Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, kolegyně a kolegové, já si dovolím být dneska asi o malinko delší než bývá zvykem, protože jsem si tento materiál se zájmem přečetl a vzhledem k tomu, že nejsem úplný zastánce všech těch evropských směrnic a nařízení, což je o mně obecně známo, tak krom těch biometrických údajů, otisků prstů, tak se trochu obávám, že do dvou, do třech let tady opravdu z té Evropské unie přijde ten čip, který nám někam vpraví pod kůži a už prostě v rámci čtečky si nás budou číst, kde bude potřeba.
Je to postupný krok, byť samozřejmě chápu, že některé kroky je potřeba modernizovat nebo digitalizovat.
V případě daného tisku je nutné zdůraznit, že tento materiál, jak zmínil pan ministr, navazuje na sněmovní tisk 1044, a to v několika zákonných oblastech. V tisku 1044, který budeme probírat následně, jsou mj. i návrhy na změny zákona číslo 329/1999 Sb., o cestovních dokladech. Samozřejmě ve znění pozdějších předpisů. Domnívám se, že pro běžného občana je v oblasti osobních dokladů zásadní a podstatné, aby postupy při vydávání těchto dokladů byly obdobné, nejlépe totožné. Pokud jsou tedy navrhovány nové postupy v oblasti občanských průkazů, měly by být analogicky provedeny i v oblasti cestovních dokladů.
Teď pojďme ke sněmovnímu tisku 1043. Začnu některými citacemi z důvodové zprávy a pak přijdu k jednotlivým ustanovením, jednotlivým paragrafům. Na straně 43 důvodové zprávy je uvedeno, že v souvislosti s přijetím návrhu zákona jsou očekávány dopady na státní rozpočet zejména v souvislosti s novým vzorem občanského průkazu. To je konec citace. Lze tedy konstatovat, že již tak vysoké náklady v projektu e-Občanský průkaz a CDBP budou navýšeny. Lze se domnívat, že ze strany navrhovatele nebyly uvedeny další náklady, které by v některých případech nutné vynaložit na vybudování a provozování pracovišť u některých pověřených obcí s rozšířenou působností. Již dnes jsou některé obce limitovány prostory a další instalace kabin již proto není reálná. Jsou to informace, které mám od vedoucích správních orgánů několika okresů, se kterými jsem tento návrh diskutoval. Překvapilo mě, že když jsem tento návrh tisku 1043 předložil, že kolegové vedoucí občanských průkazů na ně hleděli jako, že ho vidí poprvé. Kdyby to bylo u jednoho okresu, možná bych to pochopil, že zrovna pan vedoucí nebyl přítomen, ale těch okresů bohužel bylo víc. Ptám se, jak děláme legislativu, když s dotčenými pracovišti to není konzultováno. Řada z vás, kolegové, jste starosty některých okresních měst. Zkuste se schválně v mezičase zeptat na svých pracovištích, jestli tento materiál oni viděli a jestli s nimi byl někdy konzultován.
Takže pokud by se musely (nesrozumitelné) nové kabinky, může to být nereálné. K tomu je nutno uvést, že již v místnosti rozšíření projektů, pronajatý atd. jsou všechny tyto věci hrazeny ze státního rozpočtu. Pokud tato situace přetrvává, teď myslím hrazení nájemného, určitě nebude ochota ze strany dalších obcí instalovat další kabiny a hradit nájemné ze svého rozpočtu. Potřeba dalších pracovních míst u některých obcí také zvýší náklady, které bude obec nutně hradit ze svého rozpočtu. Ptáme se tedy: Byla navrhovatelem provedena podrobná analýza o navýšení počtu pracovišť ORP, obcí s rozšířenou působností a analýza potřebnosti dalších pracovních sil na jednotlivých "oerpéčkách" v rámci České republiky? Může dojít k tomu, že některé obce odmítnou instalovat další kabiny a další personální navýšení? Výsledkem budou buď přetížená pracoviště a služba pro veřejnost tím bude samozřejmě logicky méně dostupná.
