než začnu, tak bych se jenom kraťounce, dokud tady ještě je pan místopředseda Sněmovny Okamura, vyjádřil k tomu jeho entrée, které tady měl, už mně tam chyběl pouze lov velryb v Jihočínském moři a ochrana nebo klecové chovy, abychom věděli, jak hlasovalo SPD. Pane kolego, místopředsedo Okamuro, prostřednictvím pana předsedajícího, vláda je ve složení hnutí ANO a ČSSD, nikoli KSČM - nebo jestli znáte jediného z ministrů, který je nebo byl nominován a sedí zde ve vládě za KSČM, tak to řekněte. Tato vláda má pouze naši toleranci. Vysvětlovali jsme si to několikrát, vy na to stále zapomínáte.

Plně s vámi souhlasím. To, co jste říkal o zbraní a o armádních zakázkách, vidíte, že se dokážeme shodnout, přestože jsme někde jinde v politickém souboji, ale můžeme spolupracovat. A co se týká neziskovek, máte plnou podporu. Řeknu vám jeden příklad, protože vy to asi nevíte nebo jste možná nediskutoval s vaším kolegou, pan premiér nevím, jestli to ví, ale řeknu mu to, aby to právě slyšel - v roce 2019 (nesroz.) z rozpočtu Ministerstva vnitra neziskovky 40 milionů. V roce 2020 měly návrh na 70 milionů. Pozměňovacím návrhem, který jsem předložil, jim bylo ubráno 20 milionů, takže jim zůstalo 50 milionů. Pro rok 2021, pane premiére, navrhují 156 milionů pro neziskovky. Pro ty neziskovky, které se s námi soudí, se státem. Tak máte koncipován rozpočet. Já vám to říkám. Já vám to říkám, je to i váš rozpočet. Ano, dám vám to. Samozřejmě vám to dám, protože to je do nebe volající navýšení o dalších 300 procent.

A teď k té věcné stránce toho mého příspěvku. Odborné argumenty pro prodloužení nouzového stavu. V žádosti vlády je v samotném závěru uvedeno. "Vzhledem k tomu, že krizová opatření podle krizového zákona musí vláda vydávat jen v době nouzového stavu, který končí dne 20. listopadu 2020, je nezbytné, aby vláda požádala Poslaneckou sněmovnu o souhlas s prodloužením nouzového stavu, jak to předpokládá článek 6 odstavec 2 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Vláda ČR navrhuje prodloužení nouzového stavu do 20. prosince 2020." Tolik citace z materiálu, kterým nám byl z vlády postoupen. Podle mě to jsou argumenty, které nejsou dostatečně odborné nebo nejsou vůbec odborné, jsou to argumenty věcné a právní. Pan premiér ve svém úvodním vystoupení řekl jako důvod - vláda chce dosáhnout obratu v boji s pandemií COVID-19. To plně chápu, to nechce dosáhnout pouze vláda, to chce dosáhnout každý odpovědný politik sedící v této Poslanecké sněmovně.

Víte, možná by tím odborným argumentem, o který tady zde žádáme, já nejsem první, kdo tady teď vystupuje, mohly být argumenty uvedené v závěru té prezentace, která je přílohou té žádosti o vyslovení souhlasu s prodloužením nouzového stavu. Zde jsou uvedeny čtyři důvody. Za prvé nebo za a), situace je velmi nestabilní, v uvozovkách, je zranitelná - to plně souhlasím, ale to je víceméně takové politické prohlášení; stále je mnoho pacientů hospitalizovaných - to by mohl být částečně odborný argument; stále trvá riziko vysokého počtu nákazy mezi seniory - ano, senioři a zdravotníci, popřípadě jiné skupiny jsou těmi ohroženými skupinami a bylo zde zmíněno, jakého procenta lidí, populace se to týká; a za d) to je pokles a pozitivní trendy, nejsou patrné ve všech regionech - to plně chápu, to je pravda, ale v tom případě bychom mohli využít i některé věci, které vycházejí z toho, že bychom mohli ta opatření aplikovat právě pro ty regiony a zamezit tomu, aby občané z těch daných regionů potom svobodně cestovali po celé republice a mohli šířit tuto nákazu.

