Opět jsem si uvědomila jak hluboké a široce rozvětvené kořeny má nespravedlivá politika amerických sankcí proti Kubě a kolik trpělivého úsilí i odvahy bude nutno ještě vynaložit k dosažení normálních vztahů.
V posledních dvou letech jsme pocítili závan naděje k oteplení vztahů USA vůči Kubě. Na své návštěvě na Kubě v březnu letošního roku Barack Obama připustil, že politika embarga vůči ostrovu je zastaralá, s tím, že Kubánce jen zraňuje, namísto aby jim pomáhala. Vyzval Kongres USA, aby tuto politiku ukončil. Nicméně sankce plynoucí ze zákonů a směrnic uvalujících na Kubu embargo platí stále a jsou uplatňovány. Přitom ne všechny normy musí zrušit Kongres. Zrušení řady sankčních opatření je přímo v kompetenci prezidenta USA a v případě dobré vůle by nebylo nutné čekat na jejich zrušení Kongresem. Mimochodem, v doposud uplatněných opatřeních není možné si nevšimnout jisté účelovosti postupu USA.
Blokáda Kubu samozřejmě poškozuje. Škody, jež jí za 50 let jejího trvání vzniky, lze vyčíslit na téměř 126 miliard dolarů. Porušuje práva Kubánců. Dopadá na nejzranitelnější složky kubánské společnosti. Narušuje jejich právo na zdraví a potraviny, vzdělání, sport, kulturu i právo na rozvoj.
Každá zbraň je však dvojsečná, poškozuje i ty, kteří se s ní ohánějí. Poškozuje rovněž třetí strany, když jim brání v rozvoji normálních, nejenom obchodních vztahů. V samotných Spojených státech se v posledních letech znásobil počet subjektů odmítajících absurdní politiku blokády proti Kubě. Taková stanoviska zazněla i ve vlivném americkém tisku.
Mezinárodní společenství setrvává v energickém odmítání amerického embarga vůči Kubě, Bylo by zde možné uvést desítky komuniké, rezolucí a deklarací přijatých na mezinárodních a oblastních fórech jen v období uplynulého roku.
Přesto, že období zimy ve vztahu USA ke Kubě ještě zcela neskončilo, nastává tání. Ledy se pohnuly. Vztahy s Kubou a její trh jsou zajímavé nejen pro subjekty z okolního světa, které hodlají využít nově se otvírající prostor pro svoje aktivity. Postupují tak i přes přetrvávající ledové závany.
Ze svých kontaktů v regionech je mi známo, že i u nás existuje veliké množství podniků a institucí které mají zájem vstoupit se svými aktivitami do kubánského prostředí. Mohou stavět na tradici dřívějších až nadstandartních vztahů. Už v době mrazivých oficiálních vztahů České republiky ke Kubě prokázali množství odvahy, vynalézavosti i vůle k udržení vazeb k této sympatické zemi.
Nyní jde o to, aby v době oteplujících se vztahů nalezli podporu svého úsilí i ze strany orgánů a institucí své země.
