Kde se vzalo oněch 7 miliard? Dvě miliardy odtečou ze státního podniku Lesy ČR, dvě miliardy bere z dluhové služby a dvě miliardy získá díky aktualizaci výdajů na sociální dávky, což znamená Kalousek jen rozpouští své rozpočtové rezervy.
Linka bezbolestnosti je ovšem jasná: schválili jste mi zvýšení daní, já na vás teď budu hodný. Úplný opak proti tomu, co se České republice mělo stát před třemi týdny, kdy bez zvýšení DPH vyhrožoval škrtáním hlavně na školství, vědě a dopravě – tedy na nejcitlivějších místech ekonomiky.
Hlavní problém rozpočtu je však stále stejný. To, co navrhuje Kalousek na příjmové stránce je nesmysl. Ze zvýšené DPH se kalkulovaných 16 miliard nevybere, ani kdyby se stavěl na hlavu. Podle diskuzí s odborníky, lze počítat pouze s částkou okolo 8 mld. Kč. A to ještě s velkým otazníkem, protože odhadovat, jak se zachová vystrašená spotřebitelská poptávka, je opravdu těžké.
Se zvýšením DPH souvisí i druhá věc. Hospodářský růst, na kterém je rozpočet postaven, plave na vodě. Zvýšení DPH ho bude stahovat dále dolů. Opakuju fakt, že hospodářský růst jedno procento znamená pro rozpočet 12 mld. Kč. Na podporu hospodářského růstu tato vláda rezignovala již od svého vzniku a ani nyní se to nesnaží změnit. Jediné, co se děje, je plané slibování o prorůstovém balíčku, který ale vláda nepředložila. Přitom jedině podpora hospodářského růstu je to, co může českou ekonomiku vyvést z dlouhodobé recese, kterou teď bohužel zažíváme. Výdaje na školství, výší platy učitelů, podpora vědy, dobudování dopravní infrastruktury, rušení byrokratických překážek – tudy vede cesta.
Na tyto opatření je třeba si vydělat ořezáním zbytečného tuku na státní správě – šetřit můžeme na ministerstvu obrany (nevím, proč bychom si nyní měli např. kupovat protiminová vozidla), zastavit se má plýtvání ve zdravotnictví (kde je Hegerův úsporný nadstandard) a na sociální politice (místo Drábkovo úspor máme Drábkovo skandály) a samozřejmě je třeba ořezat sádlo ze státní správy. Karolína Peake dostala v březnu úkol, aby úspory navrhla. Termín měla do srpna. O úsporách se mluví, spekuluje, ale – a to je hlavní – nic se neděje.
Sečteno potrženo, Kalousek předkládá spíše takovou rozpočtovou křeč s přidanou hodnotou zvyšování daní. Bez růstu, bez vize, bez koncepce. V podstatě to znamená, že to ty avizované „krev, pot a slzy“ jsou, ačkoliv se tak Kalousek netváří.