Má-li být tedy odborným argumentem počet hospitalizovaných, já si myslím, že by to mohl být jeden z argumentů, tak těch je podle dat, které jsem vyhledal dnes ráno na internetu, k dnešnímu dni 6 322, pokud to tak je a pokud můžeme ta data z internetu brát. To je počet hospitalizovaných, 6 300. Těch hospitalizovaných na JIP je kolik? Tam ta data nejsou, ale přesná čísla, já tedy nevím, ale podle vývoje a podle toho, jak jsem viděl ty statistiky, které jste předkládal, byť jsou z toho data 11. 11., svatého Martina, nebo 12. 11., tak tam bylo 1 200 a nějaké drobné, to znamená, odhadem, když beru, že se to snížilo, tak je to dneska cca 1 200 osob na JIP, popřípadě bohužel už na ARO. Samozřejmě neznám skladu těchto pacientů, tedy věk ani jejich celkový - podotýkám celkový - zdravotní stav, protože tito pacienti nejsou často hospitalizováni pouze s tím, že by měli jednu diagnózu, to znamená, diagnózu pozitivitu na covid, ale mají k tomu další nemoci, ať právě problémy s plícemi nebo se srdíčkem, popřípadě jiné nemoci, nejsem zdravotník, nechci do toho zabíhat.

Takže neznáme ani věkovou skladbu, ale ani ten celkový zdravotní stav, který v kombinaci, a znovu opakuji, v kombinaci s covidem může být život ohrožující a v mnoha případech také život ohrožující je. A vím to velmi dobře, protože i můj praktický lékař s covidem byl léčen a bohužel zemřel.

Jen se ptám, jaké jsou tedy odborné argumenty pro pokračování nouzového stavu. Argumenty odborné. Vím, že jste se tady snažil něco zmínit, ale my mluvíme o politických argumentech, o argumentech, že nemůžeme opatření dělat, když nemáme nouzový stav. Ale to jsou věci, které jsme věděli už před měsícem, dvěma, třemi, pěti, půl rokem a mohli jsme legislativou na to nějakým způsobem reagovat. Takže já ty věcné a právní argumenty chápu velmi dobře, teď bych potřeboval ještě ty argumenty odborné.

Druhým bodem, který bych chtěl zmínit; mám jich pouze pět, takže nebudu dlouhý, nazval jsem ho vánoční svátky a lyžovačka. Kdy budete mít, vládo České republiky, odvahu říci veřejnosti, jaké budou letošní Vánoce? Budou normální jako ty loňské či předloňské? To asi nebudou, to asi víme. Nebylo by tedy fér říci to již dnes, co mají lidé čekat, na co se mají připravit? Pojedou na svátky do našich hor? Já jsem z Krkonoš, takže tam jsme zvyklí na velký příval turistů z velkých měst, ale máme zde Orlické hory, krásnou Šumavu, Jeseníky a mohli bychom jmenovat i Krušné hory, když koukám na kolegyni.

Takže já se ptám, víme to už dnes, nebo budeme pouze odkazovat na vývoj PSA? Samozřejmě můžeme, ale ti lidé chtějí mít informace, by se připravili. Víte, oni ti ubytovatelé, kteří právě často těmi zimními svátky a tou zimní sezónou, v podstatě z toho žijí celý následující rok, ti ubytovatelé i provozovatelé středisek se potřebují připravit. Potřebují se připravit, aby věděli, jestli mají tu techniku připravit, jestli mají zasněžovat, jestli ti turisté přijedou, jestli budou ubytovaní, jestli to bude fungovat. Pokud jim tuto informaci řekneme 20. prosince, tak se také může stát, že už se na tu sezónu nebudou schopni připravit, anebo jim 20. prosince řekneme, že všechno, co nakoupili, protože počítali s tím, že ta sezóna začne, tak můžou také všechno vyhodit. A ono připravit se na ten nával tisíců turistů, kdy se kapacity některých měst ztroj- až čtyřnásobují, ať je to Špindlerův Mlýn, ať je to mně milá Pec pod Sněžkou, Pomezní boudy, ale i jiná střediska, která velmi dobře znám.

