Pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, vám dvěma kolegům děkuji, že jste mi umožnili vystoupit jako prvnímu.
Přemýšlel jsem, zda vůbec vystoupit a jak vystoupit. Původně jsem zvažoval, že bych si mohl vzít na ruce pouta a dát si přes pusu pásku, ale pouta jsem půjčil jedné kamarádce a zatím mi je ještě nevrátila (Smích v sále.) a pokud bych měl pásku na puse, tak by se mi blbě hovořilo. Takže jsem si řekl, že tady nebudu dělat tu teatrálnost a budu normálně mluvit tak, jak je potřeba a to, co chci říci, protože z toho všeho, co vyplývá, imunitu jako poslanec už můžu mít pouze u tohoto řečnického pultu, tak se mi to snaží někdo namluvit.
Dovolte mi tedy v úvodu říci, že jsem velmi rád, že můžu vystoupit a říci svůj pohled na danou věc. Dovolte mi, abych vám, kteří nejste členové mandátového a imunitního výboru, přečetl alespoň část žádosti policejních orgánů služby kriminální policie vyšetřování Obvodního ředitelství Praha II s tou žádostí. Popis jednání, kterého jsem se měl dopustit, je popisován tímto způsobem:
Doktor Zdeněk Ondráček, narozen, v rozhovoru pro internetový zpravodajský server Eurozprávy.cz v článku s názvem Ondráček pro EZ: Horáček je mi ukradený, nejde tu o komisi a o mě, ale o úplně něco jiného. To je název toho článku, který byl uveřejněn na webových stránkách www.eurozprávy.cz 14. 12 2017 ve 14.01 hodin.
Uvedl jsem v jedné ze svých písemných odpovědí na dotazy redaktorky o panu Mgr. Michalu Horáčkovi, Ph.D., narozeném, nepravdivou informaci, spočívající v tvrzení, že pan Mgr. Michal Horáček, Ph.D. v minulosti působil jako takzvaný vekslák a spolupracoval se Státní bezpečností. Konkrétně v rozhovoru sdělil /jako já/: Horáček je dle dostupných informací bývalý vekslák a spolupracovník StB s krycím názvem Sázkař /vytržená tato věta/, a uvedl jsem to podle této žádosti s vědomím skutečnosti, že se jedná o nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou /a to, prosím vás, poslouchejte, to je docela podstatné/ ohrozit dobrou pověst a vážnost Mgr. Michala Horáčka, Ph.D. u spoluobčanů a zároveň mu způsobit jinou vážnou újmu v podobě možného negativního ovlivnění vnímání pana Mgr. Michala Horáčka, Ph.D. v očích potenciálních voličů s ohledem na probíhající kampaň prezidentských voleb, ve kterých byl pan Mgr. Michal Horáček, Ph.D. jedním z kandidátů.
V podstatě se mi klade za vinu, že pan Mgr. Michal Horáček, Ph.D. nebyl zvolen prezidentem České republiky.
Moje odpověď, to, co je zde uvedeno v této žádosti, moje odpověď v tom serveru eurozprávy.cz, které byly otištěny 14. 12. 2017, byla již pouze reakcí na články, které vůči mně vydával pan Horáček, a to od 4. 12. 2017. Co jsem tedy přesně řekl? Dovolím si - protože ne všichni jste možná citovali.(?)
Paní redaktorka mi pokládá otázku: Hodně viditelnou kampaň proti vám /proti mně/ vede prezidentský kandidát Michal Horáček, kterého podporuje celá řada známých osobností. Sledujete, co o vás říkají?
Moje odpověď: Horáček je dle dostupných informací bývalý vekslák a spolupracovník Státní bezpečnosti s krycím jménem Sázkař. Takový člověk je mi ukradený, jeho výlevy moudrosti nevyhledávám, ale dostávají se ke mně a pak na některé reaguji. /To byla moje odpověď./
Další otázka: Na kritiku odpovídáte například na sociálních sítích. Uvažoval jste, že si zvolíte i jinou variantu, že se například s Michalem Horáčkem setkáte tváří v tvář a vše si jako chlapi vyříkáte?
Odpověděl jsem: Jak jsem řekl, Horáček je mi ukradený, stejně jako řada jiných z Pražské kavárny. Odborníci na komunikaci vám řeknou, že diskutovat s dutohlavem, a tím nemyslím zrovna pana Horáčka, ale obecně, nemá žádný smysl. Mohla by to být sice trapná mediální komedie, ale těch máme v našich sdělovacích prostředcích i tak už více než dost.
