Kdy bude nová vláda? Až se ustaví Sněmovna.

A také je tam podmínka, že po ustavení nové Sněmovny dává dosavadní vláda demisi, což se ale letos může dost protáhnout, vzhledem k chybnému ustavení poslaneckých klubů Sněmovny (tedy kdyby stávající předseda Vondráček chtěl, může jim v klidu neuznat ty nominace na předsedu a místopředsedy PS a nebylo by to protiprávní). Následně by se došlo k tomu, že by koalice - už nekoalice řekly, že jim tedy místo plnoprávných poslaneckých klubů dle § 77 odst. 1 stačí ty s osekanými právy podle § 77 odst 2 (nedostanou peníze na kluby a nemají hned autoumatická předností práva, jedině až se na tom usnese PS). A pak by mohli zkusit nominovat své kandidáty na předsedu a místopředsedy. Ale jistě by to nebylo "politicky zadarmo". Navíc volba předsedy a místopředsedů PS je tajná, tam se může přihodit leccos.

Křehká většina koalic

Ty dvě koalice se domnívají, že mají velkou většinu, ale to není až tak velká většina. Na ustavující schůzi asi stačí, na důvěru/nedůvěru vládě také, ale při běžném provozu, pokud bude mít i ANO i SPD pěknou pravidelnou docházku (a SPD ji mívá velmi pěknou), budou se slepenecké koalice třepat každou sněmovní středu a pátek, kdy se hlasují 3. čtení zákonů, aby jim nechybělo příliš ministrů, neměli moc jiných poslanců na cestách, nemocných nebo na kávě na terase. Abych se vrátila k těm možnostem prezidenta. Harmonogram je teď jasný. Do 8.11. se nemusí dít nic. Dne 8.11. ve 14 hodin začíná ustavující schůze Sněmovny. Ta se může protahovat (viz ten problém s poslaneckými kluby a návazně s volbou předsedy PS a místopředsedů PS - ti se ale volí až na druhé schůzi). Minulé volební období trvala ta ustavující schůze týden.

Budou letos obstrukce?

Nyní ale koalice nechtějí dát SPD místopředsedu PS, přičemž menší kluby jím chtějí obdarovat. Aj, aj, vidím na obzoru možné obstrukce. Ale třeba ne. Prostě se jen budou řešit nějaké technické potíže. Takže podle Ústavy vláda podá po skončení ustavující schůze Sněmovny demisi a prezident ji přijme. Pak je to zajímavé, že prezident jmenuje předsedu vlády a ten si vybere ministry. Jen není řečeno kdy. Také není řečeno, jestli mu ty ministry musí všechny bez reptání jmenovat. Už bylo dost příkladů, kdy se tak nestalo (viz např. pan Poche, který se ministrem nikdy nestal, ale i u prez. Havla bychom našli takový příklad). No a když je vláda sestavená, prezident jmenoval všechny jednotlivé ministry (nebo to vzal najednou vše komplet), do 30 dnů musí vláda předstoupit před PS a žádat ji o důvěru. A tam je to zase zajímavé. Sněmovna vyjadřuje důvěru vládě nadpoloviční většinou přítomných poslanců. Přítomných, ne všech. Tahle ustanovení mi vždycky přijdou hrozně nápomocná nějakým potenciálním záškodníkům. Je to zbytečně riskantní ustanovení. Navíc je tam zajímavost, že se hlasuje podle jmen, tedy víc veřejně to nejde. Bylo by ale daleko zajímavější, kdyby tam byla tajná volba, jako u všech personálních hlasování. To bychom ale asi nikdy žádnou legitimní vládu neměli.

Monarchistický prvek v jmenování vlády

Když vláda důvěru nezíská, je ve hře prezident znovu, a opět nemá stanovenou žádnou lhůtu. Jmenuje jiného předsedu vlády (nebo toho samého) a jede se to znovu. Až třetí pokus má předseda Sněmovny, ale ne přímo, jen že smí navrhnout prezidentovi republiky svého nominanta na předsedu vlády a ten ho jmenuje předsedou vlády. Je to takové trochu monarchistické. Takže z toho všeho jste jistě pochopili, proč se ty dvě koalice tak hrozně bojí pana prezidenta Miloše Zemana a nejvíc právě teď. Navíc on jim v minulosti předvedl, že umí být velmi kreativní a nacházet řešení, které jsou blízko hrany ústavnosti, ale nikdy za ní. Je to prekérka, ale já doufám, že se všichni uklidní a nebudou se vzájemně zbavovat funkcí. Chápu, že ten článek 66 Ústavy je lákavý, ale nemusí to hoši z Malé Strany, co zrovna dostali nečekané posily, až tak okatě přehánět. Třeba se pak na veřejnosti budou honosit méně krvelačnými přezdívkami.

Přejme si všichni, ať to dobře dopadne, ať se nová vláda rychle a efektivně zapracuje. A přednostně dořeší ten cenový skok energií a tedy potenciálně zdražení úplně všeho.