Takže tam je potřeba se připravit a bylo by potřeba říci, co bude. Nejhorší však by bylo něco slibovat, co všechno. Jenom slibovat. Není nic jednoduššího, než zase podlehnout mediálnímu tlaku či vašim PR poradcům, tak jak jste to předvedli již na začátku tohoto léta. Netýká se to vás, pane ministře zdravotnictví, protože v tu dobu jste byl ještě v Brně. Vše se překotně rozvolnilo, a než jste se probrali z té kocoviny úspěšnosti, jak jste se vypořádali s první vlnou, byla tu vlna druhá. Nikdo neslyšel na naše připomínky, ať třeba potřebu nakoupit dostatečné množství ochranných pracovních pomůcek, naplnit sklady Správy státních hmotných rezerv, novelizovat zákon o zadávání veřejných zakázek v tomto segmentu. Na nic jste nereagovali. Byli jste opilí z kocoviny, jak se vám podařilo se vypořádat s první vlnou, rychle jste rozvolnili, a než jste se vzpamatovali, byla tady vlna druhá, bohužel která nás zastihla zase nepřipravené a bohužel ještě v horším stavu, než to bylo na jaře tohoto roku.

Do toho všeho se teď ještě budete mezi sebou koaličně hádat a ukazovat jeden na druhého, kdo za to může. Super! To je výborná vláda! Dvoukoaliční, pane místopředsedo Okamuro. Už jen čekám, kdy na sebe začnete podávat trestní oznámení nebo jiné oblíbené prvky politického předvolebního boje. Víte, nechte to na voličích. Oni nám to sečtou podle zásluh všem a již velmi brzy.

Takže chci slyšet, jak to bude na Vánoce a bude, nebo nebude lyžovačka? Ať již v našich horských střediscích, anebo v Rakousku nebo Itálii, kam naši lidé velmi často rádi jezdí. Samozřejmě vy řeknete, já nemůžu vědět, co bude v Rakousku a co bude v Itálii, ale sami asi vidíme, jak dneska k tomu přistupuje Rakousko. Myslím, že mají zákaz vycházení i přes den, takže asi neočekávám, že by ta lyžovačka v rakouských střediscích byla, i když samozřejmě čas to může všechno změnit.

Takže já bych tyto informace chtěl slyšet dříve než toho 20. 12., kdy už se nemusí naši hoteliéři, naši provozovatelé středisek na tuto sezónu připravit, anebo resp. se na ni připravit a poté tzv. zplakat nad výdělkem. Takže tuto informaci bych požadoval dříve než 20. 12. a pouze PES mně to asi neodpoví.

Třetím bodem - logika nastavení výjimek prodeje v maloobchodech. Supermarkety ve městech jedou a zisky odchází do zahraničí, vy na vesnicích nebo v malých městech máte smůlu, pokud nemáte supermarket, který by prodával. Buď si zajedete, anebo prostě si dojděte pouze do té sámošky, kterou tam provozuje místní Vietnamec nebo malý řetězec. Ono o tom zde hovořil pan místopředseda Okamura, takže o tom odlivu peněz do zahraničí nebudu více raději mluvit.

Ta nelogičnost. Já si mohu jít koupit zavařovací hrnec, kvedlačku, můžu si jít koupit barvy, laky, stelivo, můžu si koupit živé rybičky, můžu si koupit křečka, to si všechno můžu koupit, ale už si nemůžu koupit zimní boty popřípadě zimní bundu. Samozřejmě můžete říct, tak si zajeďte do toho supermarketu nebo hypermarketu, tak to oni mají. Já nevím, jestli to mají v Kauflandu, jestli to mají v Lidlu, ano v Tescu mají oděvy. Nevím, jestli tam mají boty. To zase nejsem takový nákupní turista, já víkendy trávím jinak než chozením po supermarketech. Ale nevím, jestli tohle všechno tam lze koupit. Ano, jsou asi obchodní řetězce, které nabízejí i boty, ale vysvětlujte to těm maminkám, že musí jít tam. Mám příklad, kdy mně volala jedna maminka samoživitelka s dětmi ve věku 12 a 8 let, kdy se sotva vypořádala s covidem z jarní části a kdy mi řekla, celé léto jsem pracovala. Ještěže mohly děti odjet na tábor, to bylo super, že jste to rozvolnili, našetřila jsem nějaké peníze, abych vůbec mohla zahájit školní rok, protože ten je pro nás vždycky velmi náročný ekonomicky, přestože máme v Ústavě a v listině napsáno, že u nás je vzdělání bezplatné. Vzdělání možná takové, ale to ostatní už si musíte koupit a já myslím, že mnoho z vás, maminek, by tady řeklo, kolik stojí zahájení školního roku pro jednotlivé ročníky základních škol.