Další otázka: Podle mnohých je problematická vaše minulost a aktivní role v zásahu proti demonstrantům v roce 1989. Je něco, co byste svým kritikům v této souvislosti vzkázal?
Moje odpověď zněla: Policie zasahuje proti demonstrantům na celém světě stejně. Pokud to někdo náhodou zpochybňuje, ať si vyhledá zásahy naší policie například při zasedání Mezinárodního měnového fondu, nebo aktuální zásahy španělské policie v Katalánsku. Zkuste si také odpovědět na otázku, proč je problém u Ondráčka a ne také u dalších stovek bývalých kolegů, včetně těch, kteří nám rozkazy dávali. Moje odpověď je jednoduchá. Mám tu drzost být poslancem za KSČM. Ano, tak to je.
A pokračuje rozhovor.
Já bych vám chtěl, kolegové a kolegyně, říci, že každým půlrokem, to znamená dvakrát do roka, přišlo na nástupní policejní školu, která se nazývala Pohotovostní pluk Ministerstva vnitra, cca 400 nových mladých mužů ve věku 19 let. Se mnou 1. 8. 1988 nastupovalo 426 kolegů. 426 kolegů. Znáte pouze jediného, a to jsem já. No, znáte ještě jednoho, ale ten tady není zrovna přítomen. Já jsem s mnoha svými kolegy hovořil, mnozí mí kolegové jsou ve vysokém policejním postavení, ať již na policejním prezídiu nebo jsou řediteli územních odborů Policie České republiky a mezi námi, já jsem jim vždy slíbil, že dokud jeden z nich bude ve službě, já o naší službě mluvit nebudu. My jsme nikdy zákony České republiky neporušili, byli jsme prověřováni, a tím to končí.
Co následovalo? 2. 1. 2018 pan Mgr. Michal Horáček, Ph.D. se fotí u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 a oznamuje všem do světa, že podává trestní oznámení na mě. Proč Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 2? Praha 2 - asi víte, co to je za obvod, nejlépe paní starostka Jana Černochová a hlásí se paní profesorka Válková, asi v tomto obvodu žijící - Praha 2, víme kde v Praze je, nemusíme vymezovat - po přijetí oznámení pan státní zástupce posílá tento podnět na Obvodní ředitelství Praha II, která (?) zastřešuje Prahy 2, 5, 13, 16. Chtěl bych zmínit, že server eurozprávy.cz patří do mediální skupiny Incorp, a.s., se sídlem na Praze 7.
Dovolte mi, abych v této souvislosti zmínil i trestní řád. Paragraf 18 trestního řádu se nazývá místní příslušnost: Řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje. Jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo.
Proč tedy Obvodní státní zastupitelství Praha 2 a proč policie Praha II? Chtěl bych říci, že můj trvalý pobyt je v Trutnově, poslaneckou kancelář mám v Hradci Králové, zde působím na Praze 1. Na Praze 2 s nimi nemám vůbec nic společného, ani s Prahou 5, 13, ani 16. Zajímavá je také skutečnost, kterou jsem se dočetl v médiích. Policejní orgán Obvodního ředitelství policie Praha 2 po provedení prověřování věc odložil. Státní zástupce však jeho rozhodnutí zrušil a přikázal zahájit trestní stíhání, státní zástupce, který je místně nepříslušný. Buď na Praze 2 nemají do čeho píchnout anebo je pan státní zástupce tak velmi aktivní, že nabírá i věci, které jsou místně nepříslušné. Chtěl bych říci, že ani pan Mgr. Michal Horáček, PhD. nemá bydliště na Praze 2. Proč si tedy vybral Prahu 2 nechám na vašem zvážení.
