Mezi osobami, které jsou s některými registrovanými společnostmi spojeny, je i bývalá nizozemská eurokomisařka Neelie Kroesová, která přitom měla v popisu práce boj s těmito společnostmi – a informaci o svém zapojení opomněla v rozporu s pravidly pro evropské komisaře zveřejnit.
„EU stojí a padá s důvěrou občanů a to, čeho se dopustila bývalá eurokomisařka Kroesová, tuto důvěru jen dále podlamuje,“ vysvětluje europoslanec Stanislav Polčák (STAN), který v rámci projednávání tohoto bodu kriticky vystoupil na plénu Evropského parlamentu.
„Není to bohužel jediný případ z poslední doby a neomezuje se jen na evropské politiky. Někteří představitelé členských států vyvádějí svá aktiva jinam, což vyvolává otázky nejen po původu těchto prostředků, ale také vypovídá o nedůvěře takových politiků ke svým národním ekonomikám a je mimořádně špatným signálem pro jejich domácí veřejnost,“ dodává Polčák.
Není to ale jediný problém, který se týká problematických aktivit současných či bývalých eurokomisařů. V poslední době se hodně hovoří také o případu bývalého předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa, který v současnosti pracuje jako poradce pro mezinárodní banku Goldman Sachs a stal se kvůli tomu terčem ostré kritiky.
Podle europoslance však evropská debata o rozsahu střetu zájmů evropských politiků musí být inspirativní i pro českou diskusi o úpravě střetu zájmů, protože umožňuje koncentraci moci politické, ekonomické a mediální. „Nároky kladené na představitele EU jsou nepochybně násobně vyšší, než jaký střet zájmů je v naší zemí zapovězený v současnosti či podle projednávané novely zákona,“ podotýká Polčák s tím, že vyloučení koncentrace moci požadoval už před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2014 jako vyváženou obecnou úpravu platnou pro všechny politiky a nesměřované jen na jednoho člověka.