Veřejné zdravotnictví není byznys

Není žádoucí, aby lékař před stanovením léčby prováděl "vyšetření peněženky"

Prostor pro "butikovou medicínu" je mimo sféru v.z.p.

Za mne, Julínkových reforem Stačilo

Zdroj ZDE.

Tolik ve stručnosti. Jako skoro vše v řízení věcí veřejných, i otázka spoluúčastí a či porovnání tržních a solidárních modelů zdravotnictví je v detailu mnohem složitejší a zajímavější. Pokud přijdete na některou z našich besed, dozvíte se více. Mimo jiné:

Že veřejné zdravotnictví je z ekonomického hlediska nástrojem, který má kromě péče o zdraví jednotlivce sloužit k lepšímu zdraví populace jako celku, zvyšovat její šance na přežití v případě krizí, válek či epidemií, a kromě toho také zvyšovat její ekonomickou konkurenceschopnost v porovnání se státy, které solidární zdravotnictví nemají

Proč je "systém" zdravotnictví v USA obrovský chaos, kde nefunguje solidarita ani tržní principy (spíš zájmy velkých lobbyistů z farmaceutického a finančního sektoru) a táhne tu zemi ke dnu jak kámen na krku

Proč jsou nadstandardy problematické v situaci, kdy je veřejný systém zdravotnictví transferem od "zdravých a bohatých" k "chudým a nemocným", přičemž z povahy věci ti, kteří spotřebují péči nejvíce, nejsou často schopni připlácet, ba mnohdy se ani o připlácení rozhodnout (senioři, děti, těžce chronicky nemocní, pacienti ve stavu bezvědomí či demence)

Proč při špatném nastavení nadstandardy ve skutečnosti brzdí vstup inovací do veřejného zdravotnictví (vytvářejí motivaci poskytovatelů nabízet v základu zastaralý aušus a vše lepší dávat do příplatkové sféry)

Proč jsou při špatném nastavení spoluúčasti dražší, než kdyby se nepřiplácelo (hint: administrativní náklady), na příkladu Julínkových poplatků, ale i U.S. zdravotních plánů

Jak je rozdělení plně a částečně hrazené péče provedeno dnes, u léčiv, pomůcek či zákroků, a jak se liší stav v zákoně od stavu v zákoně a stavu v reálném životě

A především, jak to jako Stačilo plánujeme opravit a zlepšit, pokud pro to dostaneme od voličů potřebnou podporu.