V pondělí 20. ledna podepsal senátor JUDr. Miroslav Antl v prostorách občanského sdružení Boii v Pardubicích Deklaraci společensky odpovědného politika. Svým podpisem se tak připojil k poslancům senátorům zvolených za Pardubický kraj. Celé znění deklarace, jejímž cílem je především navázání užší spolupráce politiků a neziskového sektoru, si můžete přečíst v příloze.
Více o deklaraci také na stránkách občanského sdružení Boii:
http://www.boii.cz/aktuality/uvaha-k-deklaraci
http://www.boii.cz/aktuality/poslanci-na-slovicko[1]
Jednatelka sdružení Boii Bc. Anna Frantalová (na snímku) pak využila příležitosti a položila senátoru Antlovi několik otázek týkající se podepsané deklarace. A zde jsou odpovědi pana senátora.
Pane senátore, stal jste se jedním ze signatářů Deklarace společensky odpovědného politika. Co pro Vás osobně znamená neziskový sektor, máte s ním nějaké zkušenosti?
Neziskové organizace jsou dnes nedílnou součástí našeho života a jejich význam je naprosto nezpochybnitelný. Se svou Pojízdnou senátorskou kanceláří již šestým rokem (každoročně) objíždím svůj rozsáhlý region, kam kromě Rychnovska v Královéhradeckém kraji, patří i část Pardubického kraje, tj. Choceňsko, Holicko a Dašicko. - a všude se potkávám s lidmi z neziskového sektoru… Diskutujeme o jejich problémech a já se je snažím v rámci svých senátorských možností řešit.
Hned po svém zvolení do Senátu Parlamentu ČR v roce 2008 jsem založil Fond Miroslava Antla pro rozvoj regionu, o.s. Už v Preambuli se mimo jiné praví, že “sdružení je založeno za účelem dosažení vyšší kvality života občanů a regionálního rozvoje prostřednictvím podpory činností obcí, neziskových organizací, drobných, malých a středních podnikatelů, spolkových sdružení a ostatních subjektů, a to zejména v oblasti vzdělávání lidských zdrojů, rozvoje infrastruktury, cestovního ruchu, životního prostředí - a dále v oblasti rozvoje občanských, sportovních, sociálních, kulturních, osvětových a informačních aktivit“. Finanční prostředky, které do tohoto fondu osobně vkládám, mohou tedy následně směřovat sdružením zabývajících se poskytováním sociálních služeb, vzdělávání či volno časových aktivit. Umožňují také podporu spolkové činnosti v malých obcích. Rád se setkávám například s dobrovolnými hasiči. Velice si vážím jejich činnosti, protože zejména na malých obcích jsou často jediní, kteří se starají o kulturní, společenský a sportovní život v obci, navíc se podílejí na výchově mládeže. Další oblastí, kterou se snažím v maximální míře podpořit je mládežnický sport. Nakoupil jsem fotbalové, basketbalové a volejbalové míče, které předávám sportovním oddílům. Touto materiální pomocí podporuji zejména kluby, které se snaží pracovat s mládeží. Podporuji i další „neziskovky“, jako je například Občanské sdružení rodičů a přátel dětí s handicapem Orion v Rychnově nad Kněžnou, ale i další…
Jakou oblast/bod považujete ve spolupráci neziskového sektoru a politiků za nejzásadnější?
Přestože všechny oblasti „Deklarace…“ považuji za vyvážené a tedy velice důležité, s ohledem na mé odborné zaměření v Senátu Parlamentu ČR (předseda Ústavně-právního výboru Senátu PČR), je mi nejblíže „Oblast legislativy“, která by měla vytvořit vstřícný legislativní rámec pro zdárnou činnost neziskového sektoru. Je rovněž nepochybné, že na přípravě předmětných zákonů a dalších předpisů by se měli v rámci expertních týmu podílet i zástupci neziskového sektoru. Ke mně do výboru sice chodí i zástupci neziskových organizací, ale v tomto stadiu legislativního procesu už není moc možností na zásadní úpravy či změny návrhů zákonů. To je nutno vždy zachytit už ve stadiu přípravy, tedy nejpozději při projednávání v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
Jsem připraven i na svou součinnost i v oblasti výměny informací a vzdělávání, jakož i v oblasti spolupráce a vzájemné podpory. To je ostatně logické, neboť jinak bych Deklaraci společensky odpovědného politika nepodepsal, anebo bych učinil výhradu, což jsem rovněž neudělal, jak jste si ostatně mohli všimnout :-)
Jaký je Váš náhled na návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti?