Abychom mohli pokračovat dál, je asi potřeba malinko vhlédnout do historie. V první polovině prosince roku 2016 - někteří se zde byli, někteří ne, je to za předchozí Sněmovny - jsem společně s dalšími šedesáti kolegy a kolegyněmi předložil sněmovní tisk číslo 961, který měl zavést trestný čin, nebo znovu zavést, abych byl přesný, protože takový trestný čin zde byl a je v mnoha jiných státech Evropy a světa(?), trestný čin hanobení prezidenta republiky. To vyvolalo velmi silnou odezvu, zejména z pražské kavárny a jiných, a část kolegů - a já jim to nevyčítám - neměli takovou vůli a takovou sílu a podpisy postupně stáhli. Na projednání tohoto sněmovního tisku 961 v minulém funkčním období nikdy nedošlo, ale to teď není důležité. Pro mě je důležité to, že jsem dostal informaci během následujících asi tří nebo čtyř měsíců, že budu kriminalizován. Slyšíte dobře - budu kriminalizován. Samozřejmě jako bývalý policista jsem se okamžitě zamyslel, jak budu kriminalizován a se znalostí věcí, které si můžete vy dohledat, jsem vzpomněl na pana Jaroslava Štefce - myslím, že to byl plukovník - který prováděl šetření kolem korupce na Ministerstvu obrany. Tomuto člověku, ač má stejně jako já legálně zbrojní průkaz a legálně zbraně, někdo podstrčil nelegální zbraň do vozidla a ejhle, zahájilo se trestní stíhání. Pan plk. Jaroslav Štefec byl zdiskreditován, aby trestní řízení bylo později zastaveno. Takže pistole by na mě asi moc neplatila. Byla zde i jiná možnost, a vzpomněl jsem si na pana Karla Daňhela(?), experta na vojenskou techniku, který spolupracoval a rozkryl nebo spolupomohl rozkrýt kauzu Casa. Ten byl obviněn ze zneužívání dívek, to je poměrně jednoduchá věc a já jsem to už před několika lety veřejně řekl, že i to hrozí mně v případě, že si nedám zámek na pusu. Ano, většina lidí o mě ví, že jsem i ve svých skoro padesáti letech aktivní a jezdím jako vedoucí na dětské tábory, ale - a pokud takový pokus možná byl učiněn - chtěl bych říci, že moje děti, a já si klidně dovolím říci moje děti, protože jsem mezi nimi už mnoho let, se zřejmě buď koupit nedaly anebo jsou to děti mých bývalých kolegů, protože ten tábor je policejní. Takže tudy cesta nevedla. Následně by přicházela možnost znásilnění. To je poměrně hezký trestný čin, za to by se pár roků vyfasovalo, vazba by za to také byla, určitě by to mělo význam. No a představte si, já jsem v průběhu toho období, do té doby, než bylo sděleno nebo vzneseno toto obvinění pro pomluvu, se účastnil různých společenských akcí a až jsem si začal sám sobě říkat, jak jsem neodolatelný ve svých padesáti letech, skoro padesáti letech, když se nejméně ve dvou případech na mě nabalily krásné mladé ženy, hezky jsme si povídali a skončilo to pozváním do nedalekého bydlení. Co by následovalo, jsem si uměl poměrně rychle vyhodnotit a chtěl bych říci tomu, kdo vybíral tyto ženy a dívky, měl velmi dobrý vkus. Určitě by to stálo za to. Bohužel, ani to nevyšlo.
Takže je zde trestný čin pomluvy. Chtěl bych říci, že za 25 let trvání České republiky a tohoto Parlamentu České republiky, samostatného českého státu, se nerozhodovalo o tomto trestném činu a myslím - a neberte mě úplně doslova, nejsem znalcem - že za sto let historie Československa nebyl trestně stíhán poslanec Parlamentu České republiky, Československé republiky atd., za tento trestný čin.
OK, co se dá dělat, jsem zde a stojím před vámi pro pomluvu. Já jsem jenom chtěl se zeptat, jestli pan státní zástupce, který není místní příslušný, zná zásadu subsidiární trestní represe a na to navazující zásadu ultima ratio. Ta říká, že na právní jednání je třeba reagovat prostředky trestního práva, až v krajních případech v souladu s pomocnou, tedy subsidiární úlohou trestního práva v právním řádu a ve společnosti. Dovolím si to přeložit do jazyka českého, aby to pochopil každý, kdo není právník. Lze tedy říci, že trestní zákoník stejně jako trestní právo vůbec, chrání práva a oprávněné zájmy fyzických a právnických osob a dalších subjektů, jakož i právem chráněné zájmy společnosti a státu včetně ústavního zřízení České republiky jen tehdy, jestliže právní prostředky jiných právních odvětví k jejich ochraně nepostačují.
