Zúčastnil se jej také hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek, předseda České lékařské společnosti J.E.Purkyně prof. Jaroslav Blahoš, prezident České lékařské komory Milan Kubek a další činitelé, zastupující akademickou sféru i lékařskou praxi.
Michal Hašek připomněl, že Asociace krajů ČR je v kontaktu s Mladými lékaři již několik měsíců a spolu s nimi se snaží hledat řešení současného nevyhovujícího systému dalšího vzdělávání mladých lékařů. „Na náš popud se dnes sešli u kulatého stolu všichni klíčoví hráči. Dospěli k dohodě ve čtyřech z pěti bodů, týkajících se obsahové a organizační stránky vzdělávání začínajících lékařů, což považuji pro začátek za úspěch. Racionální návrhy, na nichž se všichni přítomní shodli, hodláme podpořit při jednání s ministerstvem zdravotnictví. Máme totiž zájem na tom, aby se odborná příprava před atestacemi neodehrávala jen ve fakultních nemocnicích a na superspecializovaných pracovištích, ale také tam, kde se dělá běžná regionální medicína – v krajských nemocnicích. Aby v akreditačních komisích byli také primáři z našich nemocnic. A aby systém financování tuto praxi umožňoval.
Dnes chybí v České republice 800 lékařů, téměř jeden ročník absolventů všech lékařských fakult v ČR a podle informací z České lékařské komory téměř deset procent tohoto počtu absolventů u nás do zdravotnictví vůbec nenastoupilo. My hejtmani jako zřizovatelé regionálních veřejných nemocnic máme zájem na tom, abychom mladé lékaře udrželi a dokázali je motivovat k dalšímu vzdělávání i k práci v regionech,“ řekl Michal Hašek.
Hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek upozornil, že pokud nedojde k výrazné změně současné vzdělávací praxe, nebudou kraje schopny udržet systém regionálního zdravotnictví, za který krajské reprezentace odpovídají.
Podle předsedy Mladých lékařů Tomáše Kocourka bylo dosaženo dohody v tom, že většina stáží by měla být absolvována na nižších pracovištích, tedy v nemocnicích tzv. okresního typu. Jeho nezbytnou součástí musí být přiměřeně dlouhá stáž na vyšších odborných pracovištích, ale tak, aby tam mladý lékař absolvoval pouze to, co je pro něj nové, nikoli aby opakoval to, co na domovském pracovišti již běžně denně dělá a sloužil jako levná pracovní síla. Účastníci se shodli také na počtu 19 vzdělávacích tzv. kmenů pro mladé lékaře. To je počet, který se blíží dřívější praxi, kterou Ministerstvo zdravotnictví zrušilo novou vyhláškou. Pokud jde o financování dosavadní praxe, je pro mladé lékaře naprosto neakceptovatelné.
To podtrhl také prezident České lékařské komory Milan Kubek, podle kterého byla nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví, upravující další vzdělávání mladých lékařů, vydána navzdory jednoznačnému nesouhlasu ČLK. Komora podporuje návrhy a požadavky Mladých lékařů. Hlavní roli v odborné náplni musí sehrát odborné lékařské společnosti. Kubek odmítl současný model financování odborné přípravy, který prohlubuje závislost mladých lékařů na zaměstnavatelích. „Státní dotace na vzdělávání nesmí sloužit k tomu, aby dorovnávala finanční rozpočty zdravotnických zařízení, mladí lékaři nemají být lacinou pracovní silou. Dotace musí sloužit k tomu, aby se jim mohli zkušení školitelé věnovat,“ řekl Kubek.
