Ústavní soud sice formálně zamítl návrh skupiny poslanců na zrušení části vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství, ale uvedl, že není ústavní aplikace vyhlášky a trestního řádu způsobem, který umožňoval zvláště vrchním státním zastupitelstvím vybrat si svévolně soud, který měl rozhodovat o jejich návrzích na vazbu, domovní prohlídky a odposlechy. Ústavní soud tuto svévoli odmítl a stanovil, že jediný možný ústavně konformní výklad jednacího řádu státního zastupitelství a trestního řádu znamená, že si vedení státního zastupitelství může měnit příslušnost konkrétních státních zastupitelství, ale nesmí si svévolně vybírat soud. Soud, který je zásadně příslušný k rozhodování o návrzích státního zastupitelství v přípravném řízení, je okresní soud v místě, kde se trestný čin stal.
Připomeňme, že v rámci akce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci proti vládě Petra Nečase rozhodl o vazbě a jiných narušeních základních práv evidentně nepříslušný Okresní soud v Ostravě, když se předmětná činnost měla stát v Praze. V případě Shahrama Zadeha rozhodoval o vazbě soud ve Znojmě, když S. Zadeh působil v Praze. V kauze olomouckého hejtmana Jiřího Rozbořila protiústavně rozhodl o prohlídkách a vazbách rovněž Okresní soud v Ostravě, když se stíhaný čin stal v okrese Olomouc, ne Ostrava. Prohlídku Energetického regulačního úřadu v trestním řízení proti jeho předsedkyni Aleně Vitáskové za jmenování její místopředsedkyně, které se stalo v Praze, nařídil soud v Jihlavě. V kauze Jiřího Čunka byl činný v přípravném řízení trestním nepříslušný soud v Přerově, přestože se údajný čin stal v okrese Vsetín. Odposlechy novinářů Jakuba Svobody z Práva a Janka Kroupy z MF Dnes v souvislosti s nákupem transportérů pandur, který se rozhodoval v Praze, nařídil na návrh Vrchního státního zastupitelství v Olomouci nepříslušný Okresní soud v Ostravě. To jsou ale jen mediálně známé případy. Tato protiústavní praxe probíhá i v desítkách jiných případů jen s tím rozdílem, že nejsou veřejně známy.
Žádám ministra spravedlnosti, aby zajistil nápravu podle nosných důvodů rozhodnutí Ústavního soudu a podal stížnost pro porušení zákona tam, kde o zásazích do základních práv osob v přípravném trestním řízení rozhodovaly evidentně nepříslušné soudy a zvážil i vyvození kárné odpovědnosti proti těm státním zástupcům a soudcům, kteří se na porušování ústavního práva na zákonného soudce aktivně podíleli. Sami státní zástupci a soudci by měli zhodnotit, zda se někteří jejich kolegové nedopustili zneužití pravomoci úřední osoby.
Pavel Blažek
poslanec ODS
