen kalamitní štáb, již za Krejčího se používaly insekticidy v Národním parku a to v mnohem větším množství než dnes. A hlavně, za Krejčího se v Národním parku těžilo a prodávalo nejvíce dřeva v jeho historii! I v lesích Národního parku platí totiž zásada, že kdo podporuje rozšiřování kůrovce, podporuje vyšší těžby dřeva v okolních lesích. A tak bývalé „zelené“ vedení NPŠ za podpory „zelených“ ministrů životního prostředí prodávalo dřevo za stovky milionů korun. Stráský chce naopak kůrovcovou kalamitu a tím i budoucí těžby zastavit. A co dělá dnes bývalý ředitel Krejčí? Poradce náměstkovi ministra životního prostředí pro národní parky Tomáši Tesařovi (TOP 09).

Co vede aktéry kampaně proti Stráskému k tak masivní denunciační kampani? Proč je profesor Bedřich Moldan (dnes TOP 09) ochoten publikovat názor, že Stráského plán na použití insekticidů v Národním parku Šumava je zločin, když se insekticidy používaly řadu let v minulosti, ale hlavně bez jejich použití by kalamitně přemnožený kůrovec opravdu zničil celou Šumavu? Proč tolik obav ze zastavení kůrovcové kalamity? Možná napoví peníze, které se kolem Šumavy točí. Profesorka Hana Šantrůčková z Jihočeské univerzity, autorka otevřeného dopisu představitelům státu, který vyjadřuje obavy ze jmenování Stráského do funkce ředitele, zpracovává šestiletý projekt „Ekologické, evoluční a experimentálně biologické přístupy ke studiu vzniku a významu biodiverzity“ s podporou ze státního rozpočtu ve výši 165 milionů korun (nespletli jsme se, sto šedesát pět milionů). A to je pouze výše podpory, celkové náklady výzkumu překračují 202 milionů! Pozadu nezůstávají ani ostatní aktéři šumavské kauzy: Na „Monitoring výskytu a cílené využívání entomopatogenních hub přirozeně asociovaných s populacemi lýkožrouta smrkového ve smrčinách NP a CHKO Šumava“ získal profesor Zdeněk Landa (také JČU) státní podporu 6,1 milionu. Vědecká práce „Limitující faktory a omezení biologického zotavování z acidifikace: Jaká je budoucnost horských ekosystémů Šumavy?“, kterou spoluřešil Dr. Jaroslav Vrba (opět JČU), jedna z mediálních tváří suché Šumavy, byla podpořena ze státního rozpočtu částkou 7,6 milionu. To jsou pouze některé z dotací a podpor, které lze snadno nalézt na www.isvav.cz. Zadáte-li si do vyhledavače jména vědců ze „stínové“ rady parku, dostanete se celkem na stovky milionů korun. Na své si přišla i občanská sdružení. Hnutí Duha získalo za poslední čtyři roky na propagační akce na Šumavě na dotacích od MŽP 3,2 milionu. Jedním ze zakladatelů sdružení ŠumavaPro, které hlasitě kritizuje ředitele Stráského, je občanské sdružení Přátelé Šumavy. Toto občanské sdružení a jeho předseda František Hail již několik let hlasitě brání bezzásahovost a divočinu na Šumavě. Dotazem na správě NPŠ lze zjistit, že tentýž František Hail za dřevařské práce získal od národního parku v posledních dvou letech více než 3,5 milionu korun.

Hned po svém nástupu do funkce nechal ředitel Stráský z letadla nafotit celou Šumavu, aby měl inventuru, v jakém stavu Národní park převzal. Výsledky jsou tragické. Kalamita se od loňského roku rozšířila v průměru o 20%, na některých místech o 35%. Pro představu čtenářů, jde o milion suchých stromů! Řediteli Stráskému a jeho snaze zabránit šíření kůrovcové kalamity vyjadřuje opakovaně podporu Svaz obcí Národního parku Šumava, jihočeské i plzeňské krajské zastupitelstvo a oba hejtmani, regionální politici i prezident Václav Klaus. Ti všichni jsou však opakovaně napadáni, že mají na Šumavě své ekonomické zájmy. Chtějí prý zničit šumavskou přírodu, těžit dřevo, prodávat šumavské pozemky či změnit Šumavu v lunapark. Několik lidí z Jihočeské univerzity iniciovalo kampaň „Věřte vědcům, nevěřte kmotrům“ a Hnutí Duha se snaží namluvit veřejnosti, že kmotři chtějí ovládnout Šumavu. Je to již tak absurdní, že tomu věří snad jen oni. Ředitel Stráský díky odbornému přístupu ke kůrovcové kalamitě těží méně dřeva než v minulých letech. I insekticidů používá méně než v minulosti. Že by se mu někdo z aktérů kampaně proti jeho osobě omluvil, jsme si zatím nevšimli.

Tomáš Jirsa,
Jiřina Rippelová,
senátoři s volebními obvody na Šumavě