Další otázka. Je ze strany navrhovatele potvrzeno, že ke dni 1. 8. budou jednotlivá pracoviště připravena k reálnému provozu? Jde o velmi krátkou dobu mezi schválením zákona a reálným provozem. Nejde tedy jen o instalaci těch kabin, ale hlavně o připravenost veškeré programové vybavenosti. Jde i o programy vytvořené soukromým subjektem, podotýkám. Ale i přijmutí a proškolení stávajících popř. chcete-li nových pracovníků, kteří k tomu musí mít osvědčení, chcete-li certifikáty.
Na straně 53 důvodové zprávy je uvedeno, že řízení upravená v rámci navrhovaných právních úprav jsou navázána především na správní řád a zákon o odpovědnosti za přestupky a v řízení o nich. V paragrafovém znění není uvedeno, že by se při rozhodování podle tohoto zákona postupovalo podle správního řádu. Ptáme se tedy: Postupuje se v řízeních o vydávání občanského průkazu podle správního řádu nebo ne?
Strana 54 a 55 důvodové zprávy: Návrh zákona představuje kompaktní celek, který je možno bez potíží začlenit do rámce digitální legislativy. Je stanovena široká paleta komunikačních kanálů, které v zákonem vyjmenovaných případech umožňují činit úkony. Za klíčový lze považovat portál veřejné správy. Ptáme se: Nakolik běžný občan využívá komunikaci s uvedeným portálem veřejné správy? To je podle dostupných informací těžké odhadnout. Podrobná analýza a statistika tohoto projektu, pokud je nám tedy známo, nebyla veřejnosti nikdy představena nebo předložena. Aby občan využil tento portál, musí si zadat sestavu kódů při převzetí e-Občanský průkaz. Statistiky. Tento úkon bude vysoké číslo. Uvedená statistika ale nikdy nebude vypovídat o tom, zda občan někdy e-Občanský průkaz využil jako vstup do komunikačního kanálu. Plnohodnotné využití uvedeného portálu souvisí s tím, že občan má zavedeny i datové schránky. Problém těchto datových schránek je všeobecně znám. Nechtěné dopady z oblasti daní a i zde se dá konstatovat, že běžný občan nevyužívá datové schránky.
Praxe na pracovištích ORP jednoznačně prokazuje, že drtivá většina občanů ani nezná kódy, které u předchozích dokladů byly z jejich strany zavedeny. Nemůžeme se divit, protože mezi tím zadáním kódu uplynulo několik let, nejméně pět.
Strana 56. Zároveň návrh zákona umožňuje, aby bylo na žádost žadatele umožněno podání žádosti o vydání občanského průkazu, jsou-li pro to závažné důvody, mimo pracoviště pověřeného úřadu. V praxi to bude znamenat, že se úřední osoba pověřeného úřadu dostaví např. k žadateli o vydání občanského průkazu, který pobývá třeba ve zdravotnickém nebo pobytovém zařízení. Zde je nutno uvést, že jednotlivá ORP mají rozdílnou situaci při realizaci žádostí mimo pracoviště. ORP, které mám já ve svém obvodu, máme např. věznici v Odolově, pobytové zařízení nemocnici v Trutnově, samozřejmě několik pobytových zařízení domovů seniorů, léčebná zařízení v Jánských Lázních a takto bych mohl pokračovat až třeba po Ústav sociálních služeb Barevné domky Hajnice. Tyto jsou v úplně jiné pozici než "oerpéčka", která má ve svém obvodu například jen dva pečovatelské domy. Navíc řešit tyto žádosti v dnešní době, teď myšleno v době pandemie, ale samozřejmě zákon bude platit doufám i když pandemie nebude, je značně obtížná. Předpokladem je připravený personál, který je schopen a ochoten realizovat tyto žádosti v terénu. Jde o zaměstnance, který se dostává částečně do pozice sociálního pracovníka, který při jednání s těmito klienty musí být v této oblasti jistotou připravenosti. Tedy nestačí mít řidičské oprávnění a ochotu řídit auto třeba v zimě, 20, 30, anebo také 40, 50 kilometrů nebo 30 kilometrů od místa ORP. Jde o komplexního pracovníka s letitou zkušeností a připraveností.
