Česká republika se opakovaně postavila na stranu běloruské občanské společnosti, a to nejen verbálně. Již po loňských srpnových volbách odsoudila násilné potlačování demonstrací a v srpnu 2020 rozhodla o navýšení bilaterální pomoci Bělorusku. Nedávné uvěznění nezávislého novináře Ramana Prataseviče navíc jasně ukázalo, že režim Alexandra Lukašenka jedná bez jakýchkoliv limitů.

Vedle sankcí je EU připravena pomoci Bělorusku ekonomicky, pokud běloruský režim změní své chování. „Lukašenko by se neměl bát dát možnost Bělorusům svobodně si vybrat, kdo jim bude vládnout. Pokud v zemi proběhnou svobodné volby, EU je připravena pomoci ekonomicky a to až do výše 3 miliard eur,” vysvětluje ministr Kulhánek.

Dalším diskusním bodem byla situace v Iráku, který patří mezi prioritní země EU. Ministři hovořili o politické a bezpečnostní situaci v Iráku před říjnovými parlamentními volbami a tuto debatu měli možnost dále rozvíjet v rámci pracovního oběda s iráckým ministrem zahraničních věcí Fuádem Husejnem. Ministr Husejn informoval své protějšky o posledním vývoji v jeho zemi a o stavu reforem, které je třeba učinit i o situaci v širším regionu. ČR oceňuje zejména protiteroristické úsilí irácké vlády, které v partnerství s Globální koalicí vedlo v minulosti k porážce ISIL.

Ministři hovořili také o vztazích EU s Ruskou federací. V této oblasti se Evropská unie bude i nadále řídit závěry Evropské rady z 25. května, ve kterých odsuzuje protiprávní, provokativní a destabilizující aktivity Ruska namířené proti EU, jejím členským státům i dalším aktérům.

Ministr Kulhánek zároveň navrhl pozvání nového izraelského ministra zahraničí Yaira Lapida na následující jednání FAC.