A tím bychom se dostali do oblasti civilního práva. Civilní právo by poté - musel bych učinit další dotaz, jestli pan státní zástupce někdy v životě četl nález Ústavního soudu pod spisovou značkou II ÚS 2051/2014 ze dne 3. 2. 2015. Pokud ano, domnívám se, že spíše ne, dovolím si i zde vám přečíst část z tohoto mnohastránkového nálezu: "Pokud jde o kritiku ve vztahu k veřejně činným osobám, je nutno vždy zvážit, zda je při kritice konkrétní osoby zasaženo do její profesní sféry či sféry soukromého života." Budeme uvažovat, že kandidát na prezidenta je veřejně činná osoba, je to politik. "Na základě shora uvedeného činí Ústavní soud následující obecnější východiska. Při řešení kolize mezi základním právem na svobodu projevu a základním právem na ochranu důstojnosti a cti jednotlivce musí být brána v potaz zejména
1. povaha výroku, to znamená zda jde o skutkové tvrzení či hodnotový soud;
2. obsah výroku, zda jde o projev politický či komerční;
3. formu výroku, zejména nakolik je předmětný výrok expresivní či dokonce vulgární;
4. postavení kritizované osoby, např. zda jde o osobu veřejně činnou či dokonce o osobu aktivní v politickém životě, případně o osobu veřejně známou;
5. zda se výrok dotýká soukromé či veřejné sféry této kritizované osoby;
6. chování kritizované osoby, např. zda kritiku sama nevyprovokovala či jak se posléze ke kritice postavila;
7. kdo výrok pronáší, zda se jedná o novináře atd.;
a konečně, kdy tak učiní, to znamená zda měl nebo mohl mít autor v daný okamžik k dispozici konkrétní údaje, z nichž vycházel a v jaké situaci tak učinil.
Interpretace pojmu pravdivost. Pokud by, stále cituji z nálezu Ústavního soudu: "Pokud by jednotlivec musel před pronesením skutkového výroku být si zcela jistý tím, že bez jakýchkoliv myslitelných pochybností v absolutním souladu s objektivním stavem reality, měl by zřejmě, přísně vzato, v mnoha životních situacích raději pouze mlčet." Ano, měl by pouze mlčet. A o to tady jde. O to tady jde, abych mlčel.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se vrátil do 19. ledna 2018, kdy u tohoto řečnického pultu vystupoval pan premiér Andrej Babiš, který zde řekl, cituji: "My žijeme v zemi, kde si můžete objednat stíhání a objednat pravděpodobně dostat někoho do vězení." To řekl pan premiér Babiš a reagovalo na něj hned několik poslanců.
Dovolím si citovat některé z nich. Pan kolega poslanec Pavel Blažek - někde tady určitě pobíhá, řekl: "Ale jestliže tady říkáte," myšleno pane premiére, "že v této zemi je možné objednat si trestní stíhání - vy už čtyři roky máte odpovědnost za policii a státní zastupitelství a za soudnictví - co jste tedy udělali pro to, aby toto nebylo možné? Nic."
Pan poslanec Stanjura reagoval: "Kolikrát jsme tady slyšeli a i jinde od právníků, že pánem přípravného řízení je státní zástupce."Tak když si vezmete konkrétní případ, který zmínil pan předseda, ten mluvil o paní Vitáskové, bývalé předsedkyni ERÚ. Kdo byl pánem přípravného řízení, kdo může za těch pět let, o kterých mluvil pan předseda vlády? A je to kauza, o které se mluvilo i teď v souvislosti s udělováním státního vyznamenání panem prezidentem Milošem Zemanem.
Reagoval také pan poslanec Jan Birke, který řekl: "Chci jenom říci, že to, co jsme tady slyšeli od pana premiéra, já mu rozumím. Já jsem zažil v Královéhradeckém kraji, kdy měsíc před volbami si pro dva papíry přišlo 300 policistů, zapečetili kanceláře a večer odjeli a řekli - my se vám ozveme. Do dneška se nikdo neozval, nikdo není obžalovaný, obviněný, a tak dále."
Já sám jsem jako starosta strávil osmihodinové výslechy, že jsem otrávil půlku republiky arzénem. Dneska je prostě národním sportem kohokoliv, kdo večer sedne k počítači, napíše trestní oznámení a na nás to takhle spadne na všechny, co tady sedíme a na všechny komunální politiky, kteří sedí a jsou v této zemi. Čemu se divíte? Pan kolega Birke přikyvuje. Já cituji pouze ze stenozáznamu.
K této diskuzi jsem se svou troškou přidal i já, když jsem zmínil, že znám případy účelového obviňování a vztáhl jsem to pouze na policisty. A věřím, vážené kolegyně, vážení kolegové, že i vy znáte například poslední případ trestního stíhání kolegy policisty Šimona Vaice, který zastavil ujíždějícího motorkáře. Byť ještě není pravomocný rozsudek, ale prvoinstanční soud trestní stíhání zastavil.
