Pozvání paní starostky Aleny Křížové k účasti na této významné akci regionu přijal i senátor JUDr. Miroslav Antl, mezi návštěvníky nechyběli ani další významní hosté, místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák či  1. náměstek hejtmana Otakar Ruml.

Miroslav Antl se při slavnostním zahájení svěřil s tím, že do Deštného jezdí pravidelně nejen na svátky skla, ale také na v zimě na běžkařský Orlický maratón.

„Jak víte do Deštného na Svátky dřeva jezdím pravidelně, vloni jsem vynechal, protože jsem byl na zahraniční pracovní cestě. O to raději jsem tu dnes. Když se mě novináři ptají, kam vlastně jezdím na dovolenou, odpovídám, že jsou to Orlické hory,“ uvedl při slavnostním zahájení Miroslav Antl. Zároveň představil velvyslance České republiky v Peru Vladimíra Eisenbruka s chotí.

„Dnes je mezi námi přítomna jeho excelence velvyslanec v Peru pan Eisenbruk s chotí, i jejich účast dodává významu této akci, která je vynikající, je pohodová a dává zapomenout na to, co čteme, když otevřeme internet nebo denní tisk,“ dodal Miroslav Antl.

Starostka obce Alena Křížová pak vyslovila přání, aby se deštenské Svátky skla dostaly na seznam akcí každoročně podporovaných Královéhradeckým krajem, což 1. náměstek hejtmana Otakar Ruml přislíbil.

Mistři skláři předvedli, ostatně jako každý rok, výrobu foukaného skla všech možných i nemožných tvarů. Sklo se tavilo přímo pod širým nebem již od pátku odpoledne.

Stovky návštěvníků si tak mohli během celého víkendu zakoupit výrobky sklářů, od malých skleněných zvířátek, až po velké vázy nebo ozdobné vitráže. Zájemci, kteří chtěli do svého domova opravdu originální kousek skla si mohli počkat na nedělní dražbu výrobků letošního 22. ročníku.

Z historie tavení skla v Deštném

Tavení skla dřevem v Orlických horách trvá více než 400 let. Začalo se rozvíjet už v pohusitském období a největšího rozmachu dosáhlo během baroka. V té době se vyráběl orlický nebo kolowratský křišťál. Nejznámější sklářská huť Karolína vyrostla v Deštném roku 1873 a proslavila se po celém světě.

Dnes již běžně neužívaný technologický postup tavení skla dřevem má tak v Orlických horách dlouhou tradici. Konec technologie přinesla do horských skláren tavba skla účinnějším plynem a uhlím. Replika středověké sklářské pece, stojící pod širým nebem nedaleko muzea, je čtyři metry dlouhá, metr široká a včetně komína pět metrů vysoká.

Podívejte se na fotografie a také krátkou reportáž z Deštného.