Takže ta paní nakoupila a očekávala, že za zářijovou výplatu půjde a té své 12leté a 8letému synovi koupí zimní boty ze zářijové výplaty, kterou dostane v říjnu. Bohužel už nedostala, protože jste zavřeli. Tím, že jste zavřeli i školy, tak celkem v pohodě děti zůstaly doma, ale teď nastává situace, kdy už ty děti možná do té školy půjdou. Ona se mě ptá, pane poslanče, mám jít do drogerie koupit hadr na podlahu, zabalit dětem nohy do toho hadru na podlahu a strčit je do vlastních holinek a vysvětlovat dceři a synovi, že to jsou moderní kozačky? Proč si nemůžou lidé jít koupit zimní boty nebo normální boty? Já to nepochopím. Myslím, že zde pan Okamura o tom mluvil, že ta opatření v těchto druzích obchodů se dají udělat stejně dobře, ne-li daleko lépe a efektivněji než v těch velkých prodejnách, protože aspoň v té prodejně obuvi, kam chodím já, tak přes den je čtyři až pět zákazníků a pokaždé, když tam přijdu, tak se na mě vrhnou tři až čtyři prodavačky, které se mi okamžitě chtějí věnovat. Asi tuší, že jsem nesvéprávný a nevím, jaké boty si chci koupit, nebo mně chtějí vnutit něco, co bych zrovna já nechtěl. Takže pravidelně se mně věnuje dostatek lidí, kteří tam jsou. Takže mně stačí, když se mně bude věnovat jedna prodavačka. Jedna může určovat počet lidí v tom daném obchodě a lidé by si mohli koupit - za těch podmínek, které jste stanovili, 15 metrů čtverečních na jednoho, nemám s tím jediný problém. Zvažte to, protože ta nelogičnost ve vašich opatřeních je šílená. Opravdu je šílená! Víte, v těch obchodních řetězcích, když tam někdy musím, je někdy narváno. Hlava na hlavě. Vůbec, přijdou-li čtvrteční nebo jiné slevy, které ty obchodní řetězce mají jako svůj nabídkový den, to se tam sjedou nejenom naši senioři, ale i lidé, kteří právě díky slevám mohou ušetřit nějakou tu korunu, která jim nazbyt nezbývá.

Teď jste dali to opatření 15 metrů na jednoho zákazníka. Já znám spoustu lidí, kteří si už koupili vlastní nákupní košík, protože říkají: já nebudu chodit s tím, tamtím železným na kolečkách, nebo popřípadě s tím malým, protože samozřejmě z mé hygieny je to daleko jednodušší, vezmu si svůj košík, nakoupím, dám na pokladnu, dám do vlastního košíku, strčím do auta a odjedu. Teď jim to neumožňují, protože si musí vzít ten nákupní košík, který tam je. Podle počtu košíků víme, kolik lidí máme v obchodě. Aspoň tak to vypadalo včera, možná i dnes. Otázka: Půjdu-li doprovázet někoho z těch starších lidí, kteří už se, řekněme, hůře pohybuje, chodí třeba jenom o berlích a používá mě pouze jako toho výborného řidiče toho složitého dopravního prostředku, nákupního vozíku, abych se pohyboval mezi těmi regály, potřebujeme 30 metrů čtverečních nebo se uspokojíme pouze s těmi patnácti?

Já bych velmi rád pomohl těm lidem, kterým jsem pomáhal a na nákup jedu právě pouze jako ten řidič, který bravurně mezi regály projede, nakoupíme a poměrně rychle odjedeme. Urychlí to čas a umožníme dalším lidem, aby mohli vzít ten náš nákupní vozíček, možná si ho vydezinfikovat a jet na to oblíbené kolečko nákupu, které bohužel musíme všichni absolvovat. Takže mohu doprovodit takovou osobu? Nebo potřebujeme už v tu chvíli 30 metrů čtverečních a každý svůj nákupní vozík? Včera to bylo velmi nelogické. Takže těch nelogik je tady velmi mnoho a je to potřeba řešit.