Byla ze strany navrhovatele provedena analýza pracovních pozic, které jsou schopny obstát při realizaci těchto žádostí mimo ORP? A zda tedy mají ORP dostatečně personální obsazení? Jen příklad: Příprava této žádosti třeba pro jednoho vězně, který je ve výkonu trestu, nemá podklady pro podání žádosti, neví, kdy ztratil občanku, neví, zda to kdy ohlásil, má případně zrušený trvalý pobyt, je třeba rozveden atd. - tato příprava zde zabere mnoho a mnoho času. A takový pracovník se nemůže věnovat jiným běžným klientům na přepážce. Konkrétně se zde bavíme o pracovní pozici úředníka, nejčastěji samozřejmě ale úřednice v 9. platové třídě, která vykonává uvedenou komplexní agendu v oblasti dokladů a evidence obyvatel.
Na straně 57 je pak uvedeno, že žádosti o vydání občanského průkazu budou zpracovány osobami splňujícími požadavky na zařazení do příslušné platové třídy podle nařízení vlády číslo 222/2010 Sb. v katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů po jejich přiměřeném zaškolení.
A teď to zajímavé: Nejsou vyžadovány nadstandardní nároky pro zvýšení digitální gramotnosti úředních osob. Podat žádost o vydání občanského průkazu budou schopny osoby s mnoha druhy handicapů, včetně nižší digitální gramotnosti. To mě, musím říct, v této důvodové zprávě docela pobavilo.
Pojďme k jednotlivým ustanovením paragrafů, ať tady nestojím hodinu. Strana 2, ustanovení § 5. V občanském průkazu se uvedou, a teď mimo jiné, údaje o držiteli občanského průkazu, kterými jsou. A teď je tam vyjmenováno to velké množství identifikačních údajů. V návrhu ale není uveden údaj o omezení svéprávnosti. V reálném životě to činí problém institucím i úřadům při jednání s osobami, které jsou omezeny ve svéprávnosti. A víte, že jsme několikrát hovořili o tom, že pokud někdo jedná, ať je to úředník, ať je to banka, ať je to kdokoliv, tak by bylo dobré, když někdo předloží občanský průkaz, aby v tomto občanském průkazu bylo buď přímo uvedeno, anebo formou nějakého znaku, že ta osoba je omezena ve svéprávnosti. Jaké následky potom jsou například při bankovních úvěrech a pak následných exekucích, není potřeba asi znovu zmiňovat. Mnozí z nás se tomu věnují a vědí to. Takže se ptáme, proč takový údaje v této nové občance nemá být uveden, když po tom široká odborná veřejnost včetně úřadů v podstatě volají.
Strana 4, ustanovení § 10 odst. 3: "Nemůže-li se žadatel o vydání občanského průkazu z důvodu omezení na osobní svobodě, z dlouhodobých zdravotních důvodů nebo jiného závažného důvodu dostavit k podání žádosti o vydání občanského průkazu na pracoviště podacího místa, podací místo, v jehož správním obvodu se žadatel zdržuje, umožní žadateli na základě jeho požadavku podání žádosti i mimo své pracoviště." Chápeme to u té věznice. Tam si ten člověk asi nevezme volno a nedoběhne si na ten úřad. Chápeme to možná i u pobytových zařízení, kde jsou osoby, které už třeba hůř se pohybují.
