Dost mě překvapilo, jak ostrou vlnu protestů vyvolalo rozhodnutí vedení Městské části Praha 5 poskytnout letos našim nájemníkům v obecních bytech slevu 5000 korun z jejich roční platby. Čekali jsme kritiku, to ano, ale takový příval ze všech stran (politických i světových), to je opravdu šokující. Byli jsme obviněni z populismu, falešného socialismu a už ani nevím, z čeho všeho. Někteří se do nás pustili z pozic, které sami považují (ukážu, že omylem) za „principielně pravicové“. Jiní by zase chtěli poskytnout pomoc všem nájemníkům v městské části. A jeden poslanec, který změnil barvy a je nyní v TOP 09, nás vyzval, ať mu vysvětlíme, co si představujeme pod pojmem pravicová politika, protože to, co děláme, je prý naprosto levicové. Takové výzvě se nedá odolat, protože je tak trochu hloupá z principu.
Především by pan poslanec František Laudát jako bývalý zastupitel Městské části Praha 5 měl vědět, že na úrovni obcí mluvit o pravicové a levicové politice tak úplně nesedí. Tady je třeba především politika praktická, řešení konkrétních problémů. Rozumím do jisté míry tomu, že v poslanecké lavici se rychle zapomíná na obyčejné problémy a lehce se přesedne do „vyšších pater moci“. My ale nerozhodujeme o reformě penzijního pojištění, ale o tom, zda je více potřeba opravit tamtu školku nebo raději rekonstruovat školu či snad pomoci divadlu. To nejsou zrovna rozhodnutí, při kterých bychom se hádali, jak by to dělal Adam Smith nebo Karel Marx.
To však neznamená, že zastupitelé v obcích nemají svoje zásady. Komunista je komunista, socialista je socialista a člen ODS zase liberál nebo konzervativec, podle své nátury. Někdy opravdu narazíme na témata, při kterých se to docela pozná, ale většinou se bavíme o velmi obyčejných věcech, které se týkají naprosto obyčejných životů. A tím se dostávám k věci a k pravicové politice. Onen poslanec Laudát, který byl u ODS, kde se mu zdálo, že není dost využit, takže přesedlal do TOP 09, vedení MČ Praha 5 obvinil, že onou slevou na nájemném děláme levicovou falešnou sociální politiku. A to si tedy vyprošuji. Pokud nějakou politiku děláme, tak je to politika solidární, což snad není ani v katolicko - hraběcí straně TOP 09 nic špatného. Řekl bych naopak, že pro to by měli mít kolegové pochopení. Abych to uvedl do souvislostí. Jako pravicově smýšlejícímu voliči se mi naprosto příčí solidarita vymáhaná zákonem. Jako realista musím uznávat, že touto cestou se vydali již naší předci před sto a více lety, takže dneska snít o světě, kde není státní penzijní systém a státní zdravotnictví či státní školství nemá smysl. Musíme se tedy snažit, aby alespoň fungovaly racionálně a příliš neškodily, o moc více možností není – to je úloha pravice v parlamentu.
V tradiční společnosti ale stát nebyl od solidarity, ale od bezpečnosti vnější i vnitřní a od několika málo dalších úkolů. Solidarita začínala v obci, pokračovala v podpůrných spolcích a její hlavní baštou byla rodina. Tomu rozumím, to je mi blízké. Proto se naše městská část snaží být solidární v rámci svých možností, proto ona sleva na nájemném. Pan poslanec a další naši kritici si možná ani nedali tu práci, aby si všimli, že jsme již dříve hned několikrát k umírněnému postupu vyzvali i majitele domů v Praze 5 a musím s potěšením konstatovat, že mnoho z nich opravdu zcela nevyužilo poslední možnost deregulace nájmů a nezvýšilo platby svým nájemníkům o tolik, kolik bylo možné. Tímto jim velmi děkuji a zdůrazňuji, že si jejich postoje neobyčejně cením.
Jsem přesvědčen, že myšlenka návratu k solidární obci, k takové, která pomáhá potřebným, je velmi pravicová. (Což ale neznamená, že ze sebe obec nechá dělat dojnou krávu nebo že toleruje či dokonce podporuje flákače nebo že nezakročí proti nepořádku jenom proto, že ho dělají nějací „potřební“ pobudové.) Taková obec je dobrý cíl. Solidarita obce ukazuje společnosti příklad – určitě lepší příklad, než stát zvyšující daně a parlament, který vynucuje solidaritu další a další legislativou tak dlouho, že už nikomu nezbývá nálada pro solidaritu vlastní, opravdovou a od srdce.
S úctou
JUDr. Milan Jančík MBA
Autor je starostou Městské části Praha 5 a místopředsedou pražské organizace ODS
