A to ať se to někomu líbí, nebo ne. Bude však záležet jen a pouze na nás, kolik úsilí investujeme do toho, abychom si i nadále udrželi bezpečný domov a život bez obav. V příštím roce se budeme muset více zaměřit na zvýšení bezpečnosti, především u nás v ČR i v Evropě, ale také na udržení míru na celém světě. Jsou to nelehké úkoly. Vím to. Ale rozhodně již nelze do bezvědomí očekávat, že se snad stane nějaký zázrak. Věřte mi, nestane.

Evropu prorůstají teroristické skupiny. Připomínají tikající bombu. Vzpomeňme na nedávnou tragickou událost ve Štrasburku.  Takhle si rozhodně nepředstavuji život bez obav. Strach o bezpečnost Evropy se navíc postupně mění i na strach o vlastní suverenitu. V rámci EU totiž více bojujeme sami mezi sebou. Nestále se bráníme přívalu nejrůznějších směrnic, kterými nás byrokratický Brusel doslova zavaluje. Bruselští mocipáni již zapomněli, že EU má sloužit jejím členům. Ti rozhodně nejsou poddanými Bruselu. A tak všichni na celém světě bychom se měli zamyslet a uvědomit si vážnost celé situace. Nevím, zda je možné přestat mezi sebou bojovat, stále mezi sebou vykopávat příkopy. Hledejme společné cesty a začněme spolu více spolupracovat. Hledání (pseudo)nepřátel nikam nevede. Jako věčný optimista věřím, že na konci roku 2019 budu moc mluvit o vydařeném roce, ve kterém jsme se posunuli dál, samozřejmě správným směrem. Věřím, že se nám podaří udržet a posílit státní suverenitu naší České republiky a Evropskou unii vrátit zpátky do správných kolejí, které vedou k zájmům členských států, a že si uvědomíme, že svět není jen západ a východ, černá a bílá. Neškodilo by více tolerance a respektovat se navzájem. Na závěr mi dovolte, abych vám popřál úspěšný start do nového roku 2019.