V Královéhradeckém kraji jste známý zejména jako přísný státní zástupce. Jaký je Miroslav Antl sportovec?
Mám rád sport ve všech jeho podobách, ale jelikož jsem hrál celý život basketbal, preferuji především kolektivní sporty, krom basketu zejména fotbal, volejbal a hokej. Ostatně jako každý malý kluk jsem hrál i fotbal s kluky venku na hřištích, co byla k dispozici. Posléze jsme měli malý fotbal na rozehřátí před baskeťáckým tréninkem. Pak začalo při tomto rozcvičení docházet ke zraněním, a tak jsme už měli fotbal (jako „nebezpečný sport“) doslova zakázaný. A v létě jsme hrávali volejbal (jako doplněk k basketu). Jinak jsem ještě dělal karate (pro rychlost a postřeh). A po zraněních a opotřebení zad a kloubů na obou nohou a po seskoku z letadla jsem skončil v ÚVNce na vozíku. Z něho mne zvedl slavný pan profesor Pavel Kolář, který mi zakázal veškeré rotační sporty, takže musím cvičit, lehce posiluji (přiměřeně věku J) a snažím se plavat… I u mne platí rčení: „Sportem ku zdraví a k trvalé invaliditě“. Ale stále se snažím, aby jediné mé aktivní sportování nespočívalo ve skákání do řeči a vrhání stínu J
Máte zkušenosti i s vrcholovým sportem?
10 let jsem působil ve funkci prezidenta prvoligových basketbalových Pardubic, takže jsem poznal sport i z manažerské pozice a vím, jak je těžké zabezpečit oddíl po hráčské a finanční stránce. Jinak jsem hrál chvíli basketbal i vrcholově (coby dorostenec a mladý dospělý), a v padesáti letech jsem končil v Basketbalovém klubu veteránů v Hradci Králové mezi bývalými ligovými baskeťáky a reprezentanty (Franta Burgr, Honza Faltýnek, Zdeněk Hartig aj.).
Nyní jste politikem, působíte jako senátor a krajský zastupitel. Jak podporujete nás fotbalisty?
V rychnovském okrese se pod mojí senátorskou záštitou a za finanční podpory hrají mládežnické fotbalové soutěže. S předsedou OFS Pardubice Drahoslavem Drábkem jsme rozběhli obdobnou podporu mládežnické kopané v okrese Pardubice, protože můj senátní obvod zahrnuje nejen Rychnovsko, ale i Pardubicko, Holicko a Choceňsko.
Z pozice krajského zastupitele se snažím pomoci celému krajskému fotbalu. Poslední tři roky úzce spolupracuji s vedením KFS, předsedou Václavem Andrejsem, Vladanem Halešem či Vladimírem Blažejem. Výsledkem naší spolupráce je například finanční podpora mládežnických trenérů, kterou schválilo zastupitelstvo. Nyní úspěšně jednáme o projektu Bezpečných branek, ale to bych předbíhal události. Jsem přesvědčen, že by oba projekty měly běžet vedle sebe. Každopádně budu další vývoj v rámci Zastupitelstva KHK sledovat.
Od letošního roku jste členem Čestného předsednictva Nadačního fondu na podporu mládeže Královéhradeckého fotbalového svazu…
Nebylo nad čím váhat. Jak název fondu napovídá, cílem je podpora mládežnické kopané, což je zcela v souladu s mojí životní filosofií - vyhnat děti od počítačů na sportoviště. Všichni, co do sportu děláme, víme, jak je to obtížné…
Už méně známé je vaše působení v Českém klubu olympioniků, jehož odznáček nosíte na saku.
Předně chci říci, že jsem hrd a pyšen na to, že jsem čestným členem Českého klubu olympioniků. Vážím si lidí, kteří mě kdysi přijali mezi sebe a přitom toho v životě hodně dokázali. Za všechny budu jmenovat. Danu Zátopovou, Ludvu Daňka, Jirku Rašku, Immricha Bugára, ale i kolektivní sportovce, tj. fotbalisty Sváťu Pluskala, Pepíka Masopusta aj., chlapy házenkáře-reprezentanty z Dukly Praha, vedené slavným brankářem Jirkou Víchou, hokejisty Frantu Tikala, Frantu Pospíšila, bratry Holíky aj.
Bylo a je mi ctí se osobně potkávat s lidmi, které jsem jako malý kluk obdivoval – a chodil s otcem a s bráchou na jejich zápasy. V současné době aktivně působím v Legislativní radě Českého olympijského výboru.
Pojďme k fotbalu. Jak sledujete krajský fotbal?
Protože basketbalu je v kraji málo, a tak společně s mým asistentem, kamarádem, učitelem ZŠ, novinářem a fotbalistou (tj. vše v jednom J) Mírou Hofmannem jr. a s dalšími dvěma kamarády z „týmu“ jezdíme naší pojízdnou senátorskou kanceláří „Antlonem“ po senátním obvodu (i mimo) na fotbal a na volejbal. A díky těmto mým kamarádům mám o fotbale v kraji (včetně toho mládežnického) celkem přehled. Baví mě i fotbalová derby v rámci okresu. Ta mají ten správný náboj… J
Máte svůj oblíbený klub?
Jako kluk jsem fandil vždy Duklám, tedy fotbalová a házenkářská Dukla Praha, na jejichž utkání nás otec brával pravidelně na Julisku – a pak, když jsme se odstěhovali na Vysočinu, tak jsme jezdili i na Duklu Jihlava na špičkový hokej. Ono to všechno bylo v době jejich největší slávy, vše to byly mistrovské celky, plné reprezentantů. A však to znáte, nejlépe se chodí na sport, v němž Vaši oblíbenci vítězí J V současné době nemám žádný oblíbený klub, byť Dukla Praha se snad už napevno vrátila do nejvyšší soutěže. Ale mně (stejně jako Pepíku Masopustovi a dalším) vadil způsob „odkoupení“ věhlasné Dukly se všemi jejími cennými poháry a tím i s celou slavnou historií (Starkou) do Příbrami „za korunu“. Ale samozřejmě (jako každý) sleduji ligovou soutěž, zápasy reprezentace, atraktivní týmy v super-evropských soutěžích.
Oblíbený hráč?
Pokud jde o oblíbeného českého hráčem současnosti, je to (i s ohledem na místo, odkud vzešel) Jarda Plašil. Líbí se mi jako vynikající a přitom stále skromný mistr fotbalu. A z minulosti, mimo těch, které jsem zmínil, velice rád i v našem regionu potkávám Láďu Vízka, Tondu Panenku i Karola Dobiáše. Co jméno, to legenda… A velice blízkým člověkem, který hraje snad všechny sporty a byl i výborným boxerem, je spisovatelská a reportérská legenda Standa Motl… J
(fvk)
JUDr. Miroslav Antl
22 let státní zástupce známý jako „Východočeský Cattani“ pro svůj nekompromisní přístup ke zločincům a tvrdé přísné tresty. Autor knihy „Gaunery nemám rád“, které se prodalo na 27 000 výtisků, a stala se bestsellerem. V současnosti (podruhé) senátor za Rychnovsko, předseda Ústavně-právního výboru Senátu PČR a člen Zastupitelstva Královéhradeckého kraje. Od roku 1993 přednáší na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové – a v posledních letech trestní právo přednáší i na Univerzitě v Pardubicích.
