Podrobnou informaci jsem po příjezdu zveřejnil nejen pro KSČM, ale také jsem publikoval velké množství článků, protože opravdu bylo o čem mluvit a psát. Závěrečný dokument konference totiž byl a zůstává skutečně velmi závažný. Zcela totiž akceptoval a přijal návrh prezidenta Si Ťin Pchinga o odpovědnosti za mírový sdílený osud lidstva. Hlavní odpovědnost podle dokumentu nesou politické strany a samozřejmě jimi vytvořené ústavní orgány v jednotlivých státech, které se po volbách vytvářejí.

Jen připomínám, že na konferenci vedle sebe seděli zástupci např. Republikánské strany USA a Strany Jednotné Rusko, stejně jako zástupce Německé CDU, naší KSČM nebo jiných konzervativních, liberálních, socialistických či komunistických stran ze všech kontinentů. Proto mne v situaci, kterou právě prožíváme nejen při vyostřeném konfliktu na Ukrajině, ale třeba v pokračujících bojích na středním východě, neklidu v některých Afrických zemích či Jižní Americe nepřekvapilo, ale potěšilo, že Čína 22. 2. 2023 zveřejnila koncepční dokument o globální bezpečnosti iniciovaný Si Ťin-pchingem.

Nový dokument obsahuje šest zásad pro globální bezpečnost – konkrétní priority a nástroje posílení bezpečnosti popisuje z čínské perspektivy. Jak jsem očekával, Čínský prezident tak koncepci inicioval v reakci na konflikty a bezpečnostní výzvy v současném světě. Není podivu nad tím, že ve zveřejněném dokumentu vyzývá k soudržnosti během přizpůsobování se hlubokým změnám v mezinárodním prostředí a k tomu, aby se země při reakci na složité a vzájemně provázané bezpečnostní výzvy řídily zásadou vzájemné výhodnosti.

Cíl je jasný, řešit základní příčiny mezinárodních konfliktů, zlepšit mechanismy globálního řízení bezpečnosti a podpořit společné mezinárodní úsilí o zajištění stability, trvalého míru a rozvoje na celém světě. Text obsahuje šest principů, které Čína navrhuje jako základ globální bezpečnosti, které vychází z příštího jediného možného uspořádání, tedy multipolárního světa. Každé jiné uspořádání, totiž skutečný mírový rozvoj nezajišťuje (obnovení bipolárního světa, pax americana nebo chaos, jak správně popsal Oskar Krejčí). Jde o:

• Usilování o vizi společné, komplexní, kooperativní a udržitelné bezpečnosti.
• Respekt ke svrchovanosti a územní celistvosti všech zemí.
• Dodržování cílů a zásad Charty OSN.
• Respektování legitimních bezpečnostní zájmů všech zemí.
• Zasazování se o mírové řešení rozdílů a sporů mezi zeměmi prostřednictvím dialogu.
• Zajištění bezpečnosti v tradičních i netradičních oblastech.

Podle dokumentu těchto šest závazků tvoří organický celek dialektické jednoty, jsou propojeny a vzájemně se posilují. Nový koncept dále říká, že „Čína je v rámci Globální bezpečnostní iniciativy připravena navázat dvoustrannou a mnohostrannou bezpečnostní spolupráci se všemi zeměmi a mezinárodními a regionálními organizacemi a aktivně podporovat koordinaci bezpečnostních koncepcí a sbližování zájmů“. Podle dokumentu Čína chce také konkrétně „podporovat politické řešení mezinárodních a regionálních problémů. Podporovat dotčené země, aby překonávaly rozdíly a citlivé situace řešily prostřednictvím upřímného dialogu a komunikace. Podporovat mezinárodní společenství v konstruktivní účasti na politickém urovnání “horkých míst” (myšleno oblastí konfliktu) za předpokladu nevměšování se do vnitřních záležitostí, především prostřednictvím mírových rozhovorů, zdůrazněním spravedlnosti a praktičnosti, a hlavně postupem, který řeší jak příznaky, tak základní příčiny. Podporovat politické řešení otázek “horkých míst”, jako je ukrajinská krize, prostřednictvím dialogu a vyjednávání“.

Dokument se hlásí i k myšlence, že „jadernou válku nelze vyhrát, proto k ní nesmí dojít“ a za zásadní považuje dodržování společného prohlášení o předcházení jaderné válce a zabránění závodům ve zbrojení, které v lednu 2022 vydali vedoucí představitelé pěti států vlastnících jaderné zbraně. Kromě OSN vidí Čína i další platformy k realizaci globální bezpečnostní politiky. Patří k nim například Šanghajská organizace pro spolupráci, BRICS, Konference o interakci a opatřeních k budování důvěry v Asii, mechanismus „Čína + Střední Asie“ a příslušné mechanismy spolupráce ve východní Asii. V dokumentu Čína vyjadřuje zájem i na vytvoření platformy pro mnohostranný dialog v oblasti Perského zálivu a využívání dalších koordinačních mechanismů, jako je setkání ministrů zahraničí zemí sousedících s Afghánistánem nebo čínsko-africká konference o míru, správě a rozvoji.

Jde o velmi zásadní dokument. Doufám, že ho budou brát nejen ostatní stálí, ale i nestálí členové RB OSN vážně a že se podaří ho společným úsilím prosadit, aby nebezpečí války bylo odvráceno.

Dodávky zbraní, různé sankce, nejednání, nedodržování závazků, reminiscence na zrůdnosti minulosti, ať už jde o oceňování válečných zločinců z 2. světové války ani pojmenovávání jednotek po nejkrutějších vrazích nám mír nepřinese. Máme vlastní bolestné historické zkušenosti s Banderovci a nutnosti stavět Český Malín, nezapomínáme na Edelweis a vypálený Prlov a další obce.