Napsal jsme k tomu komentář s názvem, „ Všichni vědí lépe než já, co si myslím. Dnes bych musel ještě přitvrdit. Jedním z dominujících prvků povolební situace v ČR se stává velice rozdílné vyjadřování jednotlivých zvolených politiků, kteří stejnou záležitost popisují mnohdy zcela protichůdně. Dovolte mi jako ilustraci vzít pozvánku ke „kulatému stolu“, kterou iniciovali a sezvali Piráti. Oni sami nejprve definovali setkání jako schůzku všech stran kromě ANO. Přesně takto informovala o setkání i většina úterních médií. Ve středu se již „název“ schůzky změnil. V situaci, kdy na schůzku nedorazili kromě ANO ani zástupci dalších čtyř parlamentních stran, což představuje neúčast 140 poslanců (!), změnili představitelé TOP 09, STAN, Pirátů a ODS tj. zbývající minorita poslanců (celkem 60) zcela přívlastky a charakteristiku tohoto setkání. Díky obrovskému mediálnímu prostoru – především zpravodajského kanálu veřejnoprávní ČT 24 - se jim podařilo do veřejnosti vyslat zcela nové zprávy: dochází k „tiché podpoře vlády“ (Bartoš), schyluje se k nepřiznané koalici   (Farský), vzniká „opoziční smlouva č. 2“ a hrozí „destrukce parlamentní demokracie“ (Kalousek).

Poslanci – „politici“ zvolení až v letošním roce 2017 nejen mne udivují z obrazovky autoritativními taxativními tvrzeními, co si kdo z nepřítomných politiků „myslí“. Vykládají vyjádření představitelů stran, kteří „nezpívají v jejich orchestru“ s přesvědčením, že jedině oni mají pravdu. Konkrétní ilustrací tohoto přístupu je opakování nepravd typu, že v čele mandátového a imunitního výboru PS PČR byl vždy představitel opozice…, stačí se podívat na první volební období koaliční vlády Václava Klause (1992-1996), kdy byl předsedou tohoto výboru Miroslav Čerbák (ODA – člen vládní koalice), hned v dalším období (1996-1998) byla předsedkyní tohoto výboru Anna Röschová (ODS) …ono méně někdy znamená více…! Přístupnost otevřených zdrojů velmi lehce usvědčí každého z přísloví, že „lež má krátké nohy!“  A tak žádám nové kolegy, aby mne nepřesvědčovali o tom, co si ve skutečnosti myslím, když se mnou ani nemluvili a nenutili mne je dále usvědčovat právě ze lži.