já si dovolím ve svém vystoupení připomenout § 95 našeho jednacího řádU: Třetí čtení návrhu zákona lze zahájit nejdříve za 14 dní od doručení atd. Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravy legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení. A mohl bych pokračovat. Proč to čtu?

Protože to, co tady zažíváme, je typická obstrukce. Obstrukce je součást každé parlamentní práce a každý jednací řád na ni nějak pamatuje. Náš legislativní proces trvá běžně šest měsíců. To je doba, po kterou je potřeba projednat zákon v prvém čtení, ve druhém, ve třetím čtení, poslat do Senátu, případně vrátit, a dát prezidentovi k podpisu. Absolutně - v ideálním případě trvá takový proces 120 dnů, když sečtu všechny lhůty, které má Poslanecká sněmovna, Senát a prezident. Tento návrh zákona, a proto na to reaguji tímto způsobem, je tady od 11. srpna loňského roku.

Čili je lež, opakuji, je lež, že by bylo málo času na jeho projednání. A že by se jím nikdo nezabýval. Organizační výbor ho přikázal Poslanecké sněmovně a ta garančním výborem určila hospodářský výbor a lhůtu k projednání v prvním čtení jsme dali na 30 dnů. Ta byla dlouho překročena a v listopadu loňského roku projednal tento návrh zákona také výbor pro bezpečnost. Druhé čtení bylo 20. 11. a i tam byla zkrácena lhůta mezi 2. a 3. čtením o 7 dnů - na 7 dnů. Garanční výbor 1. prosince projednal závěry druhého čtení a připravil tento zákon do třetího čtení.

My jsme prostě v situaci, kdy se použije obstrukce na tento zákon, přestože - a děkuji panu kolegu Zahradníkovi, že tady připomněl ten náš spor o to, jestli postavíme nové zdroje a začneme tady řešit naši energetickou bezpečnost bez uhlí a s jiným zdrojem. Takže ta lhůta, kterou jsme si mysleli, že za 120 dnů zvládneme a krátili jsme proto jako Poslanecká sněmovna lhůty mezi prvním a druhým čtením a mezi druhým a třetím čtením, byla dávno překročena.

Ten zákon je tady téměř 200 dnů, čili není pravda, že by na to nebylo dost času. Není pravda, že by na to nebylo dost času, že by to nebylo projednáno a že by se k tomu experti nemohli vyjádřit. Proto mi nezbývá nic jiného, než postupovat podle § 59 odst. 1 a 2 a navrhnout Poslanecké sněmovně, aby každý, kdo tady bude vystupovat, měl právo vystoupení ve třetím čtení nejvýše dvakrát, a to nejdéle na 10 minut. To je můj procedurální návrh, který opírám právě o § 59 odst. 1 a 2 zákona o jednacím řádu.