Čtvrtým bodem - nelogika nastavení výjimek v poskytování služeb. Řeknu vám jeden zase příklad z té běžné praxe. Jeden prodejce vozidel korejské výroby, abych neříkal žádnou značku, má autosalon. Autosalony - prodej aut, je zakázané, takže to je zavřené. Ale je povoleno opravy vozidel. On jako službu nabízí - a dělá to většina těchto prodejců, nabízí sezonní výměny pneumatik a uskladnění těchto pneumatik. Takže vy je u něj máte, takže kdybyste to zavřeli celé, tak to dneska lidé jezdí na letňákách. Ještě, že aspoň se nestalo tohleto. Takže on se objedná telefonicky na tu výměnu pneumatik, stanoví mu čas. On přijede, řekněme v čase 10.30, předá to své auto, oni mu řeknou: v 11 to budete mít hotové. On si sedne do té haly, deset minut sedí, kouká tam do těch prospektů, za chvíli chodí mezi těmi auty, třeba by si nějaké auto vybral, pozoruje a ptá se na nějaké detaily. Takže on celou dobu je uvnitř toho prostoru, celou dobu tam s rouškou se pohybuje, čekají tam jeden nebo dva zákazníci, podle toho, jaká je kapacita toho pneuservisu. Uvnitř tam mohou být, ale nemůže tam přijít někdo jiný, který by chtěl a řekl by: já mám zájem si koupit na konci roku nové auto. Protože to už je jiný typ zákazníka, ten by si chtěl koupit auto, nechce si pouze vyměnit pneumatiky, popř. výměnu oleje.

Jaká tam je logika. Já ji v tom absolutně postrádám, protože ty velké autosalony, pokud jste tam někdy byl, to je jeden otevřený prostor, kdy máte několik stolů nebo chcete-li přepážek, a u jednoho je napsáno: příjem vozidel, u druhé je napsáno: prodej vozidel. U jednoho je, nevím, co napsáno. Ale to už není důležité. Prostě je to jeden otevřený prostor. Proč nemůžu jako zákazník přijít a koupit si motorové vozidlo a podpořit tímto ekonomiku, o které vy tady mluvíte. Ale můžu si vyměnit ty pneumatiky. Jestli mně na to dokážete logicky odpovědět, budu velmi rád.

Další nový příklad - psí salony. Otevřeli jste. Ano, chápu. Paničky se stěžují, že pejsci mají drápky, kočičky také, je to potřeba zastřihnout, pudle pěkně ostříhat. Dobře, chápu to. Ale proč nemůžeme my lidé jít také za dodržení určitých podmínek, které byly na jaře stanoveny, a myslím, že fungovaly. A podnikatelé v těchto službách se dokázali přizpůsobit a dokázali, že to jde, proč se nemohu objednat na konkrétní čas a přijet a nechat se ostříhat? Já to nechápu. Jestli to bude trvat dalších půl roku nebo rok, tak všichni budeme jak... někteří kolegové s vlasy až do půl zad. Nebo si všichni koupíme mašinku a budeme to brát na nula milimetrů nebo na jeden milimetr. To bude asi nejrychlejší řešení. Ale jestli to chcete tímto způsobem, tak pojďme živnost kadeřníků, pedikérů a dalších prostě úplně zlikvidovat. Protože to jsou všechno segmenty, které se dají nastavit. A jestli se nastavit nedají, tak jak to, že to šlo nastavit na jaře a mohlo to fungovat, a nejde to nastavit teď. Jestli mně to dokážete logicky vysvětlit, velmi rád si to vyslechnu.

Takže podobných nesmyslů, zákazů a výjimek vám mohu dát desítky. Já myslím, že tyto dva by vám mohly stačit. To, že jste se z chyb na jaře fakt neponaučili, a musíte je znova opakovat, vůbec nechápu. Pan premiér v tom svém úvodním vystoupení řekl, že návrat k aktivitám, k těm běžným aktivitám v nejbližších měsících nenastane. To jsem velmi, velmi dobře zaslechl. Takže to znamená, že nebude ani ta lyžovačka, nebudou ani ti kadeřníci, nebude nic jiného, protože to jsou v podstatě normální aktivity běžného života. Ale je to potřeba těm lidem říct. To je potřeba těm lidem říct, aby se na to připravili. (Premiér A. Babiš: Řekl jsem pravděpodobně.) Pan premiér říká pravděpodobně. Dobře. Tak s mírou pravděpodobnosti jakou to nenastane.

Tvrdý lockdown, měkký lockdown. Prostě něco funguje. Pan premiér apelovat na občany. Pane premiére, apelujte také na vlastní ministry. To především. Aby každý z nich neříkal něco jiného. Něco jiného říká pan ministr zdravotnictví. A bohužel něco jiného slyšíme od pana superministra, který zase řekne úplně něco jiného. Ti občané, pokud mají důvěřovat vaší vládě, kterou my tolerujeme, tak chtějí mít také jasné informace a chtěli by také vědět, a chtěli by také jednotný postoj této vlády. Chápu, že jste dvě politické strany a nedokážete se shodnout, ale aspoň ministři jednoho politického subjektu, kteří tedy asi nejsou členy, ale jsou nominanty za vaše hnutí by měli mluvit stejnými ústy.