Na straně 68 k tomuto ustanovení paragrafu je v důvodové zprávě uvedeno: "V navrhovaném zákoně je řešena situace, kdy se žadatel o vydání občanského průkazu
nemůže z důvodu omezení na osobní svobodě, z dlouhodobých zdravotních důvodů nebo jiného závažného důvodu dostavit k podání žádosti o vydání občanského průkazu
na pracoviště podacího místa." Posoudit - teď už moje úvaha - danou situaci u občana, který má dlouhodobé zdravotní problémy, je však problematické. Dochází ke zneužívání ze strany některých občanů, kdy pracovník ORP až na místě zjistí, že ze strany občana nejde o zdravotní problémy, ale o neochotu se dostavit na pracoviště úřadu. Řada těchto žádostí je tak neoprávněná. Navíc v době, teď zase té naší pandemické, je vše velmi problematické realizovat právě tou žádostí mimo pracoviště ORP.
Na straně 6-7 ustanovení § 13-15: "Žadatel o vydání nového občanského průkazu je povinen při podání žádosti o vydání občanského průkazu předložit dosavadní občanský průkaz." Dosavadní občanský průkaz. Strana 69-72 důvodové zprávy říká: "Veškeré doklady, které se při podání žádosti o vydání občanského průkazu předkládají, musí být platné, v úvahu tedy nepřichází předložení neplatného dokladu." Tento požadavek na platnost dokladu není ukotven v předloze zákona. Například v případě, že občan předkládá občanský průkaz, který pozbyl platnosti v den předešlý, by měl správní orgán podanou žádost odmítnout. Důvodem je skutečnost, že je předložen neplatný doklad. Ale podle ustanovení § 13 odst. 1 předlohy je žadatel o vydání nového občanského průkazu povinen při vydání žádosti o vydání občanského průkazu předložit dosavadní občanský průkaz. Není zde uvedena bližší specifikace dokladu. Pouhý komentář v důvodové zprávě bohužel neobstojí při řešení takovéto situace.
Strana 8, ustanovení § 17 odst. 2: "Zjistí-li podací místo při vyhodnocování žádosti o vydání občanského průkazu rozpory mezi údaji uvedenými v žádosti a údaji vedenými v informačních systémech veřejné správy, vyzve žadatele o vydání občanského průkazu, aby předložil doklady osvědčující skutečnosti potřebné k odstranění těchto rozporů, a žádost do jejich předložení neumožní podat. Podací místo vystaví žadateli na základě jeho požadavku potvrzení o této skutečnosti; o možnosti požadovat toto potvrzení žadatele poučí." Důvodová zpráva na straně 74 k tomuto uvádí: Vznikne-li mezi porovnávanými údaji rozpor atd., v podstatě to, co je tady. Do doby, než žadatel o vydání občanského průkazu předloží další potřebné doklady, bude žádost o vydání občanského průkazu považována za neplatnou. Jde o situaci, která řeší rozpor v porovnávaných údajích. Měla by následovat výzva k předložení dokladů, které rozpory odstraní. Půjde případně o ústní, nebo písemnou výzvu? Nebo je případná písemná výzva podložena i přerušením řízení dle správního řádu s uvedením lhůty pro nápravu stavu? Proč není výzva ukotvena v předloze a v případě, kdy žadatel nepředložil platné doklady, viz výše ustanovení § 13 a 15 návrhu zákona. Jde tedy o situaci, kdy žadatel bude správním orgánem v těchto případech odmítnut. Postup by měl být zcela jasný a přesně uvedený v zákoně.
Strana 9, ustanovení § 22: Byla-li žádost o vydání občanského průkazu podána pověřenému zastupitelskému úřadu, správnímu orgánu příslušnému k vydání občanského průkazu, je a) pověřený úřad, v jehož správním obvodu má žadatel o vydání občanského průkazu místo trvalého pobytu.
