Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo vlády, členové vlády, paní a pánové. Dovolte mi, abych sdělil, proč jsem nesouhlasil s odpovědí na mou písemnou interpelaci ve věci nestátních neziskových organizací, které jsou v České republice registrovány a to z poměrně jednoduchého důvodu.

Uznávám, že pan předseda vlády mi odpověděl poměrně přesně na mé otázky, ale odpověděl nikoliv jako předseda vlády, ale omlouvám se všem účetním, jako účetní. Ale já jsem nechtěl odpověď účetního, já jsem chtěl odpověď předsedy vlády. Účetních si jinak samozřejmě vážím, protože bez nich by to samozřejmě těžko šlo dopočítat ty jednotlivé věci.

Ale toto je výsostně politické fórum a musíme se k těm otázkám chovat politicky. Ano, účetně je pravda, že je tady více než 3 600 neziskových organizací a také je účetně pravda, že jenom tři procenta dostávají z těchto neziskových organizací nějaké příspěvky ze státního rozpočtu a pan předseda vlády mi přesně odpověděl, že na koncepci integrace cizinců se vydávalo od 10 000 000 v roce 2014 po 19 482 487,48 korun v roce 2016. Jistě a je to dokonce údaj, který je za integraci legálně pobývajících cizinců třetích zemí na území České republiky na státní integrační program, který byl vypsán poprvé loni, je 13 996 501 korun a jen to integrace osob s udělenou mezinárodní ochranou formou individuálních integračních plánů.

Asistence při přesídlení krajanů, o tom jsme tady jednali, nezpochybňuji, 10 306 489,76 korun. To jsou asi nejdřív služby a přímá pomoc klientům, nakonec jsem se v tom zařízení na Orlické přehradě v Jihočeském kraji byl podívat na tom jak tam přesídlujeme lidi z Ukrajiny. A pokud jde o služby v azylových zařízeních, těch 587 051 korun, je provoz dílen, skladů, zajišťování volnočasových aktivit, psychologické služby klientům příslušných zařízení. Čili těch 44 479 528,58 korun nijak nezpochybňuji. Tedy účetně opravdu nezpochybňuji jeho odpověď, pana předsedy vlády.

Ale přece a tady začíná má zásadní otázka a na tu bych chtěl tady před Poslaneckou sněmovnou odpovědět od pana předsedy vlády. Jestli je pravda a sdílí pan předseda vlády názor můj, ale i většiny těch, se kterými se setkávám při odpovědích na takovou otázku jakou dnes podávám, jestli státní rozpočet v České republice musí být používán pouze v zájmu občanů České republiky? To je zásadní otázka. Opakuji. Jestli souhlasí s mým názorem, že rozpočet České republiky musí být používán pouze v zájmu občanů České republiky?

Jestli tomu tak je, tak potom se můžeme bavit dál. Pokud pan předseda vlády nemá takový názor, pak se pravděpodobně na odpovědích neshodneme. Ale já jsem o tom přesvědčen, že to má být výhradně v zájmu občanů České republiky a v tom případě tedy podle jakého klíče, podle jakého klíče se vybírají projekty pro ty tři procenta těch neziskových organizací, kterým dáváme peníze ze státního rozpočtu bez souhlasu této Poslanecké sněmovny, která je mimo jiné rozpočtových suverénem podle Ústavy České republiky. Pravda, té suverenity jsme hodně ztratili, protože to většinou necháváme na Ministerstvu financí a tady to potom schválíme nebo neschválíme a případné změny tady ani udělat nemůžeme, protože většinou té volné části, do které by mohli přímo zasáhnout poslanci, jsme ztratili na ni vliv a ani nemáme.

Jestliže tedy ta druhá otázka směřuje na to podle jakého klíče, a tam mne zajímá, a to nemusí být na území České republiky, pokud jde o zájmy České republiky, se ty peníze vydávají, tak v tom případě mě zajímá, jak se vybírají ty země. Jaký je tam klíč, jestli to je klíč, který souvisí s našimi aktivitami v těch konkrétních zemích nebo jestli to je klíč regionální, který dohadujeme my sami suverénně, nebo ho ovlivňuje někdo jiný, např. Evropská unie, jíž jsme členy, zase nezpochybňuji, a nebo jestli tam je jiný zájem. A to by mne opravdu zajímalo.

Já vyberu jeden příklad, který mne totiž přinutil k tomu, abych tu interpelaci podal. Je v zájmu občanů České republiky zlepšení zdravotní péče v Etiopii? Je v zájmu České republiky zvýšení efektivity zemědělství v Etiopii a zlepšení etiopského vzdělávacího systému?