Bylo zde také zmíněno, pane ministře zdravotnictví, trasování. Jak funguje nebo nefunguje. Já samozřejmě nechci to hodnotit. Ale řeknu vám zase vlastní příklad. Já jsem byl pozitivní na covid, protože mně volala manželka, takže jsem se vrátil domů, zajistil jsem si testy. Řekli mi, že jsem pozitivní. Pardon. Neřekli mně. Proběhl jsem testováním ve čtvrtek, pátek, sobota. V podstatě nic, čekal jsem. Až jsem si tedy zavolal svému praktickému lékaři a sestřička mi řekla: Ano, jsi pozitivní. Nepřišla mně žádná SMS, nikdo z hygieny mi nevolal, nikdo se se mnou za celou dobu nebavil, nikdo, podotýkám nikdo. Kromě mého kontaktu s mým praktickým lékařem, resp. s jeho zdravotním personálem, s praktickým lékařem, který mě na covid také zemřel.

Takže nevím, jak to trasování funguje nebo nefunguje. Já jsem se podíval do svého seznamu, obvolal jsem kamarády, s kterými jsem mluvil den předtím, než jsem odjel do Poslanecké sněmovny, vyzval jsem je, aby šli. Šli, všichni byli negativní. Vyzval jsem svého, skoro osmdesátiletého otce, nechal se podrobit, bohužel byl pozitivní, ale ve zdraví přežil, což jsem velmi rád. Takže nevím, jak funguje trasování. 97procentní úspěšnost, u mě nulový kontakt. Nikdo se se mnou vůbec nebavil. Čtrnáct dní jsem ležel doma, v klidu, bez žádných problémů. Takže to jenom k tomu vašemu trasování. No a jaká je aktuální role Ústředního krizového štábu? Pan ministr vnitra tady není jako šéf Ústředního krizového štábu. Víte, možná se teď divíte, že poslanec, který toleruje tuto vládu vás takto kritizuje. Víte, my nemáme žádné informace. Zápisy z Ústředního krizového štábu jako místopředseda výboru pro bezpečnost a jeho člen, jsme žádali po Ústředním krizovém štábu, resp. po ministru vnitra, od jara. Od jara. A předseda výboru pro bezpečnost pan poslanec Radek Koten vám může říct, kolikrát jsme psali na Ministerstvo vnitra, aby nám zápisy posílali.

První zápisy jsme po urgenci při projednávání včerejšího návrhu státního rozpočtu kapitoly 314 dostali včera odpoledne. Asi osmnáct nebo šestnáct zápisů. Všechny najednou i z jara, všechno teď. Doteď jako nejbližší partner Ministerstvu vnitra výbor pro bezpečnost jsme neměli žádné informace.

Na jaře došlo k tomu, že zástupci opozice měli možnost delegovat své zástupce do Ústředního krizového štábu. Já jsem zmínil, byl jsem to já, byl to pan kolega Kaňkovský, teď ho tady nevidím. Byl to pan senátor Červíček za ODS a pan doktor Šmucler za, myslím, že Topku. Když byl stanoven nový Ústřední krizový štáb, tak jsme přišli za Ministerstvem vnitra, jestli tato naše účast bude znovu obnovena a bude to fungovat. Čekali jsme týden, čekali jsme měsíc, já jsem několikrát mluvil s panem ministrem. Pan ministr mně řekl, že si to nepřeje pan premiér. Jestli si to nepřejete, tak se pak nedivte, že my nemáme informace, že vás budeme kritizovat, padni, komu padni. Vy od nás chcete naše hlasy. Vy potřebujete naše hlasy na některé vládnutí. A jestli je vám tak zatěžko, abychom my měli informace z jednání Ústředního krizového štábu, tak vás vůbec nechápu, jak chcete dál vládnout.

V závěru svého vystoupení avizuji, že po ukončení rozpravy obecné, pane předsedající, si za klub vezmeme přestávku na poradu klubu, kde zhodnotíme odpovědi na těch, řekněme, čtyři - pět dotazů, a podle toho se rozhodneme, jak budeme hlasovat o žádosti o vyslovení souhlasu s prodloužením doby nouzového stavu. Do té doby od nás žádné datum neočekávejte, a děkujeme za pozornost.