Na straně 76 důvodové zprávy je k tomu pak uvedeno, že místo pověřeného zastupitelského úřadu bude za správní orgán příslušný k vydání občanského průkazu považován pověřený úřad, který je příslušný podle místa trvalého pobytu žadatele o vydání občanského průkazu na území České republiky. Velmi problematický postup při potvrzování žádosti. Obdobný postup je při podání žádosti o vydání cestovního pasu. V mnoha případech z praxe totožný postup je již v oblasti cestovních dokladů, kdy pracovníci zastupitelských úřadů přijmou žádost nebo žádosti, ze kterých následně nelze seznat u správního orgánu, co bylo podkladem k žádosti. Nejsou uvedeny kontakty na žadatele. Přerušení řízení se pak v podstatě nedá realizovat. Údaje jsou špatně vyhotovené, biometrické údaje žadatele, není odůvodněna žádost o další cestovní doklad. Totéž se dá očekávat i u postupu při žádosti o vydávání občanského průkazu. Jakým způsobem bude správní orgán postupovat v případě, že v podaných žádostech najde nesrovnalosti? Nebo bude přípustná písemná výzva podložená i s přerušením řízení dle správního řádu s uvedením lhůty pro nápravu stavu? Proč není přímo zastupitelský úřad příslušným orgánem k vydání občanského průkazu? Tento orgán má předloženy veškeré podklady při podání žádosti, nikoliv ORP. A proč se musí žádost zaslat ke správnímu orgánu? Zastupitelský úřad ji může zaslat přímo na ministerstvo. Takže zastupitelský úřad převezme žádost a nepošle ji na ministerstvo, které... (nesroz.), ale pošle to na ORP podle toho údajného místa bydliště žadatele, který to nemá, jakým způsobem ověřit, ale toto zabalí, zamašličkuje a pošle na ministerstvo.
Strana 10, ustanovení § 24. "Ministerstvo zajistí výrobu občanského průkazu a jeho předání správnímu orgánu příslušnému k předání občanského průkazu nebo, má-li být občanský průkaz převzat u pověřeného zastupitelského úřadu, správnímu orgánu příslušnému k vydání občanského průkazu."
Odst. 2: "Správní orgán příslušný k předání občanského průkazu nebo, má-li být občanský průkaz převzat u pověřeného zastupitelského úřadu, správní orgán příslušný k vydání občanského průkazu zkontroluje po převzetí vyrobeného občanského průkazu, zda je občanský průkaz způsobilý k předání, a ověří funkčnost nosiče dat, v němž jsou uvedeny biometrické údaje."
"Nezjistí-li správní orgán příslušný k vydání občanského průkazu nezpůsobilost občanského průkazu k předání nebo nefunkčnost nosiče dat, v němž jsou uvedeny biometrické údaje, zajistí předání občanského průkazu prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí pověřenému zastupitelskému úřadu, u něhož má být občanský průkaz převzat." Je to takové to předávání a nošení vody tam a zpátky.
Důvodová zpráva k tomu uvádí: Jakmile je občanský průkaz vyroben, zasílá jej ministerstvo správnímu orgánu k předání občanského průkazu; má-li být převzat občanský průkaz u pověřeného orgánu, správnímu orgánu příslušnému k vydání občanského průkazu. Otázka: Žádost podaná u zastupitelského úřadu. Proč se musí zasílat občanský průkaz ke správnímu orgánu ke kontrole, který jej následně musí zaslat zase na zastupitelský úřad. Kontrolu může přece provést ministerstvo samo a přímo jej zaslat na zastupitelský úřad.
Proč je tam ten mezičlánek, který se zasílá na ten pověřený úřad? Jenom taková krátká poznámka. Již samotná výroba dokladů je provedena - a to ani nebudu psát nebo říkat. Další § 29 odst. 2: Žadatel o vydání občanského průkazu, který dosáhl věku deset let, je povinen seznámit se s výsledkem ověření funkčnosti nosiče dat, popřípadě z kapacity nosiče dat.
Žadatel mladší deseti let je povinen seznámit se s výsledkem ověření funkčnosti nosiče dat, v němž jsou uvedeny biometrické údaje. A zase v důvodové zprávě je to popisováno. Vyplývá z toho, že žadatel který dítě od narození, by musel být přítomen předání občanského průkazu? Neboť jeho povinností je seznámit se s výsledkem ověření funkčnosti dat. Víme, že občanský průkaz můžeme vydat i jednoletému, nebo i batoleti, protože to umožňuje dneska zákon. Budeme chtít u jednoletého, dvouletého dítěte, aby si ověřoval funkčnost dat? Jsou to otázky.
