Nejen připravované legislativní akty, ale i již schválené zákony evidentně porušují zásady právního státu a základních práv a také polskou Ústavu. V souhrnu lze aktuální vývoj v Polsku, který se vymkl se běžnému předání moci po volbách, označit za převrat hodnot polského demokratického právního státu.
„Přestože jsem byl v hodnocení polského vývoje po podzimních parlamentních osobně velmi zdrženlivý ve snaze předejít dalšímu zvyšování napětí mezi členskými státy EU, již přijaté polské zákony, ale i návrhy nové legislativy plně odůvodňují posouzení dodržování základních hodnot Unie, jež spustila minulý týden Evropská komise,“ uvádí k situaci v Polsku europoslanec Stanislav Polčák (STAN). „Přehlížení zásadního porušování principů a hodnot právního státu nelze odůvodnit požadavkem, aby Evropa byla v této době soudržná. Zásah polské vlády do činnosti Ústavního soudu je i pohledem polské Ústavy zjevně protiústavní,“ vysvětluje poslanec, když upozorňuje na konkrétní rozpor polské Ústavy a nového zákona, který stanovuje, že polský Ústavní soud rozhoduje dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů, avšak Ústava zná v čl. 190 odst. 5 pouze rozhodování prostou většinou.
„V demokratických státech Evropy platí, že pokud Ústava stanovuje ‚A‘, nemůže prostý zákon Ústavu změnit na ‚B‘. I proto se proti novým pravidlům fungování polského Ústavního soudu postavily právnické fakulty Jagelonské univerzity, Univerzity ve Varšavě, či Slezské univerzity,“ podotýká Polčák s tím, že protiprávní bylo zjevně i jmenování několika nových členů Ústavního soudu.
Poslanec Polčák upozorňuje, že zásadní pochybnosti vyvolávají také další teprve připravované zákony, mezi jinými neobstojí návrh tezí zákona pro média, podle kterého ředitelé televizních nebo rozhlasových stanic mají získat právo vypovědět ze zaměstnání všechny pracovníky, kteří byli zaměstnáni v předchozím období. Dále rovněž zřízení trvalého dohledu nad občany kontrolou internetu, telekomunikačního styku (včetně e-mailů) bez dostatečné kontroly nezávislou soudní mocí a také zákon o státních úřednících, který politizuje obsazování vyšších pozic ve státní správě (možnost obsadit tato místa politicky exponovanými osobami či možnost propuštění vyšších státních úředníků bez udání důvodu) jsou velmi sporné.
„Vítězstvím ve volbách nelze odůvodnit slídění v soukromí občanů bez dostatečně nezávislé soudní kontroly anebo nerespektování přijatých rozhodnutí Ústavního soudu. V takových případech musí zakročit orgány Unie, protože členské státy EU má pojit dodržování těchto základních unijních hodnot,“ uzavírá poslanec Polčák. Ostatně posouzení kroků polské vlády ohlásila i další mezinárodní organizace, které je Polsko členem, a to Rada Evropy.
