O tom, jak přejít od krizových a narychlo přijímaných opatření k dlouhodobější a strategické podpoře uprchlíků a jejich integrace, debatovali právní experti, poslanci, zástupci příslušných vládních rezortů a reprezentanti Hospodářské komory. Pozvání přijali i zástupci ukrajinské komunity v Praze. Tématem byla vedle dalších otázek také budoucí rekonstrukce Ukrajiny a zapojení českých firem. Záštitu převzal místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jan Skopeček.
„Dnešní diskuzí jsme se podívali dopředu v čase a poskytli prostor pro úvahu, kdy bude možné od krizových a za běhu dělaných opatření přejít do klidnějšího a předvídatelného režimu, jak pro ukrajinské uprchlíky samotné, tak pro české občany, samosprávu a firmy, které Ukrajincům poskytnou pracovní místa,“ uvedl k záměru kulatého stolu Pavel Staněk.
Podle něj musí stát usilovat o to, aby Ukrajinci v Česku nebyli považováni za obyvatele a zaměstnance druhé kategorie, protože mnoho z nich zůstane žít v Česku dlouhodobě. Současně je třeba předcházet obavám části české veřejnosti, která například na pracovním trhu vnímá Ukrajince jako svou konkurenci.
„Pokud bychom takové riziko přehlíželi, poskytneme prostor extremistům a populistům, kteří chtějí společnost rozdělit. Je například logické krátkodobě zmírnit požadavky na kvalifikaci pracovníků z Ukrajiny, protože je to i v našem zájmu. Dlouhodobě by ale mohl být odlišný přístup k ukrajinským pracovníkům neudržitelný,“ myslí si Staněk.
Podobně se jako profesí právník dívá i na právní aspekty současné krize. „Právě preciznost legislativního procesu a právní stabilita dostávají pod tlakem okolností a reálného vývoje událostí tak trochu na frak. Je to pochopitelné a vzhledem k potřebě rychle pomáhat lidem prchajícím před válkou správné. Jako zákonodárci musíme ale usilovat o to, aby právní prostředí určující podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny bylo stabilní a přehledné. Je to v jejich i našem zájmu,“ uzavírá Staněk.