Pokud ano, pokud má být takové dítě přítomno funkčnosti, ověřování funkčnosti dat, tak k předávání dokladů by musel být vždy přítomen nejen zákonný zástupce, ale i jeho dítě. To se jeví z našeho pohledu jako nadbytečné a hlavně tento postup není totožný s postupem u cestovních dokladů. Tam cestovní doklady přebírá zákonný zástupce dítěte. Žadatel o vydání občanského průkazu - § 31 je povinen při převzetí občanského průkazu odevzdat dosavadní občanský průkaz, správní orgán příslušný k předávání občanského průkazu odevzdaný průkaz znehodnotí. Požádá-li o to žadatel, správní orgán mu znehodnocený občanský průkaz ponechá. To neplatí v případě padělaného, pozměněného atd.
V důvodové zprávě se uvádí, že občanský průkaz by měl sloužit jako upomínkový předmět. Chcete-li upomínkový předmět, nechte si znehodnotit občanku. Lze očekávat, že mnohaleté postupy o vracení neplatného dokladu budou tímto ustanovením, změněny. Výsledkem bude mylné vyhodnocení zákonného postupu ze strany držitele dokladu. Časem vznikne u veřejnosti mylný závěr, že stávající doklad se nemusí při předávání nového dokladu vracet. Bude docházet ke zbytečným konfrontacím na úřadech při předávání dokladů. Tento postup bude muset být upraven i v informačním systému. Bude se muset vyznačit, že doklad nebyl skartován, ale dne daného dne vrácen. Jde opravdu o tak zásadní věc, nestačí plná peněženka různých karet a k tomu ještě dalších kartiček plastových, že si musíme občanský průkaz nechávat jako upomínkový předmět?
Občanský průkaz platí jeden rok ode dne vydání, podle § 30, je-li vydán osobě, která dosáhla věku dvanácti let, z níž je dočasně fyzicky nemožné pořídit otisky prstů rukou. V daném případě lze očekávat, že od dvanácti do patnácti roků věku, řada žadatelů opakovaně bude žádat o vydání nového občanského průkazu včetně úhrady správního poplatku. Od patnácti let, přestože bude možné pořídit otisky prstů, najednou bude mít doklad s platností deset let. Je to opravdu v souladu s nařízením 2019 - 1157? Je tento postup ekonomický pro stát, výroba i žadatele... pro stát, teď myslím tu výrobu té kartičky, i žadatele a současně přijatelný pro toho žadatele? Proč ten postup mezi dvanáctým a patnáctým rokem je jeden rok(?) a od patnácti let už pak let deset? Když i tam, mezi patnáctým rokem, a řekněme dvacátým rokem u muže dochází k poměrně výrazné změně třeba jeho podoby. Ale ta platnost bude deset let.
Platnost u občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav nebo údaj o registrovaném partnerství skončí uplynutím 45 dnů ode dne uzavření manželství nebo vzniku registrovaného partnerství. Pokud jde o případy, kdy dojde k uzavření sňatku v cizině, tak je tato lhůta přiměřená. Celý proces řeší zvláštní matrika v Brně, kdy její lhůty jsou v řádech měsíců, nikoliv však dnů. Vztahuje se tedy tato lhůta, těch 45 dnů, i na sňatky uzavřené v cizině? Předpokládá se, že zneplatnění dokladů provede automaticky informační systém nebo ta zvláštní matrika v Brně?
V tomto případě jde o zcela zbytečný postup. Naprosto vyhovující by byl postup obdobný jako v případě zničení občanského průkazu, kdy platnost končí ohlášením zničení. Jen názorný příklad. Občan ČR v zahraničí u zastupitelského úřadu nesouhlasící se skončením platnosti občanského průkazu, úředník zastupitelského úřadu by jej musel zadržet, zaslat na pověřený obecní úřad, tento úřad by měl vést správní řízení o skončení platnosti, kde by šlo o několikaměsíční řízení, potom rozesílání obálek, samozřejmě do zahraničí. A držitel bez dokladu by musel čekat na nabytí právní moci rozhodnutím o neplatnosti dokladu. I v případě obdobné kauzy v ČR by se jednalo o zdlouhavý, neekonomický proces.
