Hašek předložil k diskusi představu dalšího směřování české zemědělské politiky. Vedle požadavku komplexnosti v přístupu k ochraně a rozvoji venkova, venkovského prostoru, zemědělství, lesnictví a vodohospodářství bez ohledu na organizační formy podnikání v zemědělství zdůraznil také potřebu sebevědomého prosazování oprávněných strategických zájmů českých zemědělců a potravinářů v evropském kontextu, vedenou základním požadavkem rovnoprávnosti. Zemědělská politika musí podle něj přinášet zlepšení života pro všechny obyvatele venkovského prostoru a hájit ekonomické zájmy těch, kteří toto zlepšení přinášejí, tedy především zemědělců.
Když hovořil o hluboké krizi současného zemědělství, připomněl paradoxy politiky EU, v jejímž pojetí je například pomoc sektoru výroby mléka nemravně nízká ve srovnání s masívní pomocí bankám, které stály u zrodu krize a zavinily ji. Krize podle něj poukázala na fatální propojení zemědělských prvovýrobců a zpracovatelů – problém jednoho je budoucím problémem druhého a naopak. Michal Hašek se ve svém projevy podrobně zabýval potřebou prosazování všech dostupných ekonomických nástrojů ke zvýšení a udržení potřebného finančního toku do zemědělství, programu rozvoje venkova a investiční podpory zpracovatelského průmyslu. „Nepřipustíme návrat pasívního přístupu vlády ODS, která se zabývala pouze okrajovými problémy zemědělství a potravinářství a nebyla schopna za tři roky definovat jakoukoli smysluplnou zemědělskou politiku. Promrhala historickou příležitost zahájit v době českého předsednictví zásadní a kvalifikovanou diskusi o potřebné reformě společné zemědělské politiky EU,“ řekl Michal Hašek.
Podle něj je třeba zajistit českým zemědělcům rovnoprávný přístup nejen v EU, ale i v globální ekonomické soutěži. Mimo jiné neomezovat zemědělskou produkci, ale aktivně hledat a podporovat její odbyt, včetně alternativní produkce biomasy pro energetické potřeby, podporovat technologickou modernizaci zemědělské výroby, rozvoj zemědělského školství a výzkumu, odstranění diskriminace mladších členů EU a vyrovnání neoprávněných produkčních omezení a finančních rozdílů při poskytování podpor z rozpočtu EU.
Když hovořil o postavení ČR v globalizovaném světě, zdůraznil nutnost zachování současných ekologických, hygienických i pracovně právních a sociálních stadnardů.
„Nejde o to bránit dovozu zahraničních potravin a zemědělské produkce, která je vyprodukována v souladu s evropskými pravidly. Musíme však být zásadně proti dovozu potravin a surovin, které tyto normy nesplňují. Není možné si pod heslem volné ekonomické soutěže v globálním měřítku dovážet hygienický, zdravotní, sociální nebo ekologický dumping,“ řekl Michal Hašek a zdůraznil, že výsledkem globální ekonomické soutěže v potravinářství a zemědělství nemohou být potraviny složené z laciných náhražek místo dostupných a bezvadných surovin z domácí zemědělské produkce. V této souvislosti připomněl nedávno přijatý zákon o významné tržní síle, který je prvním reálným pokusem jak začít omezovat některé problematické a sporné praktiky řetězců.
Česká republika by podle Michala Haška mohla v budoucnu stát na pozici vyšší liberalizace zemědělské politiky v EU, pouze však za podmínek rovného přístupu. ČR by měla iniciovat hlubokou diskusi o posílení proexportní politiky EU. „Rozhodující má být hledání nových odbytišť i jednání s Ruskem o odstranění netarifních bariér pro dovoz zemědělské a potravinářské produkce. To vše by měla popsat Strategie zemědělství a venkova, kteráou by po volbách po veřejné diskusi projednala a schválila jako koncepční dokument vláda ČR,“ uzavřel Hašek svoji vizi zemědělské politiky, jejímž cílem je prosperující a spokojený venkov.