O přijetí tohoto zákona se diskutuje velice dlouho, řekl bych, že určitě deset let. Předkladatelé se na jeho modelu, resp. znění, nemohli shodnout – a nakonec vybrali ten nejsložitější a nejnákladnější model, to, že o veřejné prospěšnosti, tedy o tom, zda je dána v konkrétním případě veřejná prospěšnost či není, budou rozhodovat soudy – a dokonce bylo navrhováno stanovit jim pro takové rozhodnutí naprosto nereálnou lhůtu 15 dní od doby, kdy jim budou doručeny všechny potřebné podklady. A to je neziskových organizací kolem sta tisíc…
Já osobně jsem přesvědčen o tom, že veřejná prospěšnost je důležitá, resp. zcela zásadní a nepochybně přínosná věc. Senátoři v „mém“ Ústavně-právním výboru Senátu Parlamentu ČR v září loňského roku namítali způsob a načasování legislativního procesu, kdy byl návrh podán na poslední chvíli a měl být narychlo schválen kvůli účinnosti Občanského zákoníku, s nímž však zas tak úzce není provázán. Všichni senátoři dostávali desítky žádostí od neziskových organizací, aby byl zákon narychlo schválen, ale na plenární schůzi se drtivá většina senátorů napříč politickým spektrem shodla na tom, že v této podobě a takto narychlo není možné návrh schválit, když není prakticky nic připraveného a uvedení zákona do praxe by bylo velice problematické. Přitom na jeho přípravu a řádný legislativní proces byla velice dlouhá (desetiletá) doba. Zásadní námitkou je zejména to, že by v hned v lednu 2014 došlo doslova k zavalení soudů žádostmi různých subjektů – a soudy, aby splnily lhůtu, by musely hledat (třeba i účelově) v žádostech závady a nedostatky, aby mohly vyzvat žadatele k doplnění.
V návrhu zákona chyběla jakákoliv legisvakanční (a přechodná) lhůta pro přípravu podání a posouzení konkrétních žádostí. Očekávám tedy, že nová vláda a dolní komora českého Parlamentu nám co nejdříve předloží návrh zákona, který bude životaschopný a přínosný pro neziskové organizace a zejména pro občany. Já osobně pak realistický návrh samozřejmě podpořím – a budu ho prosazovat u nás v Senátu PČR.
Jak nahlížíte na problematiku víceletého financování neziskových organizací, považujete jej za možné, popř. za jakých podmínek?
Já osobně s víceletým financováním neziskových organizací nemám žádný zásadní problém. Jako vždy je důležitý dostatek finančních prostředků – a rovněž nezbytná důsledná kontrola hospodaření, respektive, nakládání se svěřenými penězi a majetkem.
Jaký je Váš postoj k právě zahájené spolupráci a k Deklaraci?
Můj postoj k Deklaraci je vesměs velice kladný. Ostatně i má dosavadní „senátorská“ podpora nestátních (nevládních) neziskových organizací je zcela patrná a lehce ověřitelná např. na mých webových stránkách www.miroslavantl.cz, kde jsou mj. zveřejněny i pravidelné každoroční Senátorské zpravodaje, v nichž vždy shrnuji svou činnost za uplynulý rok (od roku 2008). Tam také najdete alespoň stručnou bilanci mé (finanční a věcné) podpory činnosti spolků a neziskovek. A to nejen v Královéhradeckém kraji, ale i ve Vašem Pardubickém kraji, kde je část mého senátního obvodu, jak jsem říkal v úvodu našeho rozhovoru. Takže jsem i Vaším senátorem… :-)
I proto můžete určitě počítat s mým aktivním zapojením do Vaší nepochybně obětavé a přínosné činnosti, za níž Vám tímto děkuji!
Těším se proto na další naši spolupráci – a Vám i dalším subjektům, které Vám pomáhají, přeji i v tomto roce JEN TO NEJLEPŠÍ…!