Držitel občanského průkazu je povinen podle § 37 ohlásit neprodleně pověřenému úřadu, nebo pokud u něj současně podává žádost o vydání občanského průkazu ve zrychleném režimu ministerstvu poškození, zničení nebo nebezpečí zneužití občanského průkazu, k němuž došlo na území ČR, s výjimkou nebezpečí užití dat pro elektronické využití občanského průkazu. Anebo nahlásit neprodleně pověřenému úřadu, Policii ČR, nebo pokud u něj současně podá žádost o vydání občanského průkazu ve zrychleném řízení ministerstvu ztrátu nebo odcizení průkazu, k němuž došlo na území ČR. Nová právní úprava podle důvodové zprávy klade větší důraz na zlepšení podmínek umožňujících plnění stanovených podmínek, například, že osoba, jíž je občanský průkaz vydán, bude mít nově možnost ohlásit Policii ČR nejen odcizení občanského průkazu, ale i jeho ztrátu.
My starší už to pamatujeme z minulosti, je to v podstatě nějaký návrat k tomu, co tady bylo před, řekněme ještě, patnácti, dvaceti lety. Nová právní úprava však zcela vypustila možnost ohlásit výše uvedené u matričního úřadu. Toto nelze považovat za zlepšení podmínek pro držitele. Navíc stávající právní úprava o cestovních dokladech, ustanovení § 32 odst. 2 zákona nadále počítá s tím, že ohlásit ztrátu nebo odcizení cestovního pasu bude možné i u matričního úřadu. Je zde tedy evidentní rozdíl v postupu u jednotlivých dokladů totožnosti. Nelze na toto nahlížet jako na zlepšení podmínek pro občana, ba právě naopak.
V případě nálezu občanských průkazů je matriční úřad také opomenut. Zde je nutno podotknout, že stávající právní úprava o cestovních dokladech v § 33 již také neumožňovala odevzdat nález pasů u matričního úřadu. Dovolím si to shrnout. Nejen pro běžného občana to bude docela chaos. Proč nejsou sjednoceny postupy v případech ohlášení ztráty, odcizení, a to v případě obou dvou dokladů stejně? Proč důvodová zpráva zcela opomenula komentář k možnosti ohlásit ztrátu odcizení občanských průkazů právě u matričních úřadů?
Digitální zpracování podoby a podpisu uvedeného občanského průkazu. Zeptáme se, jak tomu lze rozumět, že bude umožněno pověřenému úřadu nahlédnutí na podobu a podpis občana v informačním systému a ISOP? V případě ohlášení ztráty dokladů občanem jde v tomto procesu o důležité potvrzení totožnosti ohlašovatele. V současné době je tomu umožněno jen orgánu Policie ČR. A už jsem úplně v závěru. V § 63 ministerstvo může zveřejnit údaje vedené o neplatných občanských průkazech v evidenci občanských průkazů na svých internetových stránkách. Proč je navrhováno, že může? Budou se zveřejňovat všechny neplatné doklady nebo jen doklady, u nichž došlo ke ztrátě či odcizení?
Návrh jišťuje situaci, která je v oblasti přestupků na úseku občanských průkazů. V praxi se projednávání přestupků jeví pro některé úřady jako příliš komplikované. Daná věc řeší... řešení přestupků v této oblasti je však na samostatnou analýzu, jedná se o § 65 a 66 předloženého materiálu. Takto bych mohl pokračovat třeba další hodinu. Vzhledem k tomu, že těch nedostatků, kterých materiál - z mého pohledu a z pohledu lidí, kteří se evidencí občanských průkazů zabývají, obsahuje tolik, že si dovolím navrhovat vrácení předkladateli k přepracování. Děkuji.
