Navíc požaduje omluvu od ministra kultury, který ho nedávno odvolal. Jinak je prý připraven se soudit. Možná to myslí vážně! No, k soudu by měl jít a omlouvat se a vysvětlovat, jak využíval (zneužíval)  svou funkci! Bývalému řediteli Národní galerie prý nebyl dán dostatečný prostor se k celé věci kolem jeho odvolání vyjádřit a uvést vše na pravou míru. Docela by mě zajímalo, jak by chtěl pan Fajt například veřejnosti vysvětlit to, že sám se sebou uzavřel autorskou smlouvu na více než milion korun za kurátorskou práci na výstavách a expozicích. Ministr kultury Antonín Staněk na Fajta dokonce podal dvě trestní oznámení. Myslím si, že by tak ministr neučinil, pokud by neměl pádné důvody. Pokud by však stále někdo věřil tomu, že je Jiří Fajt odborníkem na slovo vzatým, který se stal jen obětí jakéhosi politického procesu, doporučoval bych minimálně „prolistovat“ internet. Podle veřejně dostupných informací totiž Jiří Fajt v průběhu několika let vytvořil v institucích, ve kterých působil, nekryté závazky ve výši desítek milionů korun. A ty se pak velmi těžko splácejí, a ještě k tomu, žel, z veřejných rozpočtů! A tím kauzy kolem Jiřího Fajta rozhodně nekončí. V roce 2014 si pan Fajt řekl Komerční bance, sponzorovi Národní galerie, o příspěvek ke svému platu, a to ve výši 1,3 milionu korun na rok. Tomu říkám drzost! Podobná aféra by každého státního úředníka měla okamžitě stát místo. Tehdejší lidovecký ministr kultury Daniel Herman však Jiřího Fajta podržel a ještě mu dal odměnu. Proč asi? Zřejmě standard u lidovců. Není se pak čemu divit, když se Daniel Herman zastal Fajta i tentokrát. Možná, aby něco na pana exministra neprozradil. S odvoláním Fajta nesouhlasí ani někteří zástupci kulturních institucí a umělci, kteří sepsali petici za Staňkovo odvolání. Nezlobte se na mě, ale tohle je zvláštní doba. To mi připadá, že někteří jsou nedotknutelní a považují se za nadlidi.