Rath může v rámci vystoupení v PS vznést jakékoliv (i sebelživější) obvinění
Jako bývalý státní zástupce. Co říkáte na podmínky vazby v ČR na které poukázal ve svém projevu Rath? Já chápu, že vazba má člověka psyhycky zlomit,aby případně začal mluvit, ale pokud je presumpce neviny, tak co když je tam nevinný? Náleží mu pak nějaká odměna za to utrpení? Nemám na mysli teď případný ušlý zisk, kdy nemohl pracovat. A co když v důsledku vazby bude dostane (až se vrátí) výpověď?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Především zdůrazňuji, že pan Rath může v rámci svého vystoupení při jednání Poslanecké sněmovny vznést jakékoliv (i sebelživější) obvinění, když podle článku 27 odstavec 2 Ústavy ČR „Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem.“. Já nejsem schopen posoudit současné podmínky ve vazbě, ale naprosto odmítám, že by vazba měla sloužit k tomu, aby v ní byl člověk „psychicky zlomen…“, anebo „začal mluvit“, když vazba je opatřením (na základě rozhodnutí soudu), aby obviněný mj. neuprchl či se neskrýval ve snaze vyhnout se trestnímu stíhání (tzv. útěková vazba), nebo, aby nemohl mařit průběh vyšetřováním ovlivňováním svědku či manipulací s důkazy spod. (tzv. koluzní vazba), a zejména u recidivistů pak přichází v úvahu tzv. vazba předstižná, resp. preventivní, aby při pobytu na svobodě nepokračoval v páchání trestné činnosti. Tyto vazební důvody najdete v § 67 trestního řádu. O dalším trvání a prodlužování vazby rozhoduje státní zástupce a soudy. Jinak každý obviněný má právo se se svou stížností obrátit na ředitele věznice, popř. na jeho nadřízené. Další informace o činnosti Vězeňské služby České republiky najdete na jejich webových stránkách: www.vscr.cz. Dozorem nad místy, kde se vykonává vazba a výkon trestu odnětí svobody, jsou pověřena státní zastupitelství. Lze se tedy obracet i na příslušné SZ. Ostatně situací ve věznicích se mj. zabývala i dnešní (od)polední televizní debata na ČT 24 v pořadu Václava Moravce. Tam se podrobně vyjádřil současný ministr spravedlnosti – a nepochybuji o tom, že výstupy budou i v dalších zpravodajstvích, když již v neděli odpoledne je můžete najít na různých zpravodajských webových stránkách, resp. serverech.
Pokud jde o náhradu škody za nezákonnou vazbu, tato se řídí zákonem o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě má ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno nebo jestliže byl obžaloby zproštěn nebo v případě, že byla věc postoupena jinému orgánu. Toto právo nemá ten, kdo si vazbu zavinil sám, ten, kdo byl zproštěn obžaloby nebo ten proti komu bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován… Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím a rozhodnutím o vazbě nebo o trestu se uplatňuje u ministerstva spravedlnosti… Je-li náhrada škody přiznána, musí být nahrazena poškozenému do šesti měsíců od uplatnění nároku. Nárok na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy nabylo právní moci zprošťující rozhodnutí, rozhodnutí, jímž bylo trestní řízení zastaveno, zrušující rozhodnutí, rozhodnutí, jímž byla věc postoupena jinému orgánu, nebo rozhodnutí odsuzující k mírnějšímu trestu. Náhrada ušlého zisku se poskytuje ve výši 5000 Kč za každý měsíc výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody, pokud poškozený nepožádá, aby mu byla stanovena náhrada ušlého zisku podle zvláštních předpisů… Tolik řeč zákona – a ode mne už jen ve stručnosti pozdrav
Miroslav Antl (senátor)