Jestli je zájmem České republiky, tak potom dobře, a tak já ten zájem ale chci kvantifikovat tzn. co je předmětem toho našeho zájmu. Jestli jenom zaplatit Člověku v tísni peníze, který je tam utratí a nebo jestli z toho, z těch utracených peněz máme zájem v tom, že naše firmy v Etiopii budou prosperovat, že tam budeme mít nějaké zakázky, které umožní zvýšit zaměstnanost v České republice nebo jestli budeme ty věci dělat.

Já totiž připomínám, že v Etiopii se od roku 2003, čili zhruba za čtrnáct nebo patnáct let, zvýšila populace zhruba o 30 mil. lidí, kdežto u nás ta populace spíše klesá, než by rostla. A v tomto ohledu ten zájem úplně nevidím. Připomínám totiž, že ten problém neziskových organizací a zájem daňových poplatníků na tom, aby se ty prostředky utrácely transparentně není jen otázkou České republiky. Šest senátorů ve Spojených státech amerických včetně Cruze, který byl prezidentských kandidátem, poslalo dopis americkému ministrovi zahraničí Rexu Tillersonovi se žádostí o prošetření grantů Open Society Fund Sorosova nadace, aby se zaměřil na činnost proti vládám spojeneckých zemí.

Oni ti američtí senátoři konkrétně jmenovali Makedonii. A mě by totiž zajímalo, jestli některými těmi našimi aktivitami neporušujeme - a některé ty naše nadace neporušují - principiálně náš mezinárodně právní závazek. A to je ta druhá hlavní otázka - tamto byla první základní otázka a pak ty podotázky - tohle je druhá základní otázka - jestli neporušujeme náš mezinárodně právní závazek, že nebudeme postupovat v rozporu s článkem 1 odst. 1 mezinárodního paktu o občanských a politických právech. To znamená, že každý národ má právo na svůj vlastní politický režim a na využívání svých přírodních zdrojů.

To je náš závazek od 1. ledna 1977, respektive od 1. ledna 1993, kdy jsme se vydělili z České a Slovenské Federativní Republiky jako samostatný stát. Protože, jestli tomu tak je a je pravda, že Člověk v tísni je označen některými vládami jiných suverénních států členů OSN za nepřátelskou organizaci a je vymisťován z území těchto států. Včetně našich velmi významných ekonomických partnerů. A to ať už na východě nebo na jihu zeměkoule.

A v tomhle ohledu tedy ta druhá otázka je pro mě velmi zásadní. Jestli ty prostředky, které tomu věnujeme, utrácíme tak, že nenarušujeme ten náš mezinárodně právní závazek. Totiž, proč o tom mluvím. Protože ty prostředky samozřejmě můžeme utratit úplně jinak. Jestli je - promiňte mi - mě uráží, že bychom měli platit z prostředků českého státního rozpočtu některé věci a přitom nemít na léčbu našich dětí - a musí se na to sbírat víčka od PET lahví - nebo jestli máme postaráno o seniory.

Několikrát jsem tady upozorňoval při projednávání státního rozpočtu, že mojí zásadní výhradou je to, jak se chováme k vlastním seniorům. Dokonce vám ani nevyčítám, pane předsedo vlády, to, že v roce 2014 ten příspěvek pro seniory byl 40 korun, protože to nebyl váš rozpočet, ale rozpočet jiné vlády. Ale v roce 2015 a 2016 jsem vám to vyčítal, protože ten rozpočet jste dělali už vy. A to byl stejný masakr - promiňte mi to - když ten příspěvek pro naše seniory dělal 50 korun. A teprve dnes, teprve pro rok 2017, tedy pro volební rok, jste se rozhodli, že růst důchodů bude o částku, která alespoň nebude výsměchem pro ty seniory.

Stejně tak se ptám, jestli bychom ty prostředky nemohli utratit ve prospěch naší vědy, kultury a vzdělanosti, případně na naše dětské domovy, tedy péči o děti, které se narodily tady a rodiče nemají. Jsem totiž přesvědčen, že to, co se odehrává už bez vlivu Poslanecké sněmovny jako rozpočtového suveréna na některých ministerstvech, odporuje té základní otázce. To znamená odporuje tomu, že využíváme státní rozpočet - protože my nejsme vlastníci těch peněz. My jsme jako poslanci a vy jako vláda jenom správci těch prostředků, které vybereme na daních a my je, podle mého názoru, musíme používat pouze v zájmu občanů České republiky.

To byl ten důvod, pro který jsem nesouhlasil s tou odpovědí, protože mně odpověď účetní nestačí. Ptám se, jestli je to zajištěno tak, abychom neporušovali základní právo občanů České republiky na to, abychom za své daně řešili zejména naše vlastní národní zájmy. Děkuji. To je první část otázek a očekávám na ty první dvě základní otázky odpověď, pane předsedo vlády. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)