Mohl bych zmínit kauzu pana kapitána Mgr. Rostislava Kotrče, mého bývalého kolegy z ÚOKFK, který byl víc, než pět let dehonestován za vyzrazení utajované informace, zneužití pravomoci úřední osoby, a tak dále. A myslím, že zrovna shodou okolností na Parlamentních listech, kde jsem to viděl v záložce, kdy pan kapitán Kotrč o svém případu hovoří.
Kolegyně a kolegyně z hnutí ANO možná znají, nebudu jmenovat, člověka, který pracuje v Agrofertu (?), jehož bratr byl také více, než dva roky trestně stíhán. Vzhledem k tomu, že nemohli právě na něho, i jeho trestní stíhání bylo zastaveno.
A nezbývá mi, než si položit otázku, kdo za to může a komu tento stav vyhovuje? A mám poměrně jednoduchou odpověď. Zmínil jsem pana premiéra Babiše, sedí zde i pan poslanec Faltýnek, který byl trestně stíhán, ale trestní stíhání bylo zastaveno. Ptám se, co je tak skutkově složitého na trestním případu pana premiéra Andreje Babiše, že už je vyšetřován policií víc, než - a teď nevím, čas hrozně rychle plyne - tři roky? Tři roky.
Když vezmu, že kauzy, které u nás probíhají, jsou u policie jednou třetinou, u soudu pak probíhají dvě třetiny. To znamená, že pokud by to teď bylo skončeno, tak dalších šest let bude probíhat soud. Devět let, přijde vám to normální, aby devět let někdo někoho vláčel? A pak to skončilo třeba zprošťujícím rozsudkem? Ne, tento stav vyhovuje těm, kteří teď jsou.
Pan premiér je trestně stíhaný, to znamená, jakoukoliv reformu justice, čehokoliv, by chtěl udělat, tak je to útok na nezávislost těch pánů přípravného řízení. Kolegové z Občanské demokratické strany pokud slyší VSZ, tak jim naskakují pupínky, protože moc dobře vědí, jak skončil jejich bývalý premiér a jak ta celá kauza skončila.
Takže ano, byla zde paní profesorka Válková, která možná mohla mnohé udělat, protože by to dokázala, ale nedokázala ustát, řekněme souboj, nebo vnitřní tlaky uvnitř hnutí, byla odvolána. Následně pan Pelikán, to byl udržovací pan ministr a mnohokrát jsem mu řekl, že by bylo lepší, kdyby svoji misi na Ministerstvu spravedlnosti, chce-li pro spravedlnost něco udělat, ukončil. Bohužel vydržel až do konce.
Paní kolegyně Malá přesto, čím vším si prošla a jak jsem měl možnost ji poznat v ústavněprávním výboru, si myslím, že by mohla být dobrou ministryní, protože jako manažer mi přijde velmi dobrá a odborně kvalifikovaná. Dnes je tady pan ministr, který tedy zde není, bohužel je v podstatě neviditelný. Takže tento stav vyhovuje a je to zakonzervování stavu. A nic se nezmění, dokud pan premiér, který by měl sedět za mnou, bude trestně stíhaný, protože ten stav v takovém stavu, jaký je, tady prostě někomu vyhovuje.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi v podstatě před závěrem jenom dva vzkazy. Jeden vzkaz bude pro novináře. Mohl bych ho doprovodit gestem, které zmínil kdysi pan poslanec Kalousek, když označoval pana premiéra jako jedničku. Já to nepotřebuji udělat. Já vám řeknu, páni novináři. Jste pro mě mediální žumpa, tak to prostě je a bude. Já s vámi i takto bohužel někdy musím jednat. To, co předvádíte vůči mě a vůči mé osobě, je prostě někdy až za hranou. Ale i tak vám děkuji, protože příznivců, ať na sociálních sítích, anebo kde jinde, mi přibývá po stovkách. Takže děkuji, jste jedničky bez jakéhokoliv gesta.
A pak mi ještě dovolte druhý vzkaz a ten je velmi osobní, který vyřídím své ženě. Prosím vydrž to, protože, jak řekl pan premiér, za minulý rok bylo v této zemí stíháno a odsouzeno díky bohu nezávislými soudy 1 150 lidí, kterým jsme za to zaplatili odškodné ve výši 80 milionů korun. Až to jednou skončí, daňový poplatník nám zaplatí výbornou dovolenou.
Kolegyně, kolegové, v závěru mi dovolte, abych vám připomněl článek 23 Ústavy České republiky, odst. 3 a je to slib poslance: "Slibuji věrnost České republice, slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí." Tak prosím také hlasujte. Děkuji za pozornost.
